Svatý Martin na bílém koni ve středu 
11. listopadu dorazil. Ale jen někam opravdu hodně vysoko, aby teplé 
počasí v dalších dnech nakonec i z těchto míst stejně novou sněhovou pokrývku vyhnalo. Doufat, že na dnešní rodinné svatomartinské posezení tomu bude jinak, bylo pošetilé. Vždyť do odpoledne byla sobota krásným slunečným a poměrně i teplým dnem, takže symboliku svátku sv. Martina resp. oslavy konané v nejbližší víkendový den, tj. prvního sněhu, převzala pro letošek první sklenička Svatomartinského 
vína spolu s dokřupava vypečenou svatomartinskou husičkou. Mladé vínko, dvě husičky a svatomartinské rohlíčky - to přece zní dobře, ne? Už samo
přečtení vyvolává příjemné asociace. A co teprve skutečné provedení. A byť zdolat všechny ty dobroty nebylo snadné :-), "posádka" kolem stolu to zvládla. Pravda, doktorka Kateřina by z nás asi radost neměla, ale jednou v roce při takové příležitosti nelze 
nepřimhouřit obě oči. A vlastně, vždyť to zase taková bomba nebyla a určitě na tom lze najít i nějaké ty plusy. Třeba Francouzi z oblasti, kde se pravidelně konzumují husičky, mají nejméně srdečních příhod v Evropě. Vím, dvě husičky zázraku nečiní, ale člověka to hned uklidní :-) A když se navíc k chuťovým zážitkům přidá i pohoda, tak to bylo takové příjemné zastavení.
Snad i ta "výslužka" poslaná těm, co se dnes nemohli zúčastnit, trošku tuto dnešní pohodu připomene i u nich doma. Podzimní počasí moc radosti nepřináší a tak takovéto zastavení se před blížícím se adventem, za kterým už následující vánoční svátky následované posledními dny tohoto roku, pomůže ten podzimní čas lépe prožít. A další plány na jeho zdolávání? Ty jsou už spojeny s adventním časem. Ale pokud se do té doby ještě "něco šustne kolem", tak třeba bude něco dříve. P.S. A ani kosti nepřijdou nazmar, zítra si na nich pochutnají sousedovic hafani. Pro ně to bude spíš jen taková malá ňamka na zamaštění tlamy :-)
11. listopadu dorazil. Ale jen někam opravdu hodně vysoko, aby teplé 
počasí v dalších dnech nakonec i z těchto míst stejně novou sněhovou pokrývku vyhnalo. Doufat, že na dnešní rodinné svatomartinské posezení tomu bude jinak, bylo pošetilé. Vždyť do odpoledne byla sobota krásným slunečným a poměrně i teplým dnem, takže symboliku svátku sv. Martina resp. oslavy konané v nejbližší víkendový den, tj. prvního sněhu, převzala pro letošek první sklenička Svatomartinského 
vína spolu s dokřupava vypečenou svatomartinskou husičkou. Mladé vínko, dvě husičky a svatomartinské rohlíčky - to přece zní dobře, ne? Už samo
přečtení vyvolává příjemné asociace. A co teprve skutečné provedení. A byť zdolat všechny ty dobroty nebylo snadné :-), "posádka" kolem stolu to zvládla. Pravda, doktorka Kateřina by z nás asi radost neměla, ale jednou v roce při takové příležitosti nelze 
nepřimhouřit obě oči. A vlastně, vždyť to zase taková bomba nebyla a určitě na tom lze najít i nějaké ty plusy. Třeba Francouzi z oblasti, kde se pravidelně konzumují husičky, mají nejméně srdečních příhod v Evropě. Vím, dvě husičky zázraku nečiní, ale člověka to hned uklidní :-) A když se navíc k chuťovým zážitkům přidá i pohoda, tak to bylo takové příjemné zastavení.
Snad i ta "výslužka" poslaná těm, co se dnes nemohli zúčastnit, trošku tuto dnešní pohodu připomene i u nich doma. Podzimní počasí moc radosti nepřináší a tak takovéto zastavení se před blížícím se adventem, za kterým už následující vánoční svátky následované posledními dny tohoto roku, pomůže ten podzimní čas lépe prožít. A další plány na jeho zdolávání? Ty jsou už spojeny s adventním časem. Ale pokud se do té doby ještě "něco šustne kolem", tak třeba bude něco dříve. P.S. A ani kosti nepřijdou nazmar, zítra si na nich pochutnají sousedovic hafani. Pro ně to bude spíš jen taková malá ňamka na zamaštění tlamy :-) 
Žádné komentáře:
Okomentovat