Ten druhý z nich už byl ale s vidinou, že se již brzy, byť s omezením týkajícím se stěhování některých věcí na své původní místo. Tedy těch, které by jej zase ve středu, až budeme připravovat kuchyň na malování, jej znovu musely opustit. A tak po opětovném nastěhování všech korpusů kuchyňské linky, jejich usazení, montáži nového dřezu a desek a zaschnutí veškerého silikonu přišla konečně ke slovu "skládačka" kuchyňského odpadu a nové vodovodní baterie. To první na první pokus nedopadlo, neb otvor ve zdi se ani po nejrůznějším zkracování jednotlivých komponent, k čemuž ale prakticky nedošlo, neb se vše odehrálo zatím jen na výkresu, nějak nepotkal s výškou toho posledního kolena. Takže přišel ke slovu vlastní návrh s využitím základu předchozího odpadu doplněný o pár kousků různých kolen o průměru 40 mm zakoupených v instalatérských potřebách. Mne samotného až překvapilo, jak jednoduché a zároveň i vzhledné řešení se z toho povedlo, takže jsem raději ještě požádal o konzultaci u známého instalatéra. Po potvrzení funkčnosti se ale všechno znovu rozebralo, aby se nejprve připojila na vodu nová baterie. Ta byla a vlastně ještě je taky takovým menším oříškem, neb složení jednoho dílu a jeho uchycení na přívodní hadici díky jeho zřejmě novějšímu provedení se podle přiloženého návodu zatím nezdařilo vmyslet. Ale jelikož to nemá žádný vliv na funkci baterie, tak se to zatím nějak neřeší. S ověřením funkčnosti baterie šla ruku v ruce i kontrola na všech přípojných místech, zda to někde nekape. Jedno takové místo, navíc poměrně dobře ukryté, bylo po delší chvilce nakonec objeveno, takže chvilku trvalo, než se i to dořešilo. Pak už se z jednotlivých dílů poskládal odpad a mohlo se začít ověřovat, zda někde neteče i on. To se po 24 hodinách již plného provozu provozu nepotvrdilo, takže páteční provoz v kuchyni už se od toho obvyklého lišil jen "nepřítomností" lednice v kuchyni a jedné prodlužovací šňůry a náhradního připojení pár spotřebičů z jiného místa. Na co si budeme ale muset zvyknout, že nová podlaha a desky na lince jsou přírodně vzorované, takže se občas chce sbírat něco, co tam neleží. Než se k tomu včera dosaženému předposlednímu postupnému cíli ale dospělo, tak souběžně toho proběhlo sice ještě trochu více, ale takové to "trápení se" přinesla už jen změna několika zásuvek, se kterými se muselo "hýbat", naštěstí jen v jednom případě bylo třeba ji ve zdi celou posunout, tedy sekat, sádrovat atd., o kousek vedle. Vše ještě doplnily tentokrát čtvrteční Pardubice, když obvyklý program byl ještě doplněn o návštěvu jednoho zdravotnického zařízení a neúspěšné "běhání" po okolních lékárnách za lékem. který má "momentálně" (tedy už minimálně rok) výpadky. Ani zahrada nezůstala nepovšimnuta, pokračování babího léta je znát, takže sekání dnešní druhé říjnové sekání trávníku asi nebylo před zimou poslední, ostatní, tedy sklizeň zbytku plodin na záhoně (pár kousků červené řepy a mrkve) či ve skleníku a následné rytí včetně přípravy záhonu na výsadbu česneku má ještě aspoň týden čas. A podle dnešní předpovědi počasí se to možná přesune až do prvních listopadových dnů. A byť lze prý očekávat výskyt ranních mlh, ale jinak přes den polojasno, měla by to často střídat modrá obloha, jako tomu bylo dnes nad Paříží :-) Takže asi stále ještě porostou houby, ale nám ty dvě procházky stačily, abychom si nejen užili smaženice, ale něco pro její základ si uchovali i na později. P.S. Tento víkend bude tentokrát "hlídací", neb máme tu vzácnou návštěvu z Prahy, půlroční Tomášek si tu poprvé zkusí strávit sen a poté i přespat bez rodičů a Ali se tu zase po čase potká s kámoškami z loňského léta. A my? My se pokusíme si ten víkend s nimi náležitě užít, abychom se pak v dalších dnech před malováním vypořádali v Hradci Králové a Pardubicích s pár naplánovanými záležitostmi, a hlavně pak připravili kuchyň na malování. Snad se už nikde nic neobjeví, co by se muselo řešit, byt se chystáme ještě sundat pár horních skříněk, abychom před malováním ještě sundali ten letitý nános všeho možného ze stěny. Ten příští víkend a následující tři dny poté už bychom si ale mohli užít podzimních školních prázdnin při dalších společných zážitcích s našimi vnoučaty. A když jsem se dnes přesvědčil, že by se ještě něco vešlo do kalendáře letošního roku, myšleno ale až tak od půlky listopadu do půlky prosince, tak by mohlo dojít i na nějaké to plánování. Hned na začátku listopadu se do toho pustím :-) Zbytek října už musí s tím vším naplánovaným jen dopadnout :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat