Že se mi název jednoho z velkých
šlágrů divadla Semafor bude hodit jako upoutávka na těchto pár řádek, bylo možné asi očekávat. Sice jsem měl v úmyslu nahradit v něm oči stopou, ale nakonec název zůstal beze změny,
byť stopy byly také zaváté. V odpoledních hodinách jak sněžení tak i vítr sice polevily, ale i to málo, co zůstalo, stačilo. Zejména v první polovině trasy, kdy vítr hnal krupičky ostrého sněhu do očí a sledovat téměř neznatelnou stopu z předchozích dní na otevřeném poli bylo téměř nemožné. A tak znovu do čerstvého a šlapat a šlapat. A nepočínal jsem si špatně, když se za mými zády ozvalo "Jako druhá se občas i svezu" :-) To když se lyže dostaly na nějakou tu terénní nerovnost téměř ploché trasy. Byť bylo docela pošmourno, bylo se čím i kochat. Od pohledu na kontury černých větví stromů obtěžkaných bílým sněhem, přes
naštvané zajíce pobíhající po poli, neb jsme se asi dostali nebezpečně blízko jejich zimovištím, srnky hledající pod sněhem něco k snědku až po v dálce jedoucí oranžový vůz silničářů, od jehož pluhu odletovaly spousty sněhu jako bychom byli někde na horách. Dnešní
běžkování jsme ještě doplnili "chvilkou" domácí sněhové údržby, kdy jsme čerstvým sněhem ze dvora vyplnili už zřejmě ta poslední volná místa na horní zahradě a pro jistotu
jsem ještě sundal ze střechy pergoly část zde navátého sněhu, který na straně ke garáži dosahoval výšky místy až 60 cm. A jelikož při
běžkování "kolem a kolem" nehrozí nějaké to
občerstveníčko, něco teplého na zahřátí čekalo až doma. Pozn. Venku začalo druhé kolo sněžení, ale jelikož by už sněžit moc nemělo, tak tu zbývající trochu (ve zprávách říkali, že opět
Královéhradecký kraj celkově "zvítězil" a na rozdíl od ostatních míst, kde napadlo 5-10 cm, zde to zde bylo až k 15 cm) necháme "na pak". I tak to bylo zase jedno podařené odpoledne.
šlágrů divadla Semafor bude hodit jako upoutávka na těchto pár řádek, bylo možné asi očekávat. Sice jsem měl v úmyslu nahradit v něm oči stopou, ale nakonec název zůstal beze změny, 
byť stopy byly také zaváté. V odpoledních hodinách jak sněžení tak i vítr sice polevily, ale i to málo, co zůstalo, stačilo. Zejména v první polovině trasy, kdy vítr hnal krupičky ostrého sněhu do očí a sledovat téměř neznatelnou stopu z předchozích dní na otevřeném poli bylo téměř nemožné. A tak znovu do čerstvého a šlapat a šlapat. A nepočínal jsem si špatně, když se za mými zády ozvalo "Jako druhá se občas i svezu" :-) To když se lyže dostaly na nějakou tu terénní nerovnost téměř ploché trasy. Byť bylo docela pošmourno, bylo se čím i kochat. Od pohledu na kontury černých větví stromů obtěžkaných bílým sněhem, přes 
naštvané zajíce pobíhající po poli, neb jsme se asi dostali nebezpečně blízko jejich zimovištím, srnky hledající pod sněhem něco k snědku až po v dálce jedoucí oranžový vůz silničářů, od jehož pluhu odletovaly spousty sněhu jako bychom byli někde na horách. Dnešní běžkování jsme ještě doplnili "chvilkou" domácí sněhové údržby, kdy jsme čerstvým sněhem ze dvora vyplnili už zřejmě ta poslední volná místa na horní zahradě a pro jistotu 
jsem ještě sundal ze střechy pergoly část zde navátého sněhu, který na straně ke garáži dosahoval výšky místy až 60 cm. A jelikož při běžkování "kolem a kolem" nehrozí nějaké to občerstveníčko, něco teplého na zahřátí čekalo až doma. Pozn. Venku začalo druhé kolo sněžení, ale jelikož by už sněžit moc nemělo, tak tu zbývající trochu (ve zprávách říkali, že opět Královéhradecký kraj celkově "zvítězil" a na rozdíl od ostatních míst, kde napadlo 5-10 cm, zde to zde bylo až k 15 cm) necháme "na pak". I tak to bylo zase jedno podařené odpoledne.
Žádné komentáře:
Okomentovat