Na to by se dalo třeba říci: "Tak prima, sejdeme se u oběda". Nelze totiž ve stejném čase ležet na pláži a zároveň si prohlížet vykopávky starověkého města na vrcholu výběžku nad Kamari. A tak se i stalo. Na pláži nic neobvyklého, "monitorována" byla z různých míst skalnatého výběžku, kde jsem se momentálně vyskytoval. Když jsem dorazil pod areál vykopávek a podíval se na hodinky, rozhodl jsem se trošku si upravit plánovaný program. Přidáním metrů jak co do vzdálenosti tak co do nadmořské výšky. Ano, přibyde ještě výstup pod vrchol Profitis Illias. Ten tedy bude mimo plán ještě před návštěvou vykopávek. Ale s tím, že “limit” na "dopolední nepřítomnost", tj. 3 hodiny zůstal. A i proto byl výstup trošku adrenalinovější, neb nahoře docela foukalo proti, takže nejen opatrně, ale i někdy hodně pomalu. Proč jen pod vrchol? Na něm je totiž zřejmě objekt, který by mohl být považován za vojenský. Ale jelikož zde nebyly žádné varovné cedule stran zákazu fotografování, objekt se objevuje i zde na fotografiích. A jelikož nakonec byl čas pod vrchol dobrý, tak se do “limitu” vešly nakonec i ty vykopávky, o kterých byla ráno řeč jako o jediné dopolední cestě. Vrchol Profitis Illias se tam tedy vešel navíc, aby zítra byl už jen plážový den:-) Tedy přesněji řečeno od snídaně dále. O vykopávkách to už ale bude až v dalším příspěvku. Jak to shora vypadá, bude nejen o čem psát, ale i co fotit. P.S. Nábližka mezi skalními výstupky cestou ke kapličcce nevyšla a byl jsem nakonec rád, že jsem se vrátil na cestičku. A ještě dodám, že než jsem k ní dorazil, stačil ji (zřejmě její správce otevřít), takže dnes i zde něco nového.
Žádné komentáře:
Okomentovat