Posilněni bohatou snídaní jsme si v recepci hotelu vyzvedli potřebné podklady a chvilku po deváté hodině jsme s tužkou v ruce vyrazili. Zvolili jsme tu kratší, ale co do převýšení asi stejně náročnou trasu v místním údolí a postupně na trase absolvovali všechny úkoly, abychom na jejím konci vyluštili i tajenku, která nás potom nasměrovala k pokladu připraveném pro úspěšné "poutníky". Než jsme se ale za ním vypravili, muselo se u penzionu Andula vyzkoušet nejen místní dětské hřiště, ale i stolní fotbálek a hlavně místní kuchyně, neb bez posilnění by to závěrečné stoupání k hotelu, neb právě tam někde ve sklepě byl uložen poklad, nebylo v takové pohodě :-) V hotelu po chvilce hledání byla pod schody objevena malá dvířka, po jejichž otevření se ve společnosti místních skřítků objevila truhlička s poklady. A jak to v pohádkách bývá, chcete-li se vrátit "z pohádkové jeskyně" zpět, nemůžete si "nacpat kapsy" pokladem, ale vzít si jen něco. V tomto případě jednu malou hračku a jednu sladkost, což se i stalo, my komůrku se skřítky opustili , dveře k pokladu se za námi zavřely a my mohli pokračovat až do večeře v již obvyklém "scénáři". Tj. hřiště, herna, cappuccino/zmrzka a bazén. Místo večerního pozorování západu Slunce po večeři ale přišlo na řadu skládání puzzle, aby den zakončila pohádka a těšení se na zítřek, kdy díky očekávanému počasí bude dvakrát bazén.
Žádné komentáře:
Okomentovat