Dnešní Pardubice byly v poměrně velkém vedru, takže zřejmě ta na zítra další dny ne úplně potěšující předpověď počasí přinese změnu k horšímu. A jak vidno, tak nejen v našich končinách, což mne netěší dvojnásob. Zítra ráno totiž mířím expresem RJ 73 Vindobona do oblasti cca sto kilometrů na jih od Vídně, abych tam na mne na chvilku dýchla historie železnice, byť to, co na ní bude vidět jezdit bude mnohdy budoucnost té naší :-) Železniční trať na svých cca 41 km v těchto místech zdolává mezi městy Gloggnitz (457 m n.m.) a Mürzzuschlag (670 m n.m) oblast severních vápencových Alp. Z prvního pohledu by asi člověk řekl, že "to je toho", ale když se k tomu doplní, že zhruba v polovině trati je průsmyk Semmering a horské lázeňské centrum stejného jména s nadmořskou výškou 970 m n.m. a že kolem to je samý kopec s výškami 1300 - 1500 m n.m., tak už ten scénář, jak to zdolat železnicí, vychází složitěji. A právě s takovou situací si museli poradit naši předchůdci, když od konce r. 1841 započali s úvahami o stavbě železnice v těchto místech, aby v r. 1944 byly na stole první plány a v r. 1848 bylo započato se stavbou. A právě Semmering a Gasthof Edelweiss v něm bude tím místem, který se na příští tři dny pro mne stane tím výchozím místem mého vandrování kolem železniční trati. Že by k tomu člověk ocenil i lepší počasí, o tom snad žádná. Ale jako správný turista jsem připraven i na to, že by tato předpověď počasí mohla tentokrát vyjít, byť v takovém čase si to moc neužívá fotoaparát. Tak už jen připravit věci na chodbu, tentokrát nezapomenout k tomu vyndat i ty správné boty, a ráno šestkou do Hradce na vlak. Vindobona v Pardubicích nečeká na žádné přípoje. P.S. Pár dní už pro mne funguje doprava s 50% slevou a ani zahraniční jízdenka "nezůstala" s cenou pozadu :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat