Vrchol Jenneru byl tou třešničkou na dortu našeho pobytu u jezera Königssee

Poslední ráno „pod Orlím hnízdem“ mělo být hlavně o odjezdu do Salzburgu, ale jelikož počasí nemělo chybu, tak jsme si ten pobyt zde ještě protáhli až do odpoledních hodin. Ráno jsme vše sbalili do auta, dohodli se s paní majitelkou, že si zde auto necháme a  vyrazili jsme směr vrchol Jenneru. Na pěší tůru by to chtělo celý den, ale takto to bylo hlavně o lanovce, na kterou díky brzkému příchodu jsme nemuseli dlouho čekat. Dvoumístné kabinky, místy docela slušné stoupání, úžasné výhledy a po projetí mezistanice celé údolí jako na dlani. Na konečné lanovky bylo postupně patrné, že podobný nápad jsme nedostali jen my. A tak místo dlouhého prohlížení zde, neb to počká až na cestu zpět, jdeme na samotný vrchol, tj. nahoru o necelou stovku výškových metrů. Jak z vyhlídky pod samotným vrcholem, tak ze samého vrcholu, kam cesta nebyla úplně snadná (taky trošku díky jeho obsazenosti a nutnosti dávat pozor nejen na sebe a cestu ale i kolem sebe) úžasné výhledy.  Ostatní už říkají přiložené fotografie. Na zpáteční cestě byla ještě chvilka s paraglidisty, kteří tu měli nejen správné počasí ale i dobré stoupací proudy vzduchu. U lanovky jsme pak během několika minut byli svědky úplně odlišného počasí, neb v jednu chvíli přišel mrak, opřel se o hřeben a pohled do údolí byl jen do bíla. Za pár minut to zase bylo jakoby nic, všude „čisto“. Pak už jen cesta dolů, pomyslné rozloučení s místem našeho pobytu spojené i s doplněním energie v rázovité krčmě a  poté už jen cesta k penzionu pro auto a odjezd do dalšího místa pobytu, do Salzburgu, kde už to bude „o jiných botech“ a o jiných nadmořských výškách. A jelikož to tam bylo necelých třicet minut cesty, jako bychom ani nejeli :-)