Do dubna s trochou deště a letním časem

Nějak více se ohlížet za posledními dny, které až na zbývajících několik hodin již uzavřely letošní první čtvrtletí, nevidím až na pár momentů v nich za důležité, myšleno z pohledu dokumentování dění na těchto stránkách, takže postačí buď krátká zmínka o nich či jen zde umístěný obrázek. K těm, kterým náleží ta zmínka, by asi na prvním místě mohlo být, že i ten poslední "rest" z počátku letošního roku v několika příštích dnech zmizí, stejně tak tomu bylo i s provedením jednoho instalatérského úkonu a hlavně, že se nejen povedlo vybrat termín a místo na letošní prázdninové výpravy za zážitky s vnučkami, ale stejně tak dopadly jejich rezervace. Takže v kalendáři se v prázdninových měsících objevily první "obsazené" dny. Asi by tu zasloužilo i pár slov k počasí, ale o tom vypovídají jak obrázky níže, tak i nadpis tohoto příspěvku, byť jedno odpoledne se zadařilo a odpolední cappuccino, tentokrát ve třech, přičemž se dvěma sklenicemi cappuccina se to odpoledne podával "tlapkový" jogurt.  Mimochodem ta prognóza naší domácí meteostanice na déšť dopadla až kolem dnešního poledne. Ale žádný zázrak, tedy že by to nějak zavlažilo, se nekonal. Na to, jaký je to zatím suchý rok, je ve studni vody zatím poměrně dost, takže zatím dobrý. Co trošku "straší", jsou na tři dny příštího týdne do našich končin hlášené ranní mrazy mezi -3°C - -5°C, se kterými by se zřejmě opět nemusela vypořádat rozkvetlá meruňka. Ostatním květům už by to ale ublížit nemělo resp. nemuselo. Zítřek by už mohl přinést změnu nejen co do měsíce v kalendáři, ale i co do určitého "zvýšení rychlosti", prodloužení "pracovní doby" a hlavně zvýšení produktivity, neb toho lenošení od počátku roku bylo letos opravdu dost. Že je s tím spojena připomínka i na nějaké to intenzivnější hýbání se, netřeba více komentovat. A není to apríl :-) Mimochodem s termínem pro letošní jarní Sněžku díky letošní slabší sněhové nadílce už počítám někde v závěru dubna, kdy by cesta mezi Luční boudou a Výrovkou mohla být prohrnuta. Našim mladým se pro jarní putování naše hory zřejmě nezdály dostatečně vysoké, takže včera vyrazili kousek na jih, aby během týdne poznali něco z krás Sicílie a hlavně, samozřejmě pokud to počasí dovolí, si prohlédli Etnu a její okolí. Nám se ji tenkrát při našem pobytu u moře nedaleko Taorminy povedlo dostatečně vidět rovnou od moře, takže jsme ani nikam do hor putovat nemuseli. Z poloviny prvního dne jejich pobytu to ze zaslaných obrázků vypadá, že těch zážitků z řady zajímavých míst ostrova bude hodně. Ale těch kilometrů za volantem asi taky. P.S. U nás by to v dubnu při našich putováních za zážitky mělo být také o hodně kilometrech, ale těch za volantem rozhodně tolik nebude. Zato co do druhů použitých dopravních prostředků je náš plán bohatší :-) Pokud lze běžky také považovat za prostředek určený k dopravování se, tak ty použity už nebudou a tak ani letos nedávná "tradice" zimního putování na běžkách na vrchol Černé hory nebude obnovena. Ale něco mi říká, že příští rok by se nejen tento zážitek mohl vrátit mezi ty, které se daří "udržovat při životě" :-)

Příchod jara znamenal konec mrazivých rán

Na jak dlouho, to se ale teprve uvidí, neb zase tak moc se klimatické změny neprojevují, aby nás až do příští zimy uchránily v našich končinách teplot pod nulou. Ale řešme to, jak by řekl Angličan, v čase přítomném průběhovém, tedy teď, což znamená, že to letošní probuzení veškeré vegetace je den ode dne patrnější a hlavně už i barevnější. A co přinesl uplynulý týden, mimochodem předposlední před nástupem stále neoblíbenějšího letního času, kromě obvyklého dění? Hlavně dokončení jarního střihu. Tentokrát to "odnesl" živý plot z tújí, meruňka a broskve. U meruňky to bylo spolu s "varováním", že pokud ani letos nebude žádná úroda, přijde nahradit nějakou s pozdnějším kvetením, u broskví s konstatováním, že jedna má před sebou poslední sezónu a u tu druhou to v lepším případě čeká, až se na náhradě té první objeví první plody. Bude-li vzhledem ke stavu některých větví vůbec možno na to čekat.  Týden byl ale netypický poměrně vyrovnaným poměrem časů strávených mimo svou komfortní zónu, tedy o jednu generaci plus a o jednu generaci minus. Co do hodnoty indexu štěstí jsou však ty dva časy od sebe naprosto odlišné. Sobotní odpoledne, přesněji řečeno narozeninová oslava našeho Tomíka, jej ale poslala zpět do těch správných hodnot. U těch nejmenších jej podle toho, jak si to užívali, asi přímo "vystřelila" někam k nebeským výšinám :-)  Náladu nezkazila ani cesta do Prahy po sobotní D11, kdy tam od exitu 25 začala výměna povrchu na dalších šesti kilometrech směrem na Prahu. Asi jsme si pro cestu vybrali ten nejhorší čas, protože jsme tam v koloně o délce 5 km a následně při průjezdu jedním nově vyznačeným pruhem strávili 3/4 hodiny.  Nebylo to jen kvůli sjíždění do jednoho pruhu zipem, ale taky kvůli najíždění stavebních strojů a novému značení v obou směrech dálnice. Při cestě zpět ve večerních hodinách jsme tomu taky neunikly, ale kolona byla jen něco přes 2 km. A hlavně to bylo jen o zipu, neb betonové oddělovací bariéry se jim tam povedlo navézt již dříve, takže jejich pokládka ve druhém pruhu na plynulost provozu už moc vliv neměla. Co se ale asi dá říci, že od pondělí by už nikoho takové kolony potkat nemusely, neb to bude o dvou značených pruzích pro každý směr. Takže se dá říci, že jsme si pro cestu zvolili ten nejméně vhodný čas. Ale nebýt toho, že jsme se vypravili o dvě hodiny dříve, než bychom jeli "na čas", tak jsme byli jediní, na které by se čekalo resp. začátek by třeba byl bez nich. Takto sice pár plánovaných obrázků ze Dne Vltavy 2025 nedopadlo, ale na druhou stranu to náš oslavenec měl v domluvený čas kompletní :-) Ale aby něco z toho plánování zase dopadlo, je již potvrzená rezervace na prázdninový pobyt v Jizerských horách se Štěpi a Áňou. Pro týden s Ali je sice již také vybráno, ale pro vytvoření rezervace zbývá ještě zvolit, který to bude termín. Mimochodem u toho pobytu se Štěpi a Aňou to bylo opačně, přednost měl termín a teprve potom místo.  Ale příští týden by to mělo být uzavřeno i u toho druhého. Když už jsme u toho příštího týdne, tak to kromě toho již obvyklého nebude jediné, co se v něm navíc čeká nebo musí. Po letech si člověk připomene tvorbu daňového přiznání, zahradní nůžky v ruce "nahradí" plochý štětec a bude pokračovat domlouvání realizace pár věcí, které by si dům a zahrada po právě skončené zimě zasloužily. Čím bude asi netradiční, bude to, že kromě obvyklé návštěvy v Lázních Bohdaneč se bude vše ostatní odehrávat v domácím prostředí, navíc v ad hoc resp. na poslední chvíli domluvených termínech.

Návrat k "obvyklému průměru"

Ale jen co do počasí, ostatní k tomu má po tomto "sedavém" víkendu" stráveném většinou u počítače resp. u TV při sportovních přenosech zatím daleko. Sice to včera vypadalo, že by se venku přece jen dalo něco dělat, pak to vypadalo, že by něco aspoň šlo pod střechou pergoly, ve které je toho k dělání, aby na jaro byla připravena, poměrně dost, ale nakonec to skončilo u již zmíněné TV a plány se přesouvají na druhou půlku příštího týdne. Sice se aspoň mohlo připravit to daňové přiznání za loňský rok, ale když na něj je ještě pár dní čas, tak se to "svezlo" s tím ostatním odloženým. Ven to bylo v podstatě jen za pořízením pár obrázků k dokumentování toho, jak se do blížícího se jara probouzí zahrada a o "kontrole" množství zachycené dešťovky z nedávného prvního letošního většího deště. Až do středy se prý dá čekat, že na každém ze sudů se během noci a rána vytvoří asi centimetrový led, ale jelikož ten by přes den měl určitě roztát, tak už to nemá cenu to nějak řešit. O nějakém řešení jsem chvilku přemýšlel jen kolem již puštěné vody do zahrady, ale to před chvílí skončilo jen omotáním jejího ze země vyčnívajícího konce s kohoutem trošku větším hadrem, neb zavírat vodu a znova vypouštět rozvod asi fakt už nemá cenu. Vlastně ono už asi nemá cenu o nějaké souvislejší zimě přemýšlet, když tu máme to astronomické jaro už za necelé čtyři dny. A jestli by mělo utéci tak rychle jako utekla právě končící zima, měly by právě ty čtyři dny být těmi posledními na uzavření těch hlavních plánů pro letošní rok, aby se pak pro ně v kalendáři našlo místo, neb se jako obvykle těch kalendářů potkává více. Už teď víme, že se s těmi akcemi, které se týkají letošního května, do května prostě "nevejdeme", tak na jednu z rodinných akcí čeká až první červnový víkend. A to se začíná hned prvním květnovým víkendem.  Jinak stále ještě "ladíme", čím naplníme letošní termíny vybrané na prázdninové týdenní pobyty s našimi vnučkami a taky kam si potom vyrazíme za dalšími zážitky sami. Tomu "ladění" ale taky dávám maximálně 4 dny, abychom měli rámcově jasno i u finálních termínů těchto "dovolených" a ostatní už nechali na řešení přístupem "tady a teď".  Když si odmyslím ty "dovolené", tak je v kalendáři "poptávka" v podstatě zatím jen po prodloužených víkendech. Tedy pátek - neděle. Ostatní dny v nejbližších dvou měsících čeká max. to na poslední chvíli "tady a teď", neb vidět do nich dopředu dále jak na týden ještě nepůjde. Ale květen by to měl, jak se říká, už postavit na koleje. Byť na trošku jiné, než se plánovalo po skončení Covid-19. Volně řečeno materiál a rozchod kolejí se zřejmě nemění, ale vlak trošku zpomalí, aby bylo možno i cestou za zážitky vnímat krásy života a event. neplánovaně, ale ne s použitím záchranné brzdy, zastavit. A hlavně, byť se to nezdá, ten vlak si začíná vybírat, kdy a kudy ano a kudy ne. Zatím je nejen z čeho ale i kdy, za to díky. Jinak mezi zážitky ale nepatří jen ty, za kterými je nutno někam cestovat. Jsou i takové, po kterých něco zůstává, takže i o tom jsou plány. P.S. Na ty ale metoda většinou "tady a teď" neplatí. Naštěstí :-)

Slibovaný déšť se dostavil

A soudě nejen podle všech pomalu již naplněných sudů dešťovkou, tak také i trošku zmírnil to sucho vzniklé absencí sněhu resp. deště během větší části zimy.  Trávník to asi ocení nejvíce, neb tím jarním ošetřením dostal "trošku zabrat" a je potřeba, aby se rychle vzchopil. S deštěm ale také přišlo řádné ochlazení, takže se to venku vrátilo do obvyklého počasí na konci zimy. Naštěstí kromě česneku se v uplynulých teplých dnech nestačilo nic dalšího "projevit", takže avizovanými mrazíky na konec tohoto víkendu a začátek příštího týdne by nemělo mít co zmrznout. Co ale bude asi třeba zopakovat při dalším oteplení, bude jarní ošetření ovocných stromů. Zmínku na tomto místě tentokrát zaslouží i jedno prima podvečerní posezení u dvojky bílého, kde jsme si s předstihem potvrdili, že by nebylo od věci nechat letos resp. na začátku příštího roku zahálet nejen trekové boty, ale i běžky. Co a kam by to mělo být, to bychom si chtěli upřesnit někdy na konci května. Mimochodem jsme si i "posteskli" nad snímky z webové kamery zobrazujícími a porovnávajícími loňský konec zimy a letošní konec zimy pod Dachsteinem, s tím, že by příští zima mohla být lepší. Mimochodem lepší byla zase v něčem jiném, jak ukazuje graf na jenom z obrázků níže.  Zda se to bude dále "zlepšovat" v tomto trošku divném čase plném protichůdných informací, byť se to z toho covidového marasmu nejen vzpamatovalo, ale zachovalo si to v dalších letech i poměrně vysoký růst, tomu bych už ale moc nevěřil. Takže to asi na konci měsíce "sklidím" a budu se rozhlížet, co bude tím příštím zájmem. P.S. K teinu v dnešním opravdu silném čaji, což je vlastně takový kofein s mírnějšími, ale delšími účinky, jsem si tentokrát  přidal ještě trochu máku. Ale aby to mělo nějaký uklidňující efekt, muselo by těch hřebenů s mákem aspoň pět :-)