Odpověď byla po návratu z Pohádkové vesničky jednoduchá. Rozdělíme se a ani hřiště ani les nebude dnes odpoledne vynechán. U hřiště to bylo beze změny, v lese jsem se tentokrát vydal až na druhou stranu pod vrchol, kde jsem díky tomu, že cesta končí na vrcholu, po pár stovkách metrů "utopil" v téměř neprůchodném terénu. Takže nezbývalo, než cca stejnou cestou zpět na vrchol a po cestě zpět, abychom se sešli u společné večeře a ochutnali dalí specialitu místní domácí kuchyně.
Žádné komentáře:
Okomentovat