Přestože tento ostrovní stát nepatří mezi nějaké významnější producenty čaje, daří se mu svou produkcí porcovaných čajů pokrýt své základní potřeby a něco jde i za jeho hranice, přičemž část toho v zavazadlech turistů. Místní základní druhy sice nemohou konkurovat špičkovým indickým a čínským čajům, ale i milovníci jich si tu přijdou na své. O čemž svědčí i jejich spotřeba v místních turistických resortech. A mimochodem po tom hodně silném černém podávaném k snídani s mlékem, se olizovali i mlsní Angličané :-) Pro místního producenta, čajovou továrnu v Bois Cheri s přilehlými plantážemi čajovníků, jsou hlavně typické ovoněné čaje. které jsme měli možnost ochutnat na závěr prohlídky. Ty s příchutí aromatického ovoce a kokosu (ten si navíc ve svém názvu nesl místní symbol, ptáka Dodo) opravdu neměly chybu a tak bylo hned jasné, o co nabydou naše zavazadla na zpáteční cestě. Do té doby jich ale určitě ještě pár přepiji u snídaně v Mon Plaisir, restauraci resortu Sugar Beach. P.S. Na rozdíl od čaje, kávě se zde taková pozornost nevěnuje. Pravda, je tu také továrna na její výrobu a lze se s ní i na řadě míst setkat, ale zda to byla ona, která nám byla nabízena na řadě míst ať už při snídani nebo při odpoledním cappuccinu, netuším. Možná, že to byla ta silná, co podávali jako espresso ve Sport baru Sugar Beach, ale ta šla mimo mě :-)
Přestože tento ostrovní stát nepatří mezi nějaké významnější producenty čaje, daří se mu svou produkcí porcovaných čajů pokrýt své základní potřeby a něco jde i za jeho hranice, přičemž část toho v zavazadlech turistů. Místní základní druhy sice nemohou konkurovat špičkovým indickým a čínským čajům, ale i milovníci jich si tu přijdou na své. O čemž svědčí i jejich spotřeba v místních turistických resortech. A mimochodem po tom hodně silném černém podávaném k snídani s mlékem, se olizovali i mlsní Angličané :-) Pro místního producenta, čajovou továrnu v Bois Cheri s přilehlými plantážemi čajovníků, jsou hlavně typické ovoněné čaje. které jsme měli možnost ochutnat na závěr prohlídky. Ty s příchutí aromatického ovoce a kokosu (ten si navíc ve svém názvu nesl místní symbol, ptáka Dodo) opravdu neměly chybu a tak bylo hned jasné, o co nabydou naše zavazadla na zpáteční cestě. Do té doby jich ale určitě ještě pár přepiji u snídaně v Mon Plaisir, restauraci resortu Sugar Beach. P.S. Na rozdíl od čaje, kávě se zde taková pozornost nevěnuje. Pravda, je tu také továrna na její výrobu a lze se s ní i na řadě míst setkat, ale zda to byla ona, která nám byla nabízena na řadě míst ať už při snídani nebo při odpoledním cappuccinu, netuším. Možná, že to byla ta silná, co podávali jako espresso ve Sport baru Sugar Beach, ale ta šla mimo mě :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat