neděle 29. listopadu 2009
Svítím, svítíš, svítí, svítíme, svítíte, svítí ...
To by asi tak bylo to nejčastější, co bylo v uplynulých sto dvaceti minutách slyšet. K tomu patřilo i několik otázek, jako "Zapálili jste si první svíčku na adventním věnci?," "Nechytil vám věnec plamenem?" apod. K tomu něco veršů a básniček v podání místních předškoláků, něco libých tonů necelé třetiny flétnového souboru Berušky (to víte, nechtěli zklamat více zájemců o jejich vystoupení a také chřipka udělala své), chvilka vánočních melodií v několika skladbách pro trubku a hlavně něco libých vůní od punče až po přinesené ňamky z domácí produkce. To byl závěr první adventní neděle, kdy už skutečně nezvratně strčil svou špičku do pootevřených dveří našich domovů vánoční čas, aby den po dni si ty dveře dále otevíral a pokusil se nás lapit do svých sítí. Dnes nás ale hlavně do svých sítí lapily víly spravující podzemní prameny, neboť (asi trošku i našim přičiněním) přivřeli kohouty a rázem naše čerpadlo ve studni vykukovalo nad hladinu. Byť jsme se na tuto situaci nedávno připravili, asi špatně. Neb klapka vodu z vodovodu do domovního řádu propustila, ale té v cestě čekal ještě jeden ventil a ten nezklamal. Díky tomu, že nebyl déle používán a voda ze studny je poměrně tvrdá, tak si postavil hlavu a my máme značně přistřižená křidýlka s užitkovou vodou. A lepší už to asi nebude, takže nás asi čeká přechod na plný odběr z veřejného vodovodu a studna tak tak zvládne zahradu. Ale nechme vodu vodou a užívejme si chvilku plamenů svíčky a svitu vánočního osvětlení, než jej už za pár hodin nahradí v práci svit LCD obrazovky mého počítače.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat