středa 30. října 2024

Praha v čase mezi osmou ranní a polednem

Tentokrát to nebylo nebylo ani za rodinou, ani autem, tentokrát to bylo jen kousek od mého posledního pracovního působiště za účelem poledního setkání a oběda s mými bývalými nejbližšími spolupracovníky z časů, kdy se zakládala a hlavně rozebíhala firma, do které jsme pár let od začátku nového tisíciletí nastoupili. A jelikož to vypadalo, že počasí bude přát, tak jsem se rozhodl věnovat dopolední čas návštěvě turisticky známých míst. Že se jich do těch necelých čtyřech hodin vešlo tolik, není jen zásluha "rychlých nohou", ale i pražské MHD, která mne s řadou míst propojila, takže se není čemu divit, že počátek je na Pražském hradě, kam jsem se "šoupnul" dvaadvacítkou tramvají, pak samé centrum kolem nádraží a Václavského nádraží, aby se do toho vešla i otočka na Žižkov, mj. po obědě druhý nejdůležitější cíl dnešní cesty za účelem doplnění zásob koření, a poté i po výstupu z metra a krátké procházce i výhledy na Prahu z Vyšehradu. Tam už ale "čas "tlačil", takže posledních pár obrázků z těch turisticky zajímavých míst Vyšehradu a na více než na metro směr Budějovická už nezbylo, neb čas domluveného oběda se přiblížil. Místem setkání byla nedaleká Kolkovna, ale tentokrát místo mé oblíbené speciality z jídelního lístku, tj. kančího se šípkovou a perníkovými noky, padla volba s ohledem na čas na "rychlé polední menu". Na rozdíl od kolegů, kteří dali přednost meruňkovým knedlíkům, moje volba padla na líčka, což se nakonec neukázalo jako dobrá volba, neboť by snesly ještě tak hoďku podusit. Po výměně informací z aktuálního dění a tečce ve formě espressa už pak následovalo jen rozloučení s ubezpečením, že zase někdy příště to zopakujeme. Stejně jako mí bývalí kolegové, i já jsem se v závěru párkrát koukal na hodinky, když na rozdíl od nich, kteří řešili svůj další dnešní program v rámci svého zaměstnání, já jsem "ladil" cestu domů, neb to absolvované už pro dnešek stačilo a něco je třeba si nechat taky zase na příští návštěvu :-) . Takže rovnou do metra s cílem zkusit chytit ještě ten autobus do Hradce Králové, na který během pár minut navazuje bus domů. Na ten pozdější už by stačilo jet vlakem. Ale i to klaplo, takže nejen cesta do Prahy, ale i cesta zpět dnes v naprosté pohodě, doma "za světla" a hlavně bez "rukou na volantu" a čekání v kolonách. Takový návštěva Prahy čeká příští týden. To ale auto zůstane na Černém Mostě na parkovišti a dále resp. zpět to bude už metrem. Vlastně dnes to bylo stejné, až na to, že místo auta to byl autobus. P.S. Ale těch pár obrázků z příští návštěvy tentokrát už nebude za světla. Nejen díky návratu času na tu "normální" hodnotu :-)



Žádné komentáře: