Na první letošní opravdové běžky jsme dnes zamířili do míst, která nás dosud nikdy nezklamala. Ani dnešek nebyl výjimkou. Ale postupně. Osmá hodina na Hoffmannových boudách nad Jánskými Lázněmi nás přivítala sluncem vycházejícím nad vrcholky lesa, teplotou -4°C a poměrně ostrým severozápadním větrem. Ten nám však neměl vadit, neb polovina tras zde je v zákrytu lesa a něco schová přeci taky kopec. A tak jsme se vypravili nejprve pod vrchol Černé hory, kdy jsme cestou pod kabinovou lanovkou shlédli pád špatně umístěných lyží z kabinky na sjezdovku. Naštěstí však nikoho neohrozil a záhy se s přispěním kolem
jedoucího lyžaře ocitl zapíchnutý na kraji sjezdovky, až k nim dorazí majitel. Jelo se pěkně, cesta byla právě upravována rolbou a tak jsme za chvíli byli na Velkém Okruhu Černá hora, kde nám poprvé uk
ázal vítr, co spolu s drobnými sněhovými krystalky umí. Po absolvování jeho jedné třetiny jsme usoudili, že když sjedeme níž, tak by to mělo být lepší. A taky že ano. Jízda po větší části Velkého okruhu Světlá hora skutečně neměla chybu, byť i zde se počasí střídalo stejně tak jako kvalita sněhu. Chvilku sluníčko, chvilku jízda téměř v mracích, mírný vítr a ve stínu v nejnižší části trasy, neb se jedná o severní svah, se slušně připomenul i mráz. A jelikož na otevřených plochách nepřestalo foukat, tak jsme se opět vrátili pod vrchol a za plného slunce ještě objeli jeho severní stranu až se před námi objevil výhled na celou západní stranu Krkonoš v čele se Sněžkou a Obřím dolem. A tak po pořízení posledních obrázků (a že jich dnes bylo, navíc jeden byl vykoupen při hledání nejlepšího místa pro zmáčknutí spouště probořením se do slušně velké návěje a při "vyškrábávání se" i prasknutím kalhot v rozkroku), dolů směr Vendl
ovka za menším občerstvením. 
Sice ještě chvilku zlobil vítr a mráz, ale pak už to byla pohodová jízda po sluncem nasvíceném jižním svahu až k Vendlovce, kde jsme se mj.i díky pokročilému času nakonec domluvili, že dnešní den není jen o běžkách, a tak po "zrušení" občerstvení" jsme pokračovali až na parkoviště u Hoffmannových bud, abychom za pár chvil dali nashledanou i Jánským Lázním.Bylo tam prima a celkový dojem z dnešního krásného dne neovlivní už ani to, že tentokrát "nepřesvědčila"
jaroměřská cukrárna, neb žádný z oblíbených zákusků už dnes neměli, a ani to, že dneska to bylo i o jednom docela dost odřeném nosu po pádu na ledové plotně na cestě nad Aichelburgem. Takže v sobotu znovu, tentokrát s parkováním o dvě údolí západněji.
Žádné komentáře:
Okomentovat