Šumava 2010 - den sedmý, aneb kdy začne pršet ?

Skutečnost, že se nám (po svých a s pomocí přibližovadla) podařilo absolvovat snad všechna místa, která jsme si naplánovali zde vidět a že po nočním dešti by ta pauza před dalším nemusela být nějak dlouhá, nám pomohla v rozhodování, co s posledním celým dnem zde. Chtělo by to k té překrásné přírodě ještě nějaké "větší" památky. A tak jsme zamířili do Českého Krumlova s tím, že na zpáteční cestě navíc ještě okoukneme i Lipno. Nad městem se sice střídaly různé barvy oblohy, ale bez deště to vydrželo až do půl třetí, kdy byl právě ten čas k ukončení návštěvy města. A jelikož jsme zde řádně "nasytili více smyslů", návštěva zde byla parádní tečkou za letošním týdnem na Šumavě. Nebylo to zde ale jen o památkách :-) Vždyť přímo pod zámkem byl poměrně čilý provoz na Vltavě, do jejíhož koryta zrovna pouštěli mnohem víc vody než obvykle. A tak někteří vodáci měli i smůlu a "otočili se" i se všemi věcmi, které vezli s sebou, což drželo u zábradlí na mostě a na břehu docela velký počet přihlížejících. Vždyť přece nejvíce potěší neštěstí druhých, že, Češi ? :-) A ani cestou ze zámku to nebyla nuda. Setkání s výpravou funících Japonců na prvních větších schodech do zámku ( a to měli před sebou ještě cestu k otáčivému hledišti) mi připadalo, jako by tito "samurajové" sem přijeli na konci cesty naposledy vydechnut (či přímo spáchat harakiri?), jak byli vysíleni. Odpolední déšť nám už ale nedovolil žádné velké rozkoukávání, a tak jsme se na Lipně kochali pouze chvilku ve Zvonkové přijíždějícím přívozem a černou oblohou, ze které padaly docela velké kapky deště. Ani ty ale nezaskočily jachtaře prohánějící se v tom čase po hladině, byť zřejmě v následujících pár minutách i oni museli "balit". My v podstatě také - poslední kilometry již známou cestou na Kvildu, večer zřejmě na delší dobu poslední teplá večeře :-), následné vyrovnání účtu v restauraci s opravdu výbornou kuchyní (zejména pro ty, kteří mají rádi švestky na všechny možné způsoby - ať na sladko či s "různými flákotami") a ještě tyto řádky na uzavření pobytu, neb zítřek už bude cestovní, A jelikož předpověď počasí na zítra nevěští nic dobrého (za okny v tuto chvíli létá jeden blesk za druhým a po střeše se valí docela dost vody), asi to už bude rovnou nebo max. někde se zastávkou na oběd domů. Ani letos pro mě Šumava neztratila nic ze svého tajemna. A navíc určitá nostalgie na zdejší krajinu v dobách minulých, příběhy s tím spojené resp. jejich podání v různých formách a možnost opět na vlastní oči vidět nám dříve zapovězená místa s krásnou přírodou doplnila mozaiku zážitků, aby o výsledném "provedení" nebylo možné říci nic jiného než že to byl opravdu báječný týden.