Po chvilce ve skutečném ráji tu máme návrat domů

Nemilosrdné zazvonění budíku o páté hodině ranní stále se tříhodinovým časovým posunem oznámilo, že je čas vstát, sbalit poslední věci a přesunout se na letiště. Tam už to bylo jak na drátkách, check-in, pasová kontrola i nástup do letadla, byť tentokrát to bylo po "okružní jízdě" snad přes celé letiště, neb díky čilému stavebnímu ruchu na něm, řada letadel odlétala ze stojánek přímo na ploše a k nim se bylo nutné dopravit autobusy. Let i tentokrát perfektní, byť s opožděným odletem, ale díky příznivým podmínkám v letové hladině přistání ještě o chvilku dříve než bylo plánováno. Po rychlém odbavení jsme kupodivu ani moc nečekali na kufry, ze kterých rychle vyndat bundy, aby to nebyl zas tak velký tepelný šok a hurá k autu. Bylo krásně, móóóc krásně a bude na co vzpomínat. Vše do sebe zapadalo, dojmů i zážitků spousta, fotografií stejně tak, takže si lze jen přát, aby aspoň část té pohody ještě chvíli vydržela. Byť zítra už to bude o něčem jiném a vyhýbat se stresu, jako tomu bylo po celé dovolené, asi úplně nepůjde. Tak snad to všechno bude přiměřené a naakumulované teplo a pohoda nám ještě chvilku vydrží. P.S. A domácí ochutnávka dovezených dobrot s prohlídkou těch nejzajímavějších fotografií tomu určitě napomůže. Dost ale snění, před námi je realita všedních dnů. Vlastně ony ani zase tak všední nebudou, vždyť za pár dní už začíná adventní čas a s ním blížící se pohoda svátků vánočních  a konce roku.

Dubai na konci listopadu aneb AT THE TOP Burj Khalifa

Po několika zastávkách jízdy metrem, vystupujeme ve stanici Dubai Mall / Burj Khalifa. Mimochodem jelikož metro tu je povrchového charakteru, tak už sama jízda je poznávacím zážitkem. A když je ještě navíc daleko vidět, jako bylo dnes, mnohdy je v větší dálky lepší pohled než na samotném místě. Takže jsme si takto prohlédli i Burj Al Arab. Po vystoupení jsme se rozhodli, že než si to tu prohlédneme, vyměníme si rezervační poukaz za skutečné lístky, abychom se pak někde nemuseli před vstupem zdržovat. A udělali jsme dobře, zejména když jsme zvolili cestu přes celé nákupní centrum. Po doplnění kalorií zbyl akorát čas se posunout ke vstupu do Burj Khalifa. Po kontrole vstupenek a bezpečnostní prohlídce už naše kroky zamířily k výtahům a odsud po chvilce čekání rychlostí cca 10 m/sec nahoru na vyhlídku ve výšce 452 m. Cesta nahoru (i dolů) výtahem neměla chybu, málem by člověk ani nepoznal že za minutu je ve výšce necelých půl kilometrů. Z vyhlídky úžasný výhled, spousta obrázků, jen na to kafe jsme museli dolů:-) Tam jsme strávili část odpoledne, abychom se pak v 18.00 hod. dočkali krátkého představení, kde hlavní roli měla místní fontána. Díky větru to nebyla jen pastva pro uši a oči, neb když představení vrcholilo a voda stříkala do max. výšky, fouknul vítr a "ohnul" proudy vody směrem k divákům a ty lehce "osvěžil". Večer ještě jednou, byť ne úplně stejnou cestou, projít Dubai Mall, pak na metro směr Dubai Deira Centre. Odtud krátká večerní procházka, přesněji cesta pěšky na hotel a po menším doplnění kalorií balení věcí, abychom se brzy ráno už ničím nezdržovali, lehce posnídali ze zdrojů na pokoji, neb snídaně v hotelu začínala až v čase našeho odjezdu, a  odjeli na letiště. Den to byl zajímavý, byť jsme byli dobře připraveni a čas, který byl k dispozici, jsme využili maximálně, o jeden den déle si to tu prodloužit by neškodilo. Nevešla se nám už tam totiž prohlídka Deiry a podívat se dovnitř Jummeirah Mosque by asi taky byl úžasný zážitek.

Dubai na konci listopadu aneb hotel Atlantis na umělém ostrově ve tvaru palmy

Po obhlídce mešity Jummeirah Mosque, mrakodrapů ve World Trade Centre jsme se metrem "šoupli" do Dubai Internet City, odkud jako mnozí další jsme taxíkem zamířili k pobřeží a přes celý umělý ostrov ve tvaru palmy vystoupili u hotelu Atlantis. Opravdu monstrózní stavba. Nás však zajímalo hlavně mořské akvárium. Pověsti nelhaly, návštěva opravdu stála za to a kdyby bylo více času, tak by tam člověk vydržel mnohem déle. Takhle ještě zpět na nábřeží, nějak vtěsnat do objektivu co největší část celého hotelu, pak pár pohledů kolem a muselo stačit. Zbytek už byl za okny taxi a zase zpět na metro. Tentokrát opačným směrem - k Burj Kalífa, kam jsme měli dopředu rezervován vstup v čase odpolední kávy. Předtím však musíme doplnit energii někde v Dubai Mall, nákupnímu centru. Než jsme přešli na jeho druhou stranu, tak už nám moc energie nezbývalo :-) P.S. Vyměnit peníze z platební karty za cihličku zlata jsme ale nepokoušeli :-) Fotku jsme si ale udělali stejně jako všichni ostatní zvědavci :-)

Dubai na konci listopadu aneb mezi Deira City Centre a Internet City

Po nočním příletu do Dubaie, kde jsme využili možnosti přerušení cesty (stopover letenky) na naší zpáteční cestě z dovolené, po přesunu přes půlku letiště k pasové kontrole, která nebyla z nejrychlejších, jsme se konečně dostali na půdu Dubaie. Na pásu našli kufry, ještě chvíli na strávit na pasovce a už jsme si museli pro ně někam do výdeje, neb už tam byly asi hezkou dobu už samotné, ohlásili se u Arabian Adventures pro dokumenty k pobytu, za chvíli tu byl řidič a po pár minutách jízdy jsme už podepisovali ubytovací karty v hotelu City Season hned vedle starého města (Deira). Místo standardního pokoje, který na nás nějak nevyšel, byl "upgrade" do vyšší kategorie, takže kdybychom se v něm nechtěli vidět, tak jsme se potkali max. u vstupních dveří. Po krátkém prospání se, načerpání energie u snídaně a pár radách od delegátky Arabian Adventures jsme se vydali do města. Cíl byl vidět toho co nejvíce, čemuž byla přizpůsobena i doprava. Hlavní trasy metrem a pro spojky k jednotlivým místům mimo dosah metra využít taxi. Krásné počasí, úžasná viditelnost, takže nic nebránilo tomu, abychom toho viděli co nejvíce najednou. A že toho bylo.  

Mauritius 2013 aneb všechno jednou končí

I náš pobyt zde. Bylo zde opravdu krásně, spousta zážitků, takže vzpomínky na pobyt zde vymazat z paměti rozhodně nepůjdou. Vše se splnilo minimálně tak, jak jsme očekávali, v řadě případů to bylo i přes. A to jak lokalitou, kterou jsme si pro pobyt vybrali (Sugar Beach) a službami zde, tak i s podporou, kterou nám zde zajišťovala agentura Emotion, kde dík patří zejména Anitě, která nám poskytla spoustu rad pro místní pobyt a řidiči a průvodci v jedné osobě Michaelovi, s nímž jsme absolvovali dva parádní celodenní výlety. Takže nezbývalo už jen než se v recepci odhlásit, naposledy ještě ochutnat místní speciality, naposledy se projít po pláži a pod kokosovými palmami a vyčkat na řidiče, který nás dovezl poté na letiště na večerní linku do Dubaje. P.S. Asi to bylo líto i místnímu počasí, neb po příjezdu na letiště se z oblohy spustil takový déšť (pláč:-), že to v jednu chvíli vypadalo, že budeme odlétat z bazénu :-)