Jak by ne, když jsme jako většina z těch, co drží tuto tradici, veškeré oslavy zvládli o víkendu. Vlastně to úplně pravda není, neb nějaká ta dobrota bude k mání ještě i zítra. Opět to nebylo jen o dobrotách, ale hlavně o tom, že jsme se po delší době zase potkali se všemi našimi nejbližšími. A tak k tomu byla i spousta novinek a nezůstalo jen u slavení, neb v neděli museli naši mladí zvládnout "na otočku" i podstatnou část jejich pražského přestěhování se z Pankráce do Nuslí, což se jim také zdařilo. My jsme si tu v mezičase zase užívali společnost Ali, jejíž pokroky jsou patrné den ode dne a nebude dlouho trvat, kdy už i ona začne pokukovat po jiné stravě než po té "jednotvárné", kterou má zatím. Na příští svátek Martina už s ní rozhodně počítáme u velkého stolu! P.S. A o zbytky ze svátečního stolu bylo také již tradiční dělení, byť na rozdíl od kníraček, těm přes silnici to bylo tak trošku jen o mastné hubě :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat