Návrat do reality po deseti a půl hodině jízdy proběhl poměrně hladce, i když s tou cestou to zrovna růžové nebylo:-) Na dánských dálnicích sice platí stejná max. rychlost jako u nás, ale na většině trasy byla omezení. V lepším případě 110 km/h, v horším v úsecích se stavebními pracemi 80 km/h. Ve stejném trendu se pokračovalo i po vjezdu do Německa, navíc větší část úseku do Hamburku až před tunel pod Labem je převeden provoz do jednoho směru samozřejmě s podporou omezení rychlosti. Na druhou stranu to nějak jelo, neb protisměr měl kolonu čítající cca 10 km. Ani mezi Hamburgem a Hannoverem to nebylo lepší, před jedním právě rekonstruovaným odpočívadlem před Berkhofem, kde jsme si užili pravou "STAU". Pak se to sice rozjelo, ale jen na chvíli, neb se objevily těžké mraky a z nich se spustil přívalový déšť, kdy se o dálnici místy jelo ve slušné vrstvě vody, takže ani ty kilometry na A2 moc neubíhaly. Ale konec dobrý, všechno dobré, takže už od Halle na to bylo možné šlápnout a dorazit nakonec v rozumném čase, tj. ještě za světla. Nejlépe teď na tom je auto. To po 4300 km zaslouženě odpočívá v garáži, na nás zůstalo uklidit věci a jít si taky odpočinout. Zítra je, zejména na tu spoustu fotek, dokud jsou zážitky čerstvé, taky den. P.S. A úplně jsem zapomněl, že uprostřed cesty byla "kyselá ryba" - tedy jedny matjesy s opečenými brambory :-)
Návrat do reality po deseti a půl hodině jízdy proběhl poměrně hladce, i když s tou cestou to zrovna růžové nebylo:-) Na dánských dálnicích sice platí stejná max. rychlost jako u nás, ale na většině trasy byla omezení. V lepším případě 110 km/h, v horším v úsecích se stavebními pracemi 80 km/h. Ve stejném trendu se pokračovalo i po vjezdu do Německa, navíc větší část úseku do Hamburku až před tunel pod Labem je převeden provoz do jednoho směru samozřejmě s podporou omezení rychlosti. Na druhou stranu to nějak jelo, neb protisměr měl kolonu čítající cca 10 km. Ani mezi Hamburgem a Hannoverem to nebylo lepší, před jedním právě rekonstruovaným odpočívadlem před Berkhofem, kde jsme si užili pravou "STAU". Pak se to sice rozjelo, ale jen na chvíli, neb se objevily těžké mraky a z nich se spustil přívalový déšť, kdy se o dálnici místy jelo ve slušné vrstvě vody, takže ani ty kilometry na A2 moc neubíhaly. Ale konec dobrý, všechno dobré, takže už od Halle na to bylo možné šlápnout a dorazit nakonec v rozumném čase, tj. ještě za světla. Nejlépe teď na tom je auto. To po 4300 km zaslouženě odpočívá v garáži, na nás zůstalo uklidit věci a jít si taky odpočinout. Zítra je, zejména na tu spoustu fotek, dokud jsou zážitky čerstvé, taky den. P.S. A úplně jsem zapomněl, že uprostřed cesty byla "kyselá ryba" - tedy jedny matjesy s opečenými brambory :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat