Tak jsme se letos dočkali, byť sv. Martin se sněhem dorazil do nížiny s malým zpožděním. Ale lepší zpoždění než nic, jako tomu bylo v několika uplynulých letech. Předpověď počasí vyšla, díky ní už bylo jasné, že i ten skleník letos končí. Že tam ještě zůstalo tolik paprik, to jsem ale nečekal. Takže sklizeno na rozdíl od citrónu, který se ze svého dočasného zimoviště u okna v dílně přesunul s celou svou letošní úrodou (pár se už jich sklidilo na konci léta) do patra k oknu, kde přečká zimu. Stran toho bílého poprašku dnes večer už zůstaly jen zbytky na střeše pergoly, ale jak to tak vypadá, tak by podle předpovědi zase něco mohlo připadnout z pátku na sobotu. Ale ani ten nebude mít dlouhého trvání, neb o víkendu se prý čeká zase oteplení. Někde i dost výrazné. Ale to už by nemělo být nic, co by mělo vést k dalšímu odkladu výsadby česneku a definitivního "uzamčení" zahrady, takže úterkem dopoledne se i to stane. Mimochodem kalendář příštího týdne už dlouho nebyl tak plný, přesto by tam něco mělo zbýt na dokončení zazimování pergoly, aby se i ta mohla pomyslně zamknout, byť nevylučuji, že si tam v zimě aspoň jednou zatopím v krbu a možná hodím i něco na rošt. Jinak přestože uplynulých několik dní si ani nezasloužilo nějakou poznámku do kalendáře, měly také "výživnou" náplň. Vysoké Mýto bylo tentokrát bez použití dálnice a když jsem se podíval při příjezdu do města vpravo na tu kolonu od dálnice, tak mám pocit, že to je pomalu jedno, kudy tam člověk pojede. Samozřejmě se bavím o pracovních dnech, víkend snad takový nebude. Když už jsem použil to přirovnání "výživné", měl bych asi doplnit, že i trošku jak se říká "na bednu", neb těch životních situací, kdy se člověk nějak musel vcítit do myšlení/konání od necelého roku až po necelou devadesátku věku. Ani jedno není jednoduché, to první člověku evokuje, že asi taky takový byl, to druhé spíš, aby takový nebyl, přesněji řečeno, že by jej nemuselo aspoň něco když ne všechno, s čím se člověk v posledních týdnech setkává, potkat. Ale na druhou stranu by člověk neměl od sebe očekávat totéž jako někdy mezi dvaceti a třiceti. Na něco už prostě nemá, ale zase se má na něco jiného, takže operovat jen s věkem a podle toho se cítit resp. dělat si nějakou šablonu pro porovnání není cesta. A pořád, přestože těch pomyslných překážek je stále více, ten vláček ještě po těch kolejích jede a dá se naštěstí stále i řídit, jak rychle a kam to bude. Byť to přemýšlení a rozhodování občas trvá už o trošku déle. Se začátkem prosince přicházejí železniční přepravci s novým jízdním řádem, není náhodou čas trošku zaktualizovat i ten náš? Určitě ano a blížící se adventní čas bude k tomu tím správným momentem, aby to nakročení do posledního měsíce letošního roku přineslo s sebou i trošku toho čerstvějšího větru do dalších dnů. P.S. Myšleno samozřejmě obrazně, neb současné počasí už to naplňuje a v tomto případě není nějak o co stát :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat