Probuzení do čtvrtečního rána i "půl devátá", kdy jsem vyrazil za dalšími obrázky, vypadaly nadějně. Ale nakonec ty dnešní "plány" s počasím na celý den tentokrát dopadly tak na jednu polovinu. To polední pršení vyšlo na 200 a možná co do srážek v jednu chvíli i na více procent. Vlastně by se dalo říci, že dnes napršelo asi dvakrát tolik, co předpovídali, a přidalo se k tomu snad i to, co nenapršelo včera. Ale to hlavní, celou trasu do Payerbachu (zvítězily zajímavosti na trase) jsem stihl za polojasna, takže ve fotoaparátu je vše z celé trasy. Nad Payerbachem ale už v tom čase začala černat obloha, takže místo poledního posezeníněkde tam, když jsem si nějak "spočítal", že bych to mohl do času odpolední kávy zvládnout zpět po svých, přišlo k duhu těch pár energetických drobností z ledviny. Vše mi tak nějak vycházelo až kousek za Klamm. Tedy s černými mraky, deštěm a bouřkou za zády. Tam už začalo "přituhovat". Sice jen pomalu, takže přiměřeně (tedy né úplně dobře, neb nemělo cenu s sebou na ty dna dny zde brát více věcí) oblečený turista to zvládal až po Kreuzberg. Odtud už to nejenže bylo nějak jedno, jak prší, ale hlavně musel jsem reagovat úpravou návratové trasy. Sejít u Weinzettelwand dolů po žluté, když už ten krpál nahoru po té cestě porostlé bujnou vegetací nebylo ráno nic moc, jsem si nedoporučil a raději si téměř po vrstevnici trasu o pár kilometrů protáhl, abych pak pohodlněji sešel na nádraží v městečku Breitenstein a odtud si pak zopakoval včerejší krpál po zelené cestou zpět. Tedy cestou, o které jsem včera večer tvrdil, že už tím krpálem tady zítra nepůjdu a raději zelenou trasu vyměním za modrou, pozvolnější. Ale nástup na ni jsem ale díky změně trasy nechal poměrně daleko za sebou, takže to byla opět zelená, tentokrát navíc v poměrně slušném dešti. Ten sice po mém příchodu do lázeňské části Semmeringu ustal, ale to už nic neměnilo na tom, že jediné řešení, aby se člověk mohl zastavit v Café Dietmayer a něčím se odměnit, je nejprve dojít do penzionu a převléci se do suchého. Doplnění energie vydané za celý den už proběhlo podle plánu večer v penzionu. Vlastně nad plán, protože na zvládnutí místního tříchodového menu jsem zase až tolik té energie během dnešního putování nevydal:-) Že to bylo nad plán i na chytrých hodinkách, to už není třeba opakovat, když se díky počasí trošku prodloužila trasa. P.S. Teď už nezbývá než těch pár věcí dosušit, aby taška s věcmi nakonec nebyla na odjezd těžší, než když jsem sem přijel.
Žádné komentáře:
Okomentovat