Montserrat aneb klášter pod "zubatou horou"

Po necelých 50 km pohodové jízdy severozápadním směrem od Barcelony jsme se dostali pod pohoří vypadající jako zuby na dřevorubecké pile. Však tomu odpovídá i ten název, který v překladu prý znamená „zubatá hora“. Místo patří mezi nejnavštěvovanější lokality Španělska, takže se nebylo čemu divit, že parkoviště praskalo ve švech. Přesto jízda po 10 km horské silnice plné serpentin byla poměrně rychlá, „zdrželi jsme se“ jen v jednom místě, kdy se řidiči autobusu chvilku nedařilo předjet jednoho zdatného cyklistu. A to se nahoru ještě turisté mohou dostat místní zubačkou. Klášter je funkční, sídlí tu i chlapecký pěvecký sbor (v sobotu odpoledne měl volno), a přestože je prohlídka kláštera volná, baziliku možno vidět jen na vymezeném prohlídkovém okruhu. Ale i tak je vidět vše, co místo charakterizuje, takže žádný problém. V románské bazilice je umístěna Černá madona (La Moreneta), patronka Katalánska. Její shlédnutí je jediným místem, na které je organizován vstup. Ale nám se povedlo ve frontě do baziliky čekáním na vstup ztratit jen necelou čtvrthodinu. Taky jsem si sáhl na kouli, kterou drží v ruce, ale zapomněl jsem si něco přát, takže se musím spokojit se zážitkem, že jsem ji viděl J Při odchodu došlo i na svíčku, pro kterou jsme taky chvilku hledali místo, abychom se pak ve zbylém čase vydali ke kříži sv. Michala (Creu de Sant Miguel) na vyhlídku na celý Montserrat. Po čtvrthodině chůze jsme nejprve vystoupali nad něj k poustevně sv. Michala (Ermita de Sant Miguel), abychom se pak vrátili na vyhlídku a užívali si pohledu do krajiny a modré oblohy, byť občas připlul nějaký ten mráček. Když se přiblížil čas odjezdu, ještě bylo třeba nezapomenout ochutnat místní produkci sýrů (místní likéry jsem si odpustil J). Stalo se, s výsledkem, že s námi pocestuje pár kousků, které nám pečlivě zabalili, aby přežily nejen návrat do hotelu, ale i cestu domů letadlem, když se zacházením se zavazadly v rámci letecké přepravy máme všichni své zkušenosti. Teď už nezbývá než nastoupit do autobusu, vrátit se do hotelu a pak si užít poslední večer v Barceloně. P.S. Míříme totiž na večerní představení magické fontány.