pondělí 18. listopadu 2024

Dozvuky svatomartinského víkendu

Když to na začátku víkendu i přes tu trošku nutné improvizace vyplývající z toho, že stále jsou a ještě asi pár týdnů budou v podstatě k dispozici jen ty "tři a půl ruce",  vypadalo, že už je téměř vše připraveno na již tradiční rodinný svatomartinský víkend, přišla drobná změna, která vedla k menšímu přehodnocení. Ne ani tak jeho průběhu, ten se neměnil a opět se vydařil, ale hlavně rozsahu pohoštění, neb trošku zapracovala ze vzduchu nějaká viróza, která vedla k tomu, že nám nakonec stačil jeden velký stůl, že nebylo třeba od vedle si půjčit ani další židle ani cokoli dalšího. A nejen to. V mrazáku zůstává na někdy příště jedna celá domácí husička. Ostatní se už neřešilo a neděle a pondělí stačily na to, aby jedinou památkou na letošní svatomartinský víkend zůstala jen ta husa v mrazáku. Vlastně ještě něco nás bude "provázet" v následujících týdnech, až to vyzraje, čímž mám na mysli vitamínové pickles ze zbylé půlky hlávky červeného zelí, mrkve a cibule, křenu, kopru a trošky soli. Na něm ale bude třeba teprve popracovat, zatím jsou to jen nezpracované suroviny. Tečka za ním byla skutečně v neděli odpoledne, neb večer následovala důsledná "profylaxe" před dnešní ranní návštěvou pavilonu č. 11 hradecké fakultky. Ano, už je to rok, co tam pro mne skončil jeden "projekt", jehož přínosů si od té doby opravdu užívám. Tak proč tam, když je všechno ok? Totiž má-li platit záruka na provedené dílko, tak mne vždy po roce návštěva zde nemine, i když si člověk myslí, vidí či cítí, že je to ok. To ale nestačí, takové potvrzení získá až po důkladném "servisu" a ověření na pořízené rtg dokumentaci. Mimochodem tak mne napadá, na co všechno z jeho tělesné schránky ještě člověk musí dostat nějaký papír, aby se ubezpečil, že může pokračovat "v provozu"?  A jelikož dnešní snídaně byla formou jedné tuby energetického gelu, tak nebylo divu, že cestou na autobusový terminál jsem musel doplnit nejen trochu té energie, ale i kofein. Normálně by to byl čaj, ale ten do kelímku s sebou nedávají a hlavně bylo dost brzo. P.S. Ten červený koberec u Paříže nebyl pro mne, to se snaží v centru města připomenout, že 21.11. tady otevírá megaobchod ten s tou červenou židlí, tedy XXX Lutz. Za mne je ale na tom asi nejdůležitější, že se konečně jednou silnicí propojily dvě nákupní zóny, takže když náhodou tam člověk zavítá, tak se méně projede :-)

Žádné komentáře: