Začínat od konce nebývá obvyklé, 
ale pro ty, co nemají čas dočítat do konce, je tu souhrnná informace. A to, že téměř nemožné se dnes stalo skutečností a den byl po všech stránkách jako vymalovaný. Do jeho začátku jsem mu sice předpověděl na 
odpoledne nic moc počasí (podle ranních snímků družice), byť profesionálové předpovídali, že to odpoledne ještě vydrží. A jelikož jim to tenkrát vyšlo a my jsme se ale tímto soukromým odhadem nenechali zviklat k nějakému většímu spěchu, mj. toho si užíváme v posledních dnech zase docela dost, a pustili jsme se do toho "po indicky" - pro ty neznalé to je tak, že co se nestihne, tak se nechá "na indy". A ono se fakt dařilo. Jak by ne, vždyť po většinu dne by nikdo nehádal, že za pár dní pomalu končí podzim. Druhým dílem pokračovaly soutěže O zlatý rýč a kdo přemístí co nejvíce 
listí na druhý konec zahrady, aby se zlatým hřebem (mimo spousty drobností) dneška stalo věšení venkovní světelné výzdoby. A 
jelikož i to se povedlo na první pokus a dokonce se vše po zapojení netradičně i rozsvítilo, tak už zbylo jen zkontrolovat aktuální podzimní barvy (růže se stále nemohou smířit s tím, že by už měly přestat kvést a nám se zase nechce ty budoucími květy stále ještě obdařené výhony ustřihnout) a zajít domů na něco teplého do žaludku. A kdyby člověk nelitoval už uklizeného krbu v pergole a přicházejícího chladu po tom, když zalezlo sluníčko, snad tam skončily i ty špekáčky, které nakonec skončily v troubě na grilu.
ale pro ty, co nemají čas dočítat do konce, je tu souhrnná informace. A to, že téměř nemožné se dnes stalo skutečností a den byl po všech stránkách jako vymalovaný. Do jeho začátku jsem mu sice předpověděl na 
odpoledne nic moc počasí (podle ranních snímků družice), byť profesionálové předpovídali, že to odpoledne ještě vydrží. A jelikož jim to tenkrát vyšlo a my jsme se ale tímto soukromým odhadem nenechali zviklat k nějakému většímu spěchu, mj. toho si užíváme v posledních dnech zase docela dost, a pustili jsme se do toho "po indicky" - pro ty neznalé to je tak, že co se nestihne, tak se nechá "na indy". A ono se fakt dařilo. Jak by ne, vždyť po většinu dne by nikdo nehádal, že za pár dní pomalu končí podzim. Druhým dílem pokračovaly soutěže O zlatý rýč a kdo přemístí co nejvíce 
listí na druhý konec zahrady, aby se zlatým hřebem (mimo spousty drobností) dneška stalo věšení venkovní světelné výzdoby. A 
jelikož i to se povedlo na první pokus a dokonce se vše po zapojení netradičně i rozsvítilo, tak už zbylo jen zkontrolovat aktuální podzimní barvy (růže se stále nemohou smířit s tím, že by už měly přestat kvést a nám se zase nechce ty budoucími květy stále ještě obdařené výhony ustřihnout) a zajít domů na něco teplého do žaludku. A kdyby člověk nelitoval už uklizeného krbu v pergole a přicházejícího chladu po tom, když zalezlo sluníčko, snad tam skončily i ty špekáčky, které nakonec skončily v troubě na grilu.
Žádné komentáře:
Okomentovat