Mraky pod
vrcholky kopců obklopujících jezero Grimenvatnet,
kapky deště na okně a mírným větrem se pohybující listí na okolních stromech. Takový byl obrázek sobotního rána z Grimen Campingu asi dvacet km (přes kopec) od Bergenu. Předpověď počasí se nezměnila, ale že by na nás za kopcem čekalo předpovídané skoro jasno, tomu jsme opravdu nevěřili. Ale nepodívat se do Bergenu?To by snad ani
nešlo. Takže dolů střešní box, aby se nám lépe parkovalo (průjezdná výška do námi vybraného krytého
parkoviště je 1,90 m) a vyrážíme směr Bergen. Po příjezdu do města jsme konstatovali, že na místní předpověď počasí (aspoň pro Bergen) se fakt nedá spolehnout, a tak s mraky téměř nad hlavou (tj. tak o cca 250 m výše, takže místní vyhlídky se v nich ztrácely) jsme se vypravili přes park a pěší zónu do centra, tedy přístavu a jeho okolí. Tam bylo lidí bez ohledu na počasí, takže se protáhnout
mezi stánky na Fish Marketu, kde opravdu bylo co obdivovat (zatím jen to, neb na ochutnání něčeho z toho byl plánován čas kolem poledne :-) A tak naše první kroky zde
zamířily k věži Rosenkrantztarnet do výběžku Bergenhus. Poté již směr Bryggen, kde jsme ve společnosti řady výprav turistů z různých zemí obdivovali místní historickou výstavbu. Další naše kroky již zamířili po nábřeží zpět do novější části města, abychom se přece jen podívali k dolní stanici lanovky (Floibanen) na Floyen jezdící do výšky 320 m n.m.
Stejný nápad zkontrolovat situaci, zda se podmínky pro cestu na vyhlídku nezlepšily a nebude tam nakonec i něco vidět měli i jiní. Nezlepšily, ale na rozdíl od těch, kteří se ale
hned vraceli dolů do města, jsme my aspoň vystoupali něco málo výškových metrů na poslední místo pod mraky - Smaskansen, odkud bylo dolů aspoň trochu něco vidět. Za to se nám počasí odměnilo tak, že začalo pršet a když jsme sešli dolů, ještě půl hodiny nás déšť "vyřadil" z toulek po městě. V tu chvíli jsme pochopili, proč všechny obchody s obuví mají vystaveny hlavně holínky nejrlznějších vzorů a barev. Poslední jeho kapky jsme již registrovali
pod střechou Fish Marketu, kde jsme ochutnávali rybí speciality připravené
z těch nejčerstvějších surovin. Člověk by řekl, že když je to přímo od zdroje, že by to mělo být i trošku levnější, ale spíše naopak. Ceny připomínaly drahotu (myslím i nad rámec "přepočtu", kdy 1 NOK je považována za 1 Kč a je posuzováno, co se v tomto "přepočtu" zde vůči tomu, co lze pořídit u nás, jeví). A navíc slušnou část ceny tvořila i invence a cena příloh, takže některé specialitky(zejm. grilované ryby
nebo mořské plody)
připomínaly spíše jednohubky :-) Ale nakonec jsme to polední menu nějak (snad i k všeobecné spokojenosti) "poskládali" a vypravili se za dalším cílem - mořským akváriem, představujícím nejen místní mořskou faunu a flóru, ale i živočichy a rostliny z prostředí značně odlišných (tropy, subtropy atd.) Obzvláště expozice malých kajmanů se těšila velké pozornosti, neb ti na rozdíl od starších a větších kolegů - aligátorů - nezůstávali v klidu. Dojem udělalo i
hejno sleďů za sklem v neustálém pohybu doslova připomínající valící se hmotu. Úžasný pocit také člověk měl i ve skleněném tunelu pod nádrží, ve které se kromě menších ryb pohybovalo půl tuctu slušně velkých žraloků. Je to fakt jiný úplně jiný pohled spatřit tohoto tvora zespodu jen přes sklo. A celou návštěvu zakončilo představení tučňáků ve venkovním areálu. To by člověk nevěřil, kdyby to na vlastní oči a jen z pár metrů neviděl, kolik herinků a jak rychle dokáže tučňák spořádat. To už se venku začalo vyjasňovat a tak rychle zpět k původním plánům a směr lanovka na Floyen. Stejný nápad
měli opět i jiní, takže aby
se zvládal nápor zájemců, lanovka začala jezdit místo 1x za 15 min. nepřetržitě, takže jsme skoro nečekali. Navíc jsme se dostali k ní mezi prvními, tak na nás čekala místa s nejlepším výhledem na Bergen. A co teprve na vyhlídce, to byl rozhled! Po krátké procházce kolem vrcholu, mj.ve snaze najít místečko pro posezení u kávy (jen uvnitř Floyen Folkrestaurantu) jsme se vypravili raději dolů do města a našli si venkovní posezení přímo proti Fish Marketu s infrazářiči umístěnými pod roztaženými markýzami,
aby zákazníkům nebylo ani venku chladno, a v něm i dobré cappuccino, byť trošku ve spěchu,
neb domluvená doba odjezdu se přiblížila a zbývalo ještě pořídit pár obrázků odpoledního Bergenu cestou k autu. I to se nakonec zvládlo, tak zaplatit za parkování a zpět směr jezero Grimenvatnet. Drobná chybička při nájezdu do správného směru způsobila, že jsme se dostali
na výjezd z města v opačném směru a když se po průjezdu tunelu pomalu pod celým městem objevilo první místo, kde by bylo možno se vrátit, zjistili jsme, že když budeme pokračovat, vyjde to už na stejno. Navíc uvidíme část
Bergenu z druhé strany, než tu, přes kterou jsme do něj ráno přijeli a cestou "na základnu" si budeme ještě moci prohlédnout třetí lokalitu, která připadala do úvahy, kdybychom nesehnali toto ubytování v campingu Grimen. A výsledek? Byli jsme rádi, že jsme tam, kde jsme :-) A počasí? Stále se až do večera zlepšovalo, takže jsme si nakonec zažili sluníčko i zde. A kdyby to šlo, na zítra by nebylo od věci si jej vzít na cestu k Oslu s sebou :-)
vrcholky kopců obklopujících jezero Grimenvatnet, 
kapky deště na okně a mírným větrem se pohybující listí na okolních stromech. Takový byl obrázek sobotního rána z Grimen Campingu asi dvacet km (přes kopec) od Bergenu. Předpověď počasí se nezměnila, ale že by na nás za kopcem čekalo předpovídané skoro jasno, tomu jsme opravdu nevěřili. Ale nepodívat se do Bergenu?To by snad ani 
nešlo. Takže dolů střešní box, aby se nám lépe parkovalo (průjezdná výška do námi vybraného krytého 
parkoviště je 1,90 m) a vyrážíme směr Bergen. Po příjezdu do města jsme konstatovali, že na místní předpověď počasí (aspoň pro Bergen) se fakt nedá spolehnout, a tak s mraky téměř nad hlavou (tj. tak o cca 250 m výše, takže místní vyhlídky se v nich ztrácely) jsme se vypravili přes park a pěší zónu do centra, tedy přístavu a jeho okolí. Tam bylo lidí bez ohledu na počasí, takže se protáhnout 
mezi stánky na Fish Marketu, kde opravdu bylo co obdivovat (zatím jen to, neb na ochutnání něčeho z toho byl plánován čas kolem poledne :-) A tak naše první kroky zde 
zamířily k věži Rosenkrantztarnet do výběžku Bergenhus. Poté již směr Bryggen, kde jsme ve společnosti řady výprav turistů z různých zemí obdivovali místní historickou výstavbu. Další naše kroky již zamířili po nábřeží zpět do novější části města, abychom se přece jen podívali k dolní stanici lanovky (Floibanen) na Floyen jezdící do výšky 320 m n.m. 
Stejný nápad zkontrolovat situaci, zda se podmínky pro cestu na vyhlídku nezlepšily a nebude tam nakonec i něco vidět měli i jiní. Nezlepšily, ale na rozdíl od těch, kteří se ale 
hned vraceli dolů do města, jsme my aspoň vystoupali něco málo výškových metrů na poslední místo pod mraky - Smaskansen, odkud bylo dolů aspoň trochu něco vidět. Za to se nám počasí odměnilo tak, že začalo pršet a když jsme sešli dolů, ještě půl hodiny nás déšť "vyřadil" z toulek po městě. V tu chvíli jsme pochopili, proč všechny obchody s obuví mají vystaveny hlavně holínky nejrlznějších vzorů a barev. Poslední jeho kapky jsme již registrovali
pod střechou Fish Marketu, kde jsme ochutnávali rybí speciality připravené 
z těch nejčerstvějších surovin. Člověk by řekl, že když je to přímo od zdroje, že by to mělo být i trošku levnější, ale spíše naopak. Ceny připomínaly drahotu (myslím i nad rámec "přepočtu", kdy 1 NOK je považována za 1 Kč a je posuzováno, co se v tomto "přepočtu" zde vůči tomu, co lze pořídit u nás, jeví). A navíc slušnou část ceny tvořila i invence a cena příloh, takže některé specialitky(zejm. grilované ryby
nebo mořské plody) 
připomínaly spíše jednohubky :-) Ale nakonec jsme to polední menu nějak (snad i k všeobecné spokojenosti) "poskládali" a vypravili se za dalším cílem - mořským akváriem, představujícím nejen místní mořskou faunu a flóru, ale i živočichy a rostliny z prostředí značně odlišných (tropy, subtropy atd.) Obzvláště expozice malých kajmanů se těšila velké pozornosti, neb ti na rozdíl od starších a větších kolegů - aligátorů - nezůstávali v klidu. Dojem udělalo i
hejno sleďů za sklem v neustálém pohybu doslova připomínající valící se hmotu. Úžasný pocit také člověk měl i ve skleněném tunelu pod nádrží, ve které se kromě menších ryb pohybovalo půl tuctu slušně velkých žraloků. Je to fakt jiný úplně jiný pohled spatřit tohoto tvora zespodu jen přes sklo. A celou návštěvu zakončilo představení tučňáků ve venkovním areálu. To by člověk nevěřil, kdyby to na vlastní oči a jen z pár metrů neviděl, kolik herinků a jak rychle dokáže tučňák spořádat. To už se venku začalo vyjasňovat a tak rychle zpět k původním plánům a směr lanovka na Floyen. Stejný nápad
měli opět i jiní, takže aby 
se zvládal nápor zájemců, lanovka začala jezdit místo 1x za 15 min. nepřetržitě, takže jsme skoro nečekali. Navíc jsme se dostali k ní mezi prvními, tak na nás čekala místa s nejlepším výhledem na Bergen. A co teprve na vyhlídce, to byl rozhled! Po krátké procházce kolem vrcholu, mj.ve snaze najít místečko pro posezení u kávy (jen uvnitř Floyen Folkrestaurantu) jsme se vypravili raději dolů do města a našli si venkovní posezení přímo proti Fish Marketu s infrazářiči umístěnými pod roztaženými markýzami, 
aby zákazníkům nebylo ani venku chladno, a v něm i dobré cappuccino, byť trošku ve spěchu, 
neb domluvená doba odjezdu se přiblížila a zbývalo ještě pořídit pár obrázků odpoledního Bergenu cestou k autu. I to se nakonec zvládlo, tak zaplatit za parkování a zpět směr jezero Grimenvatnet. Drobná chybička při nájezdu do správného směru způsobila, že jsme se dostali 
na výjezd z města v opačném směru a když se po průjezdu tunelu pomalu pod celým městem objevilo první místo, kde by bylo možno se vrátit, zjistili jsme, že když budeme pokračovat, vyjde to už na stejno. Navíc uvidíme část 
Bergenu z druhé strany, než tu, přes kterou jsme do něj ráno přijeli a cestou "na základnu" si budeme ještě moci prohlédnout třetí lokalitu, která připadala do úvahy, kdybychom nesehnali toto ubytování v campingu Grimen. A výsledek? Byli jsme rádi, že jsme tam, kde jsme :-) A počasí? Stále se až do večera zlepšovalo, takže jsme si nakonec zažili sluníčko i zde. A kdyby to šlo, na zítra by nebylo od věci si jej vzít na cestu k Oslu s sebou :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat