úterý 24. srpna 2010
Šumava 2010 - den čtvrtý, aneb dobře oblečeni
Jestliže jsme včera vzývali štěstí, aby nám pomohlo při dumání o programu na dnešek, asi jsme si spletli dveře a naše prosby nejenže šly do ztracena, ale za těmi dveřmi na nás ještě navíc čekala trocha smůly resp. komplikací. Ráno podle předpokladů pršelo, tak jsme se po delším vyčkávání po snídani nakonec rozhodli udělat si "odpočinkový den"venku s tím, že se s nepřízní počasí pokusíme bojovat krátkými vycházkami na různých místech při využití auta pro přesuny mezi nimi. Prostě přesně v duchu zde propagovaného hesla "Zaparkuj a jdi dál". První parkování - Svinná Lada s poblíž poměrně známou lokalitou Chalupské slatě.Do příchodu na poválkový chodník vedoucí k místnímu rašelinnému jezírku uprostřed rostoucí kleče se objevil "třetí do dnešního mariáše" - déšť, kterému v naší společnosti zalíbilo a dal nám to nejen zde ale v podstatě i po celý den na vědomí. Prostě moc času na prohlídku nám nezůstalo. Další zastávkou byla místní část Lenory, tedy Kaplice, přesněji jejich konec (parkoviště, výchozí místo do přírodní rezervace Boubínský prales). První část cesty - po mém návratu z Idiny Pily zpět na parkoviště do auta pro peněženku a doklady zapomenuté v autě - kolem laťkového oplocení docela šla a na obloze občas se i "zamodralo" a tak místo plánované procházky po místní naučné stezce vedoucí právě jen kolem tohoto oplocení (viz odpočinkový den) jsme z této stezky odbočili a nechali se zlákat k výstupu na vrchol Boubína (1362 m n.m.), kde jsme si chtěli prohlédnout dřevěnou vyhlídkovou věž vysokou 21 m. To představovalo zdolat nejen 105 schodů při cestě na její vyhlídkovou plošinu, ale předtím dalších 400 výškových metrů z poloviny v poměrně náročném terénu. V průběhu výstupu to na pár minut vypadalo, že oblačnost ustupuje, ale asi 2 km pod vrcholem se opět ozval náš dnešní průvodce a spustil své představení tak, že 500 m pod vrcholem si člověk místy připadal, jakoby to na něj lili z konve. Schovat se nebylo kde, až nahoře pod malou stříškou u vstupu do věže, neb samotná věž je děravá a tudíž je to v ní pomalu jako pod okapem. Vidět nebylo více než na dvacet metrů, přes vrchol se valila vrstva nejnižších mraků a déšť ne a ne ustat. Ale pak mu to nedalo, umožnil nám výstup nahoru, kde nakonec i silný vítr byl k užitku a asi dvakrát na pár vteřin pohnul s mraky tak, aby člověk uvěřil, že je odsud opravdu daleko vidět (ale bylo to jen do vnitrozemí). Ani cesta zpět přes zbytek naučné stezky nebyla bez deště (chvílemi docela silného) . Až jsme si dole u jezírka museli dát pauzu, která ale nic neřešila, tak po pár minutách jsme pokračovali, ať už to máme za sebou. Zpět jsme dorazili v čase, kdy už nemělo cenu se někde stavovat a tak to bylo nejen bez pozdního oběda, ale i bez kávy :-( A navíc místo dnešního odpočinkového programu tu byla další dvacítka km, přes půl km převýšení jak nahoru tak i samozřejmě dolů a hlavně spousta litrů vody.Když k tomu připočítám dopoledne docela často vyzvánějící mobil a fakt, že až na malou resuscitaci na vrcholu Boubína mě pro dnešek nechal ve štychu foťák (nakonec to bylo jen baterkami), tak to bylo třeba nějak zlomit. A tím, co nakonec vše uvedlo do stavu "ochoty plánování na zítra" :-) byla večeře. Ten houbový gulášek opravdu neměl chybu. Takže nabít baterky nejen do foťáku a zítra směr Stezka v korunách stromů v NP Bavorský les ("jen" 1300 m ve výšce 8 - 25 m) a Stromová věž vysoká 44 m. Zbytek si už doplníme na místě, ale jedno je jisté. Další dvacítka km to nebude, spíše si vynahradíme "stravovací nekázeň" z posledních dvou dnů :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat