Podle toho se prý z pranostik na blížícího se 1.11. dozvíme, jaká bude letos zima. Ale ať bude, jak bude, tak třeba podle letošní sklizně cibule s velkou pravděpodobností asi ani letos nebude jiná, než v několika předchozích letech. Úvahy o blížící zimě ale zatím nechám u ledu, neb ještě jsem se pomalu ani nevyrovnal se začátkem podzimu. Trošku k tomu sice přispěly i vyšší venkovní teploty posledních dnů, ale hlavní se událo uvnitř domu. Ta "poslední fáze" ale nebylo jen čekání na malíře a následné vymalování, neb ještě před tím se podařilo objevit pár "příležitostí" k okamžitému řešení, takže několikadenní pauza do malování nakonec přišla vhod. Pak už následoval úklid a sobotní dopoledne už vše bylo zpět. Vlastně ne všechno, neb u něčeho nastala výměna, u něčeho změna pozice, takže si ty změny náležitě užíváme. Třeba u lednice, neb u ní jsme si za těch pár týdnů zvykli, že byla na chodbě, takže občas první kroky směřují nejprve tam. Do uplynulých dnů se tentokrát nevešly jen obvyklé činnosti resp. události, ale těch několik mezer v kalendáři stihlo vyplnit i pár událostí, se kterými byly spojeny prima zážitky. Od prima víkendu s naším Tomíkem, kdy část z něj už byla bez přítomnosti rodičů, přes jednu parádní narozeninovou oslavu, pár zajímavých setkání / návštěv po víkendovou návštěvu Prahy na jejímž konci byl začátek podzimních školních prázdnin, který už má v tomto čase až do středečního odpoledne pokračování u nás doma. A netýká se jen naší školačky, ale i těch dvou předškolaček ze školky. Na rozdíl od nich, já si zbylé tři říjnové dny užiji cestováním, neb mne nejprve zítra čekají nedaleké Pardubice, poté opět Praha, aby to završila návštěva Ostravy a cestou zpět i Olomouce, takže nebude divu, že na pátek (první listopadový den) je v kalendáři je jen jedna poznámka na domluvený telefon a ani víkend na tom stran "opouštění" domu parcely není jinak. Ten tam má velkým písmem napsáno ZAHRADA. Když už jsem zmínil zahradu, tak si neodpustím zmínku o tom, že v tomto čase stále ještě ve skleníku plodí okurky hadovky. Ale zpět ke kalendáři. Teprve po tomto víkendu se uvidí, co k pravidelným návštěvám Pardubic a k několika dalším akcím, jejichž termíny mi určovali jiní, bude možno doplnit. Těch dnů s úplně prázdným kalendářem je tentokrát nebývale hodně, třináct. P.S. Představa, čím by to bylo možné naplnit, už nabývá poměrně konkrétních rozměrů :-) Zejména když kalendář na další měsíc už takové možnosti nenabízí, což ale vzhledem k tomu, o čem je obvykle prosinec, není nic nenormálního.
Žádné komentáře:
Okomentovat