neděle 30. března 2014

Ptát se, jaký byl víkend, je zbytečné :-)

Po všech stránkách neměl chybu. Včerejší domácí "dokurýrování" a dnešní "určitá umírněnost" na straně jedné, jaro jak vymalované na straně druhé a trošku i z toho určitý spěch, aby to už venku vypadalo, neb je třeba se pomalu začít "stěhovat" z domu na zahradu - to byl první opravdový jarní víkend. Navíc s posunem času, tedy i se světlem do pozdějších večerních hodin, což v případě pěkného počasí dává zase šanci podívat se na zahradu i po návratu z práce ještě za světla. Na druhou stranu se dalších pár dní zase začne vstávat do tmy :-( Zahrada po víkendu opravdu prokoukla, na nějakou tu úrodu je snad už řádně "zaděláno", ze zimoviště u domu se na svá místa vrátily venkovní bonsaje, mladá meruňka se osvobodila od pozůstatku své předchůdkyně a odpolední káva už byla u stolu. Teď ještě někdy v příštích dvou týdnech "podat přihlášku" do soutěže "O nejblbějšího sedláka", tedy přesněji řečeno využít zbytek orné půdy na zahradě a nasázet brambory :-)  Mezitím ještě doladíme pár věcí kolem a můžeme se začít těšit z pobytu venku už od prvních dnů měsíce dubna. Marně přemýšlím, kdy se to takto povedlo, aby od začátku dubna jsme měli téměř vše po zimě na zahradě  OK. P.S. A letos jedině dobře, neb od 6.4. tu budeme mít první letošní návštěvu, tak by byla škoda, kdyby "domácí park" ještě nebyl k dispozici :-)


Probuzení do letního času

... zatím jen foto, než se proberu  :-)

neděle 23. března 2014

První jarní víkend, ale jen z poloviny

Poslední pracovní den tohoto týdne mířil už svým počasím mezi ty téměř už letní, zato dnešek? Ten spíše připomínká končící podzim. Nejen tím, že právě v tuto chvíli vekovní teplota zápasí s hranicí celých 5°C a venku od dnešního poledne poměrně hustě prší, ale i tím, že buď "ještě nebo už" není čas nebo se spíš nechce cokoli dělat. Ale toto naštěstí platí jen o dnešku, neb páteční odpoledne ani sobota do začátku odpoledního deště takové nebyly. V pátek odpoledne se po pracovní části tohoto týdne povedlo něco popracovat i doma na zahradě. Tedy hlavně zprovoznit zahradní pergolu, byť nábytek kromě toho, co bylo třeba na zajištění prvního letošního venkovního posezení u zahradního grilu. Zbylý ještě na své definitivní usazení čeká :-) Sobota sice už nebyla svým počasím taková, jeho blížící změna byla už totiž patrná, ale až do začátku pozdně odpoledního deště bylo i venku stále pravé jaro. Po polední "ňamce" v nuselské Magické zahradě bylo totiž žádoucí nějaké ty kalorie zase dostat z těla ven.  A procházka s
kočárem a Ali v něm ze začátku Nuslí kolem Botiče na Grébovku a zpět bylo v sobotu to pravé. A že nejen tehdy, ale i po celé odpoledne, když jsme nebyli venku, nám dělala společnost Ali. A že po celou dobu předváděla, co nového už umí  proti nedávné návštěvě u nás doma, není třeba dodávat. Prostě pokroky z týdne na týden, takže uvidíme, o čem to bude za další dva týdny, kdy se k nám zase na pár dní podívá. Jinak na rozdíl od nás, číča tentokrát celé odpoledne prolenošila, takže nějaké zvláštní pošťuchování se nebylo. :-) P.S. K mizernému počasí se dnes ještě přidalo nějaké lehčí nachlazení, zřejmě z té změny počasí, čemuž nezabránilo ani večerní popíjení krymského bylinkového čaje. Tak doufám, že s jeho další změnou do poloviny příštího týdne odezní i to a na příští víkend, mj. poslední březnový a navíc o hodinu kratší už bude vše OK a už bude možné více času ze dne trávit venku a konečně si srovnat plány na letošní rok.



sobota 15. března 2014

Mezi dvěma dešti a za slušného větru

A právě sem jsem se "vešel" s dokončením zamýšleného pokácení a likvidace staré jabloně.  Po dopoledním optimismu, jak to docela šlo a že ty kořeny byly poměrně "čitelné", což znamená, že byly poměrně mělce rozvětvené, přišlo odpolední vystřízlivění a zbylé kořeny většinou šly kolmo dolů a dostat se k nim a následně je přeseknout byla výzva případ od případu. Až na dva se i to povedlo a zbývajícím dvěma už muselo napomoci vyvracení celého stromu, aby oba rostoucí přesně uprostřed pařezu nakonec praskly. Pak už přišla ke slovu motorovka a strom se poměrně záhy změnil v hromadu polen a dvou větších špalků, které v pergole nahradí ty staré. S pařezem si asi ještě chvilku pohraji, aby spolu s vysycháním ještě někde "zdobil" :-) P.S. A až to všechno dřevo pořádně vyschne, bude zase na jednu sezónu do zahradního krbu vystaráno.

  

Nejde se zavděčit všem

A koho tím myslím? Přece počasí, neb po pracovních dnech plných sluníčka a modré oblohy (vnímáno za okny kanceláře a při občasných "procházkách" mezi budovami areálu firmy) přišel víkend. Tentokrát s počasím dostatečně dopředu avizovaným, přesto to ve mě hlodalo, že by to u nás po docela pěkném pátečním pozdním odpoledni, kdy se podařilo v rámci letos snad prvních delších "volnočasových pracovních aktivit" nejen připravit trávník na zahradě na příchod jara, ale prohnat pár i polínek zahradním krbem, mohlo aspoň to sobotní dopoledne ještě vydržet. Pokud dopolednem myslíme něco jako od půlnoci do devíti do rána, tak to vyšlo. Bohužel já jsem z toho využil jen poslední hoďku a půl, takže motorová pila může ještě chvíli odpočívat, neb za tu dobu se mi ještě úplně nepodařilo uvolnit po těch více než třiceti letech řádně rozrostlý kořenový systém u jedné z jabloní tak, aby už to bylo jen o rozřezání a hlavně na zahradě zůstaly stopy po jabloni už jen v patřičné hloubce pod povrchem. Věřím ale, že i ta si o víkendu přijde na své, neb by byla škoda nevyužít možností a chuti posunout se kolem domu už do skutečného jara. P.S. Na druhou stranu není v tuto chvíli nic lepšího pro zahradu, než tento, byť poměrně slabý, déšť. Díky letošní téměř bezesrážkové zimě už začíná být sucho poměrně znát.


neděle 9. března 2014

Na závěr dne zasloužená odměna

Po více než jarních pracovních dnech (aspoň co se týká počasí, neb uvnitř za okny bylo občas trošku "zataženo"), přišel pátek. Sice vidina toho, že tentokrát bych se mohl dostat domů o chvilku dříve a strávit zbytek dne nějakou "volnočasovou aktivitou" na zahradě,  vzala kolem poledne za své, ale nakonec, když všechny přípravné práce zajistili "ti domácí", kteří už byli doma, vše plánované se i do pozdního odpoledne vešlo, a tak vertikutátor už mohu letos nechat odpočívat až do podzimu. A byť v pergole stále není k hnutí (uložený nábytek po zimě, nezpracované větve z prořezu stromů), našla se cestička ke krbu. Když se v něm rozhořel, bylo jasno, že zima pro nás definitivně skončila. Źe příští zimní sezóna bude vyjímečná už tím, že již teď mám na ni připraveny běžky, to je také fakt, ale dost smutný. A aby ani rošt nepřišel zkrátka, nezbylo než pohodit něco na zub i na něj a nechat to tam "ohřát". Ještě to sice nebylo kompletní, neb sedět na schodech se nám v pozdějších večerních hodinách nechtělo, ale příště už k tomu bude připraveno i něco zahradního nábytku na event. posezení venku.

úterý 4. března 2014

Konečně zase jednou vyšla ráno chvilka

a hlavně, byla chuť se nejen protáhnout ale i si zahrát. A docela jsem byl rád, že se to povedlo, neb den pak vypadalo trošku lépe. Až na tu cestu domů, kdy ve snaze vyhnout se úplně ucpané Jižní spojce jsem se tentokrát pustil do hledání lepší cesty přes Nusle a Vršovice, abych po chvíli stejně uvízl a od nuselského železničního podjezdu se ploužil ucpanou Prahou téměř až na konec Strašnic, takže jsem si nejen nepomohl ale možná strávil na cestě ještě delší dobu, než kdybych poskakoval po Jižní spojce.

pondělí 3. března 2014

Irové byli opět skvělí, aneb opět Lord of the Dance na scéně

Za samostatnou zmínku stojí irský taneční večer v O2 Aréně, strávený na Lord of the Dance. Sice jsme je už viděli potřetí, ale opět to nemělo chybu. Stejné to nikdy nebude, ale duch a hlavně choreografie, pod kterou je podepsán Michael Flatley, zůstává beze změn. A když se v závěru i on sám objevil na pódiu mezi svými již o hodně mladšími "svěřenci" (inu léta běží a hlavně jsou i znát, zejména v této branži), publikum během okamžiku stálo a dlouze ve stoje aplaudovalo. A tradiční přídavky tentokrát dostaly úplně novou dimenzi. Prostě úžasný večer, na jehož začátku byla výborná večeře v italské restauraci Cerreto ve Vysočanech "přes ulici" za O2 Arénou.

neděle 2. března 2014

Víkend v zahradě a na čtyřech kolech

Nakonec to bylo šest dní v Praze a jedno nedělní odpoledne na zahradě. P.S. To sobotní sice bylo taky v zahradě, ale v té Magické :-) Stejně tak, jako není zahrada a zahrada, nejsou jedny 4 kola jako 4 kola. První jsou od auta, druhé jsou od kočárku, což odpovídá na otázku, jaký byl program po druhou část sobotního odpoledne.