Po těch několika letošních sněhových přídělech, při kterých jsme odklízeli sníh ze dvora i na květinovou zahrádku, kde vnikla poměrně velká "závěj", byla určitá obava, aby se kvůli tomu nezpozdily první jarní květinky, byť některé vyrážejí ještě než všechen sníh stačí slézt. Ale jak je vidět, roztál
úplně a nijak zvlášť ani "nevychladil" zem. A tak za podpory prvního jarního sluníčka jsou kytičky i u nás venku. Škoda jen, že dnešní počasí nekopírovalo včerejšek, aby i dnešní zážitek byl úplný, když se úspěšně podařilo návštěvou Restaurantu Na Statku "zlikvidovat včerejší rest". S odstupem času, byť včera jsem se na to, když jsem míjel v Krkonoších několik k
občerstvení oblíbených a řadou návštěv i
odzkoušených míst, díval jinak, musím konstatovat, že to bylo dobré řešení. Větší příděl km s větším přídělem jídla by se opravdu do jedné akce nevešel :-). Nebo ano a nebylo by nic ani z jednoho. A nakonec přidám, že tu nejen dobře vaří, ale že zde pro opravdové kávové "fajnšmekry" podávají i Kopi
Luwak ("
cibetkovou kávu"), která se jako hit objevila v Česku v loňském roce a dle znalců je prý po
všech stránkách zajímavá. A to od jejího původu, přes přípravu až po její chuť. Proč se jí vůbec tak říká ? Vždyť to není ani káva z nějaké zvláštní odrůdy kávovníku, ani se odlišně nepraží nebo neskladuje. Jediné, co je k její konečné
“výrobě” potřeba, je malá kunovitá šelma živící se hlavně hmyzem, drobnými hlodavci a ptáky. Z nepochopitelných a dosud nijak rozumně nevysvětlených důvodů se však na indonéských ostrovech Jáva a Bali tahle šelmička živí také bobulemi kávovníku. Domorodci tvrdí, že si cibetka vybírá jako “dezert” jen ty nejzralejší a nejlepší bobule.
Ve skutečnosti je však pro cibetku zákuskem jen slupka kávové bobule, protože její trávící ústrojí celé kávové zrno nestráví. A zde je základ pro tuto unikátní kávu, neb ačkoliv zrna projdou jejím trávicím traktem, ven vyjdou naprosto neporušena. Místní sběrači pak
cibetčin trus plný kávových zrn sbírají, zrna oddělují a následuje již normální postup jako při pražení jakékoliv kávy. Proč je káva tak
unikátní? Cibetka si prý vybírá skutečně jen ty nejdelikátnější a nejlépe vyzrálá z
rna, což sběrači nejsou schopni zajistit. Někteří “odborníci” také tvrdí, že žaludeční šťávy a kyseliny v
cibetčině žaludku při trávení pronikají do zrn, kde dojde k jistému chemickému procesu, kdy se z kávy odstraní její hořkost, a pak při pražení vznikne
naprosto jedinečná chuť, tolik odlišná od jiných druhů kávy. A to si samo s
sebou nese i její "zajímavou" cenu.
Patří totiž k jedněm z nejdražších na světě. A to hned z několika důvodů. Výrobci kávy se snažili tento unikát dostat do "průmyslové výroby", ale cibetky v zajetí kávové boby nejedí. Káva se tedy nedá vyrábět jinak, než tradičním způsobem, tzn. spolehnout se na mlsavé cibetky. Této unikátní kávy se proto vyrobí ročně kolem 500kg a pokud byste ji chtěli sehnat v nějakém menším balení, tak na
netu je k mání v balení po 57g (slovně:
padesátisedmi gramech) za cenu 1068 Kč, takže se ani nelze divit ceně jednoho
espressa zde nabízeného. Já, který kávu dělí na dobrou a příliš silnou a dobrou a příliš hořkou, jsem ale zůstal u Latté. Ale uznejte, není to krásné, když z něčeho, čeho se na světě vyrobí cca půl tuny, trocha dorazí i k nám, byť je to i pro ty majetnější kávové "fajnšmekry" stále spíše jen "zážitkový produkt"?
Po těch několika letošních sněhových přídělech, při kterých jsme odklízeli sníh ze dvora i na květinovou zahrádku, kde vnikla poměrně velká "závěj", byla určitá obava, aby se kvůli tomu nezpozdily první jarní květinky, byť některé vyrážejí ještě než všechen sníh stačí slézt. Ale jak je vidět, roztál 
úplně a nijak zvlášť ani "nevychladil" zem. A tak za podpory prvního jarního sluníčka jsou kytičky i u nás venku. Škoda jen, že dnešní počasí nekopírovalo včerejšek, aby i dnešní zážitek byl úplný, když se úspěšně podařilo návštěvou Restaurantu Na Statku "zlikvidovat včerejší rest". S odstupem času, byť včera jsem se na to, když jsem míjel v Krkonoších několik k občerstvení oblíbených a řadou návštěv i 
odzkoušených míst, díval jinak, musím konstatovat, že to bylo dobré řešení. Větší příděl km s větším přídělem jídla by se opravdu do jedné akce nevešel :-). Nebo ano a nebylo by nic ani z jednoho. A nakonec přidám, že tu nejen dobře vaří, ale že zde pro opravdové kávové "fajnšmekry" podávají i Kopi Luwak ("cibetkovou kávu"), která se jako hit objevila v Česku v loňském roce a dle znalců je prý po
všech stránkách zajímavá. A to od jejího původu, přes přípravu až po její chuť. Proč se jí vůbec tak říká ? Vždyť to není ani káva z nějaké zvláštní odrůdy kávovníku, ani se odlišně nepraží nebo neskladuje. Jediné, co je k její konečné 
“výrobě” potřeba, je malá kunovitá šelma živící se hlavně hmyzem, drobnými hlodavci a ptáky. Z nepochopitelných a dosud nijak rozumně nevysvětlených důvodů se však na indonéských ostrovech Jáva a Bali tahle šelmička živí také bobulemi kávovníku. Domorodci tvrdí, že si cibetka vybírá jako “dezert” jen ty nejzralejší a nejlepší bobule. 
Ve skutečnosti je však pro cibetku zákuskem jen slupka kávové bobule, protože její trávící ústrojí celé kávové zrno nestráví. A zde je základ pro tuto unikátní kávu, neb ačkoliv zrna projdou jejím trávicím traktem, ven vyjdou naprosto neporušena. Místní sběrači pak cibetčin trus plný kávových zrn sbírají, zrna oddělují a následuje již normální postup jako při pražení jakékoliv kávy. Proč je káva tak
unikátní? Cibetka si prý vybírá skutečně jen ty nejdelikátnější a nejlépe vyzrálá zrna, což sběrači nejsou schopni zajistit. Někteří “odborníci” také tvrdí, že žaludeční šťávy a kyseliny v cibetčině žaludku při trávení pronikají do zrn, kde dojde k jistému chemickému procesu, kdy se z kávy odstraní její hořkost, a pak při pražení vznikne naprosto jedinečná chuť, tolik odlišná od jiných druhů kávy. A to si samo s sebou nese i její "zajímavou" cenu. 
Patří totiž k jedněm z nejdražších na světě. A to hned z několika důvodů. Výrobci kávy se snažili tento unikát dostat do "průmyslové výroby", ale cibetky v zajetí kávové boby nejedí. Káva se tedy nedá vyrábět jinak, než tradičním způsobem, tzn. spolehnout se na mlsavé cibetky. Této unikátní kávy se proto vyrobí ročně kolem 500kg a pokud byste ji chtěli sehnat v nějakém menším balení, tak na netu je k mání v balení po 57g (slovně: padesátisedmi gramech) za cenu 1068 Kč, takže se ani nelze divit ceně jednoho espressa zde nabízeného. Já, který kávu dělí na dobrou a příliš silnou a dobrou a příliš hořkou, jsem ale zůstal u Latté. Ale uznejte, není to krásné, když z něčeho, čeho se na světě vyrobí cca půl tuny, trocha dorazí i k nám, byť je to i pro ty majetnější kávové "fajnšmekry" stále spíše jen "zážitkový produkt"?
Žádné komentáře:
Okomentovat