čtvrtek 22. srpna 2024

Jedno od druhého dělí cca stovka kilometrů a tři desítky hodin

Myšleno konec pobytu na Friesových boudách a začátek staročeského posvícení u nás spojeného tentokrát s více zážitky v jednom odpoledni.  Ale ještě pár slov k těm několika dnům téměř na hřebenu Krkonoš nad Strážným, které přinesly nejen hezkých pár zážitků, ale i jedno menší překvapení v podobě počtu "přátel člověka" různých velikostí a ras přítomných na hotelu. Pejsci jsou tu opravdu vítáni a musím říci, že na to, kolik jich tu bylo, zase tak patrné to nebylo. A byly to zážitky od samotného pobytu v hotelu, přes různé možnosti trávení volného času v něm resp. přesněji v jeho wellness a herně, po řadu prima momentů našeho společného pobytu od celkové atmosféry po restauraci a dobroty na jídelním lísku, z čehož bylo naprosto zřejmé, jak jsme si to tu užívali. A aby ta aklimatizace po návratu proběhla co nejlépe, trošku jsme se za tím účelem zásobili v místním pivovaru :-) Cestu domů jsme trošku rozmýšleli, snaha byla najít z těch tří již mnou v neděli absolvovaných cest nějaké optimum, ale stejně jsme skončili před dvěma přenosnými semafory resp. v úsecích řízených obsluhou vzhledem k probíhající rekonstrukci části silnice. Doma k obědu následovala "rychlá Itálie", při které ale hned padla jedna polotmavá dvanáctka Fries, pak již následovala příprava nejen na zítřejší posvícení, ale i na večeři ve vietnamském stylu.  Doma nás kromě toho obvyklého tentokrát čekaly ještě po okraj naplněné všechny sudy na dešťovou vodu, neb domácí srážkoměr ukázal za těch pár dní nepřítomnosti 85 mm, takže se nebylo čemu divit. Stejně tak, že zejména díky počasí "trošku" za ten čas povyrostl trávník a ostatní vegetace. Jen ta rajčata, resp. jejich plody ten příval vody nezvládly a popraskaly. P.S. Večeře se vydařila a na posvícení je už vše na svém místě, takže to ráno v deset může vypuknout. Ale nervozita, kdy už se půjde na ty labutě, je veliká:-)

Žádné komentáře: