Na Passeig d'Isabel jsme
z nábřeží odbočili správně, Pla de Palau i Bacoa Kiosko jsme také úspěšně minuli,
takže pak už nezbývalo než odpočítat boční ulice do tří, pak odbočit vlevo a za
rohem vstoupit do restaurace. Počítání do tří jsme zvládli, ale za rohem ani po
celé uličce žádná taková restaurace nebyla. Tak jsme to zkusili odbočit nejprve
až čtvrtou, pak druhou, pak jsme to pro jistotu dali po poměrně detailní
prohlídce i okolních uliček znovu dokola, ale zase nic. Takže nezbylo, než si
vybrat z toho, co se nabízelo (a že toho bylo) v okolí. Úplně první
volba nedopadla. Prázdno a zbytečně nóbl, takže jdeme jinam. Druhá už byla
lepší, byť jsem zpočátku myslel, že bychom dokonce mohli zůstat sedět i venku.
Naštěstí to byl jen pochybný záblesk v mysli, takže rovnou dovnitř. Místo
bylo, byť La Taverna del Born byla docela obsazená. Sice vybaven výpisem názvy
základních španělských potravin a jídel ze slovníku, ale přesto jsem si ani
z anglicky přeloženého jídelního lístku dlouho nemohl vybrat. Dílem proto, že mi úplně nebylo jasné,
co to vlastně bude, a dílem i proto, že dle ceny jednotlivých jídel by si
člověk tu večeři asi měl poskládat z více částí, což se mi nechtělo.
Nakonec jsme vybrali a musím říci, že dobře. Chutnal i katalánský krém s malinami
na závěr. Co to bylo? Místní provedení créme brulee. A když se k tomu
ještě podařilo podložit i nohu od kývajícího stolu, další zážitek byl kompletní.
Tentokrát z plného španělského baru. Pak už jen kousek pěšky po Carrer de
l´Argenteria a Via Laietana na metro L1 k hotelu a odpočinout si před
zítřkem, který bude stejně náročný, jako dnešek. Navíc odpoledne odjíždíme ke
klášteru Montserrat, takže uvidíme něco i z většího okolí Barcelony.
Bohužel zítra už jim předpověď asi vyjde. Čekáme sice déšť jen dopoledne, odpoledne
by mohlo být jen zataženo, ale nic to nezmění, že i zítra uvidíme další místa
v Barceloně a jejím blízkém okolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat