Tentokrát jsme si s Clifem přivstali (tedy já, on už od rozednění koukal z boudy a čekal), abychom zvládli obvyklou trasu, jejíž větší část jsem si pak sám ještě o hodinu a půl později zopakoval. Vlastně si k ní, byť ještě s téměř prázdným žaludkem, ještě něco navíc přidal, abych si na konci "odfajfkoval" prázdninovou návštěvu zámeckého parku Hrádku u Nechanic. Tentokrát doplněnou o zastávku na občerstvení. Přesněji spíše na takové pořádné "nakopnutí", abych neztratil motivaci se odtud vrátit domů, když už směrem tam to zejména v tom stoupání ke kostelu bylo o velké vůli. Že by trošku pomohl nějaký větřík, o tom ale nebyla řeč. Ten trošku foukal až při cestě zpět, samozřejmě proti, což ale tentokrát tolik nevadilo, neb to při tom nastupujícím vedru aspoň trošku osvěžilo. Příště si to ale lépe naplánuji. Rozhodně až bude trošku chladněji. Pod mrakem úplně být ale nemusí, aby to nebylo jen o kilometrech ale i o pěkné fotodokumentaci, což se většinou zatím dařilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat