Ta sice už dnes probíhá resp. v tomto čase její účastníci a hlavně jejich "svěřenci na čtyřech kolech" odpočívají po dnešní náročné etapě v jednom z resortů v Deštném v Orlických horách, my se ale připojíme v roli návštěvníků odpolední přehlídky veteránů na hradeckém Masarykově náměstí a chtěli bychom tam vydržet i přes to očekávané vedro až do startu prvních posádek do závěrečné etapy. Ale o tom více, až se vrátíme, teď malé ohlédnutí za uplynulou "pracovní" částí tohoto týdne. K počasí asi komentáře netřeba, obrázky z domácí meteostanice to říkají jasně, což znamená, že pondělní předpověď se nenaplnila a další naše setkání s našimi přáteli opět nemusela hostit pergola ale posezení pod velkým slunečníkem před ní. K němu jen tolik, že se opravdu vydařilo a celé odpoledne bylo o čem nejen povídat, ale hlavně i něco více ochutnat. Úterní Pardubice sice proběhly v obvyklém formátu, co ale trošku vybočilo, bylo ráno na hradeckém nádraží , kdy zřejmě pro nějakou mimořádnou událost na trati před Hradcem Králové nabral rychlík z Liberce větší zpoždění, takže když se na tabuli objevilo 80 minut, už jsem ničemu nevěřil a sedl na první osobní vlak Českých drah a jízdenku zakoupenou na Arrivu nechal propadnout. Zato jsem se poprvé svezl až na novou zastávku Pardubice - centrum a jak to tak vidím, tak asi začnu využívat jí, neb je to na pěšky o dost blíže než na nádraží a taky je to do Hradce Králové za stejné peníze. Uprostřed týdne jsem si připomenul, byť jen na obrázcích resp. ve vzpomínce na poslední návštěvu v Drážďanech, že německá specialita Currywurst slaví již 75 narozeniny, takže by to chtělo si ji resp. její chuť při nějaké příležitosti zase zopakovat. A poslední dva dny? Hledání inspirace na obměnu nábytku po menší rekonstrukci kuchyně, zahradě a hlavně doprava materiálu a dokončení skalky v rohu zahrady. A že těch pytlů drobného žulového štěrku bylo, tak to bylo na dvakrát do hradeckého OBI marketu, kdy jsem si ještě přiložil pár pytlů zeminy do budoucí pyramidy pro nové jahody. Ty nám letos moc radosti neudělaly, takže budou nové sazenice. Zato melouny se překonaly, byly nejen velké, ale i opravdu hodně sladké. Však se to teplo ve skleníku a pravidelná zálivka musely projevit. Na papriky to vedro bylo asi až moc veliké, neb ty opravdu vyzrálé už mají v sobě naklíčená semena. A došlo i na těch pár letošních hroznů, aby se z nich v tom úpalu nestaly rozinky, byť i zde byla poctivá zálivka. Teď už jen rozmyslet rychlý oběd na zítra, aby se mohlo co nejdříve vyrazit za veterány a víkend může začít. P.S. Rychlá večeře pod slunečníkem dnes nebyla problém, neb náš oblíbený balkánský sýr, který je sice na trhu ve více provedeních, ale jen jeden se blíží řecké fetě, se nacházel v lednici, takže stačilo k tomu ze zahrady přinést něco zeleniny, a bylo po vymýšlení. Jinak prý zítra odpoledne by nad Paříží na rozdíl ode dneška neměl být ani mráček.
Žádné komentáře:
Okomentovat