Avizované zlepšení počasí se na svět nějak nemělo, přesto se plány na dnešní den neměnily. Dokonce s vírou v podstatné zlepšení (tj. na odpoledne do místních končin avizované skoro jasno i poměrně teplo) jsme plány na prohlídku Stezky v korunách stromů a Stromové věže v NP Bavorský les ještě doplnili o vrchol Javoru z německé
strany. Mj. i proto jsme po delším čase lenošení provětrali i kola automobilu. Přijet co nejdříve po otevření se vyplatilo, neb ty davy, které jsme viděli, když jsme prohlídku stezky a věže končili, by asi neumožnily si plně vychutnat
nejen celou trasu ale i jednotlivé adrenalinové atrakce na jednotlivých stanovištích. Pohybovat se ve výškách od 0 metrů až do 40 m nad zemí byl opravdu nevšední zážitek. Vždyť dívat se na vrcholky většiny stromů z jejich těsné blízkosti se nepovede, ani kdybyste na ně vyšplhali.Dostat se na vrchol věže "šroubovicí o sedmi závitech" a "závěrečnou točenicí" na vrcholovou plošinu
představovalo jít něco přes půl kilometru neustále proti směru hodinových
ručiček a přitom na jednu otočku vystoupat jen pár metrů. Nahoře jsme měli možnost kochat se jen "omezeně" - díky mrakům a oparu. Ale i přes poměrně slušný vítr dík za to. Když jsme se potom po směru hodinových ručiček zase "rozmotali", napadlo nás ještě v rámci "odpočinkového dne" zde absolvovat okružní trasu "Zvířata ve volné přírodě". Když jsme se po půlhodině
chůze (aniž jsme si ujasnili, jak dlouhá stezka vlastně je!) kolem několika stanovišť,kde nás měli jejich obyvatelé "docela na háku", pokud nebyli zrovna "zašití" někde v křoví (jen ty divoké svině se řádně zviditelnily :-)
dostali k orientační tabuli, zjistili jsme, že nám do konce zbývá ještě asi šest km! Když k tomu přidám, že obloha se stále více zatahovala, takže z vrcholu Javoru by asi nebylo nic vidět (přeloženo tedy na zítra), tak s vírou, že další zvířena nám bude
více nakloněna, jsme absolvovali i zbytek. Toto docela vyšlo, ale na úkor včerejšího předsevzetí na oběd v normálním čase. A jelikož jsme "prokoučovali" všechny (asi tři) možnosti na trase před Železnou Rudou a ani zde se nám nezadařilo, zůstalo nám (pokud jsme nechtěli vyjet z trasy domů) už jen pár možností. A když jsme před Prášily "zkejsli" v lese, než naloží kamión kládami a
trochu uklidí silnici po právě skončené těžbě, zůstalo už jen "u svačinky" na Klostermannově chatě na Modravě. Po této malé náplasti už hurá na Kvildu, kde po "zlidštění se" už na nás čekala na večeři pořádná "flákota", aby se dojem z dnešního dne i po této stránce trochu vylepšil :-) Že zítra už to bude s obědem (v pravidelném čase :-) lepší, nemohu slíbit, ale "vynasnažíme se".Vše závisí na tom, jak dopoledne zvládneme ze Špičáckého
sedla nad Železnou Rudou
trasu k Černému a Čertovu jezeru a zpět k autu, abychom se na odpoledne přesunuli na německou stranu pod Javor, kde by snad něco z bavorských specialit mělo být v nabídce na posilněnou před odpolední turistikou zde. Pozn. Pobavila mě diskuse odpočívajících cykloturistů, kteří se domlouvali, zda po uplynulých 4 dnech mají za sebou 60 či 80 km! To my po stejném počtu dní máme skoro taky - 70 km - ale po svých :-)
Avizované zlepšení počasí se na svět nějak nemělo, přesto se plány na dnešní den neměnily. Dokonce s vírou v podstatné zlepšení (tj. na odpoledne do místních končin avizované skoro jasno i poměrně teplo) jsme plány na prohlídku Stezky v korunách stromů a Stromové věže v NP Bavorský les ještě doplnili o vrchol Javoru z německé 
strany. Mj. i proto jsme po delším čase lenošení provětrali i kola automobilu. Přijet co nejdříve po otevření se vyplatilo, neb ty davy, které jsme viděli, když jsme prohlídku stezky a věže končili, by asi neumožnily si plně vychutnat 
nejen celou trasu ale i jednotlivé adrenalinové atrakce na jednotlivých stanovištích. Pohybovat se ve výškách od 0 metrů až do 40 m nad zemí byl opravdu nevšední zážitek. Vždyť dívat se na vrcholky většiny stromů z jejich těsné blízkosti se nepovede, ani kdybyste na ně vyšplhali.Dostat se na vrchol věže "šroubovicí o sedmi závitech" a "závěrečnou točenicí" na vrcholovou plošinu 
představovalo jít něco přes půl kilometru neustále proti směru hodinových
ručiček a přitom na jednu otočku vystoupat jen pár metrů. Nahoře jsme měli možnost kochat se jen "omezeně" - díky mrakům a oparu. Ale i přes poměrně slušný vítr dík za to. Když jsme se potom po směru hodinových ručiček zase "rozmotali", napadlo nás ještě v rámci "odpočinkového dne" zde absolvovat okružní trasu "Zvířata ve volné přírodě". Když jsme se po půlhodině 
chůze (aniž jsme si ujasnili, jak dlouhá stezka vlastně je!) kolem několika stanovišť,kde nás měli jejich obyvatelé "docela na háku", pokud nebyli zrovna "zašití" někde v křoví (jen ty divoké svině se řádně zviditelnily :-) 
dostali k orientační tabuli, zjistili jsme, že nám do konce zbývá ještě asi šest km! Když k tomu přidám, že obloha se stále více zatahovala, takže z vrcholu Javoru by asi nebylo nic vidět (přeloženo tedy na zítra), tak s vírou, že další zvířena nám bude 
více nakloněna, jsme absolvovali i zbytek. Toto docela vyšlo, ale na úkor včerejšího předsevzetí na oběd v normálním čase. A jelikož jsme "prokoučovali" všechny (asi tři) možnosti na trase před Železnou Rudou a ani zde se nám nezadařilo, zůstalo nám (pokud jsme nechtěli vyjet z trasy domů) už jen pár možností. A když jsme před Prášily "zkejsli" v lese, než naloží kamión kládami a 
trochu uklidí silnici po právě skončené těžbě, zůstalo už jen "u svačinky" na Klostermannově chatě na Modravě. Po této malé náplasti už hurá na Kvildu, kde po "zlidštění se" už na nás čekala na večeři pořádná "flákota", aby se dojem z dnešního dne i po této stránce trochu vylepšil :-) Že zítra už to bude s obědem (v pravidelném čase :-) lepší, nemohu slíbit, ale "vynasnažíme se".Vše závisí na tom, jak dopoledne zvládneme ze Špičáckého 
sedla nad Železnou Rudou 
trasu k Černému a Čertovu jezeru a zpět k autu, abychom se na odpoledne přesunuli na německou stranu pod Javor, kde by snad něco z bavorských specialit mělo být v nabídce na posilněnou před odpolední turistikou zde. Pozn. Pobavila mě diskuse odpočívajících cykloturistů, kteří se domlouvali, zda po uplynulých 4 dnech mají za sebou 60 či 80 km! To my po stejném počtu dní máme skoro taky - 70 km - ale po svých :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat