K titulku by náleželo začít pondělím, ale doba, kdy se člověk začne rozvzpomínat hlavně na starší události, ještě nenastala, takže pěkně pozpátku. Po téměř týdenní absenci se ráno objevilo sluníčko, které však v poledne vystřídala poměrně slušná mlha. Teplota se v průběhu týdne srovnala kolem nuly, páteční vítr se zde přehnal bez nějakých viditelných stop a v souladu s předpovědí počasí téměř vymizel sníh. Jen led o tloušťce
téměř 30 cm zůstal, byť na povrchu trochu rozměkl a s návratem mrazů v příštím týdnu notně zhrbolatí. A co mě vlastně v minulém týdnu upoutalo? Šediváčkův long 2009 v Deštném v Orlických horách, který se zjevně vydařil (viz foto od pořadatelů) a nezbývá než smeknout před vůlí psů i musherů zvládnout i páteční etapu, při které se hřebenech" čerti ženili" a nárazový vítr se místy přiblížil téměř ke 130 km/h. A že to nebylo jen tam, svědčí i páteční zásah Horské služby Špindlerův Mlýn, kdy z trasy Špindlerovka - Luční bouda dostávali čtyři omrzlé běžkaře po tom, co jim vítr na hřebeni nedovolil téměř žádný pohyb. A proč právě závod psích spřežení? Protože právě v Deštném jsme byli naposledy v před několika roky, když tam probíhal a po něm do příchodu nového sněhu tam oblíbené běžecké trasy logicky nestály za moc. A tak úvaha vrátit se zase do stop mezi Sedloňovem a Rokytnicí v Orlických horách je trošku podmíněna i příchodem čerstvého sněhu, který tam umějí upravit do opravdu pěkných tras. A jelikož od příštího týdne by už mohl být občas prostor pro celodenní běžky, jedním z míst určitě bude zase Deštné. Prostě je zima a myšlenky na využití volného času v případě slušnějšího počasí směřují k běžkám i "lovu" nějakých pěkných zimních fotografií. A mezitím
se člověk dozvěděl, že v loňském roce vykouřili kuřáci na této planetě 4,5 biliónu cigaret a že na průměrného Čecha připadá konzumace 17,5 litru vína. To první se nás netýká, v tom druhém jsme, dbajíce rad lékařů doporučujících "dvoudecku" červeného téměř denně, lepší, byť to určitě těch dle tohoto doporučení spočítaných 73 litrů rozhodně není. A taky to, že uplynulý víkend na našich silnicích, který mj. ještě neskončil, bude opět po nějaké době tím nejtragičtějším. To také mohu potvrdit, neb rána, kterou jsme zaslechli v pátek večer těsně po půl deváté byla docela silná. Pravda, díky větru a jejímu "kovovému" zvuku jsem měl nejdříve dojem, že něco odněkud přilétlo a do něčeho narazilo, jak se občas stává, když vítr něco utrhne s vezme s sebou. Ale siréna svolávající dobrovolné hasiče ve Lhotě, jedno houkající auto přijíždějící od Hradce s rozsvícenými majáky za druhým a narůstající kolona kamiónů na silnici na Prahu nenechaly nikoho na pochybách, že se tam stalo něco o
pravdu velkého. Že čelní srážka osobního vozu Opel (pro ty, kteří to z fotky pořízené hasiči HZS HK nepoznali) s kamiónem vezoucím kovové ingoty na rovném úseku silnice nemohla, bohužel, pro jeho řidiče skončit jinak, stačí pohled na foto. Silnice byla do půlnoci neprůjezdná, za chvíli se ucpala i silnice pod kopcem, kudy se s vírou zkrácení objížďky pustili oběma směry nedočkaví řidiči. A tak přišla na řadu i silnice přes naši vesnici, kam se na pár hodin přesunula část provozu směr Praha. A že to byly většinou kamióny, vnímalo to do páteční půlnoci více smyslů, kterými jsme obdařeni. A poměrné klidný víkend proto uplynulý týden posunul mezi ty běžné týdny bez nějakého podstatnějšího zážitku, kterých naštěstí poslední dobou nebylo nějak mnoho. A k tomu občas nějaká ta informace, která člověka zaujme. Jak by mohl být ten příští lepší? Úplně bude stačit, když se v pondělí v práci některé věci dostanou více pod kontrolu, to další k tomu připojit už nebude žádný problém. Čtvrtek na běžkách je opravdovým lákadlem, zvláště když se před tím očekává další nadílka čerstvého sněhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat