Pondělní dozvuky víkendu

Víkendovému slavení sice počasí moc nepřálo, došlo i na to, že to hlavní dění se odehrávalo pod střechou pergoly a obsluha venkovního grilu zase byla chvilku mimo něj, ale nic, co by bylo k řešení. Když už jsem zmínil ten venkovní gril, tak třeba dodat, že to uspokojení nad "zvládnutými" špekáčky nebylo na místě, neb když se na roštu objevily flákoty, tak to rozhodně nebylo o tom dát je na něj, pak otevřít a otočit, a pak už jen vyndat a servírovat, ale o otevírání každou chvilku, protože se mi nedařilo vyladit tu poměrně stálou teplotu, jako tomu bylo, když se dělaly v krbu vyloženém šamotovými cihlami. A tak to jedna flákota "odnesla", byť asi to mé hodnocení bylo dost přísné. Co k tomu ještě dodat? Asi tolik, že tentokrát to bylo hodně chuťově rozmanité, ale nejvíce se asi do myslí zapsala ta ananasová chuť zapracovaná do kostarického 37,5% rumu. Počasí víkendu nepřálo nejen v sobotu, ale i v neděli, kdy tu odpoledne spadlo dalších 15 litrů vody na 1m2, navíc chvilku ve formě drobnějších krup, které v jednu chvíli vystřídaly kapky vody. Výsledek? Něco vidět okamžitě, ale nic hrozného, tak snad i později se nic, jato třeba potlučená jablka, už neprojeví. Dnes už se sice občas objevily sluneční paprsky, ale prý by to měl být nejchladnější den tohoto týdne a příští víkend už by zase někde mohly být tropy. Prostě počasí jako na houpačce, důležité ale je, že už se dal odpojit plynový kotel a mohlo se už přejít na letní režim. Ale na nějaký delší pobyt venku, zvláště po tomto víkendu, to dnes nebylo. Co by měly přinést další dny, tatím ani co do plánů zřejmé moc kromě již pomalu obvyklých věcí není, tak se uvidí. Ale nějaký ten zážitek doprovázený pár obrázky by to ještě do konce června určitě chtělo.

Před víkendem

Přípravy na další domácí slavení květnových narozenin, když v květnu už se nedostalo volných termínů) skončeny, něco z nich skutečně na poslední chvíli, neb další déšť, byť tentokrát jen 20 litrů na 1m2, by už sekačku do trávníku "nepustil". Venkovní gril má taky za sebou první zkoušku, takže nezbývá než zítra ráno se ještě otočit pro pečivo a kytku a může se začít slavit. Do "plného stavu" sice budou chybět tři omluvení, ale i tak bude plná pergola. Zejména když osazenstvo č.p. 48 dnes doplnilo štěňátko, mimochodem skoro již devítikilové, bernského salašnického psa, kterému říkají Baky. A že cestou z nákupu v Hradci jsme stihli ještě jeden Pepper burger jako "rozcvička" na zítra, to už nějak vyplynulo ze situace, neb k tomu, co se chystá na zítra, se dnes nic jiného více nehodilo. Možná řízek, ale ten taky bude zítra, byť jen pro naši omladinu, na ostatní čeká flákota prorostlejší krkovičky či libového kuřecího. Mimochodem ten venkovní gril byl pořízen za účelem, aby obsluha, když budou všichni před pergolou nebyla u krbu v pergole mimo dění. Tak uvidíme, jak se to povede, když počasí nehlásí nic moc. P.S. Aby to tedy nebylo opačně, hlavní dění v pergole a grilování před ní :-)

Loučení s Azorskými ostrovy

Ráno dorazily nejen poslední obrázky z míst posledních výletů během pobytu na Azorských ostrovech, ale i informace, že dnes v nočních hodinách by se měli vrátit domů. Už se těšíme na zážitky a předpokládáme, že se jim odtud asi moc domů nechtělo. P.S. V čase psaní těchto pár doprovodných řádek už měla let z hlavního ostrova Azorských ostrovů do Prahy za sebou více než 2/3 letu, tak pokud je Eiffelovka v noci osvětlená a nad Paříží není zatažená obloha, tak by za chvilku z té výšky cca necelých 11 km možná mohli i něco vidět.

Víkendová Praha

Tentokrát s cílem tam toho trošku více zvládnout než jen klasickou návštěvu v Záběhlicích. Tam jsme po pohodové jízdě jen zanechali na parkovišti auto a vyrazili za prvním cílem, polední návštěvou belgické restaurace Bruxx. Jelikož do času naší rezervace zbyla ještě troška času, z metra jsme vystoupili až na Muzeu, abychom ještě "zkontrolovali" stav prací při obnově tramvajové tratě v horní části Václavského náměstí. No, bude to asi mazec, až to zprovozní, neb už teď stačí, když tam magistrálu křižují chodci. natož ještě tramvaje. Že to tak před více než 20 lety bylo? To ano, ale kde byla v tom čase doprava v Praze a hlavně přes Prahu. A když se k tomu pořídil ještě nějaký ten obrázek, nezbylo než se otočit a zamířit na náměstí Míru, na jehož horním konci se nachází místo našeho prvního sobotního cíle. Návštěva opět v pohodě, tentokrát už to byla "kompletní místní klasika", tedy belgické tmavé pivo, gratinované ústřice, slávky v úpravě tijuan a jako dezert opět pivo, tentokrát z 5 druhů ovoce. Posilněni na odpolední část dne, na jejímž konci nás čekalo do nedělního dopoledne "hlídání" Tomáška, jsme vyrazili do centra. Tentokrát rovnou metrem na Malostranskou, kde naše plány trošku změnila probíhající rekonstrukce tramvajové zastávky a s tím spojené změny v provozu, takže místo tramvají č. 22 jsme se na Pražský hrad vypravili pěšky v proudu dalších návštěvníků Prahy po Starých zámeckých schodech. Výhledy jak cestou tak i z různých míst kolem Pražského hradu byly parádní, jen se občas člověk musel těmi davy většinou pořizujícími si desítky selfie, než se jim jedno zalíbí a uvolní místo. Procházka měla "klasické"  pokračování, tj. Nerudovou ulicí přes Malostranské náměstí a Karlův most s "fotostopem" u Staroměstské mostecké věže. Odtud už nebylo obvyklé pokračování na Staroměstské náměstí, ale tentokrát směřovaly naše kroky k Rudolfinu a odtud po přejezdu tramvají k Právnické fakultě do již ne tolik navštěvované části Prahy, tj. do Stínadel a Řásnovky. Sice nám chvilku trvalo se tu zorientovat, ale nakonec jsme si prošli snad všechna místa spojená s knihou Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Místy, kde probíhala dobrodružství Rychlých šípů (Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Rychlonožky, Červenáčka a psa Bubliny) a Bratrstva kočičí pracky (Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouše). Odtud to už zase bylo jednu zastávku tramvají k Palladiu, abychom se v -2. podlaží v Basics Coffee trošku ochladili a doplnili tekutiny :-) proč to nebylo raději v nějaké venkovní zahrádce třeba i se zajímavými výhledy? Začalo totiž pršet a deštníky zůstaly v autě, protože pršet určitě nebude :-)  Navíc zde je přímý vstup do metra, takže s deštěm jsme se potkali až při výstupu na Strašnické při krátkém přechodu na autobusovou zastávku a hlavně pak po výstupu z busu č. 188 na Jesenické, odkud to k autu bylo něco více kroků, takže pak "pod střechou" přišla vhod rezervní trika. Tomášek už čekal, takže jsme plynule přešli k druhému "milníku" tohoto víkendu, tedy ke hlídání. A když se nachýlil čas k večeři, přišel na řadu ten třetí. Tedy pizza z nedaleké pizzerie Allegria, kterou jsem odtud přinesl s ještě s jednou, byť méně pikantní :-)  Mimochodem půlka od každé zbyla na neděli, neb ten sobotní oběd byl ještě v podvečer docela "znát".  Potom už to bylo až do nedělního "předpoledne" v obvyklém scénáři, abychom se pak rozloučili a odjeli se podívat domů, co tady vyvedla ta bouřka. Těch spadlých 30 litrů vody na 1m2 bylo na cestičkách znát, ale jinak nic, co by se už nedalo narovnat/postavit/dát na své místo (dětský plastový domeček, plastové konve a pár převrácených bonsají).  Takže dnes stačilo zalít ve skleníku a "kochat" se jak díky dešti zase povyrostl ve čtvrtek sekaný trávník. P.S. Jahodám se daří, ale hlavní "odbyt" bude až od středy, kdy se Štěpánka s rodiči vrací z Azorských ostrovů.

Dva dny, kdy se téměř vše řešilo teď

V tom lepším případě byl výsledkem posun v čase či termínu, v tom horším se to opět odložilo na někdy. Na druhou stranu se na pořad dne několikrát dostalo i to, k čemu jsem teprve chtěl hledat termín. Takže by se nakonec dalo říci, že ty dva dny v průměru docela ušly. Co se v nich nejvíce skloňovalo, bylo tentokrát počasí, zahrada, návštěvy či schůzky a plány na letní měsíce. Vítaným zpestřením resp. upoutávkou na příští výpravu za dalšími zážitky byl další soubor fotografií zaslaných z putování po Azorských ostrovech, přesněji řečeno po tom hlavním. Jinak ani v jednom z nich jsem si neodpustil pár kilometrů v autě, neb něco si vyžádaly nákupy, něco šlo za dnešní "čapí tour", jak nazýváme procházku parkem v Lázních Bohdaneč s obrátkou u komína s čapím hnízdem. Ani o víkendu, který je před námi, tomu ale nebude jinak. Nákupy ale nahradí jedno polední posezení kousek od Divadla na Vinohradech a místo lázeňského parku by to měla být nejen turisticky "profláklá" místa v centru Prahy, ale snad se povede k tomu přidat i několik zajímavých a méně známých zákoutí.  P.S. Jinak dnešní dodatek není jen konstatování, že v neděli začíná letošní meteorologické léto, ale že jeho první den se stává dalším významným milníkem našeho putování po tomto světě. A taky prvním dnem měsíce, který by už konečně mohl dostat "do rutiny" něco, co se zatím dařilo naplňovat jen občas, byť by se dalo říci, že už i to by mohlo vést k uspokojení. Výsledky v právě končícím měsíci naznačují, že když se chce, tak to jde a nemusí to vůbec "bolet". Tak snad to už klapne a polovina června už bude jen formálním potvrzením dosažení cíle. Po dlouhých necelých dvanácti měsících!