První kroky směrem k jaru

Po týdnu s počasím "nahoru a dolů" připomínal dnešek den, jaký bývá na samém jejím konci. A to máme před sebou ještě celý měsíc. A tak se v něm potkalo od každého něco. Setkání s prvními kvítky na zahradě, tradičně skvělý steak v Pardubicích na Dubině "U náčelníka" (tentokrát v pěti, pro ty zvědavé napovím, že kdo byl tím pátým, napoví obrázek níže ), poté procházka po téměř již zrekonstruované Třídě Míru (také v pěti s povídáním o historii Pardubic) zakončená malým posezením (stále v pěti) s kávou a nějakou tou poobědovou tečkou u Bajera přímo pod Zelenou bránou. Jelikož z toho všeho byla jen procházka venku a ostatní bylo v teple, pro vyrovnání do západu Slunce doplnily dnešní program první práce na zahradě. Už cestou domů bylo vidět, že tento nápad nebyl jen náš, rozdíl byl ale v tom, že my jsme to dnes odpoledne venku nepřeháněli, neb "únava" z poledního programu byla u některých (steak 300g, dortíček s kupou šlehačky, čokoládička) srovnatelná s absolvováním pardubického půlmaratónu :-) A tak to byl jen první jarní postřik broskví a zimní střih menších jabloní (už v jednom). U té velké jsem si  termín posunul do konce února a pokud počasí dovolí, příští víkend by se k tomu mohla přidat předjarní údržba trávníku, na kterém je docela vidět, že letošní zima mu moc času na odpočinek neposkytla, což je patrné i na množství mechu v něm. A jelikož se nám už výrazně prodloužil den, za pár dní už se nebude se vším muset čekat na víkend, ale něco se bude nejen dařit zvládat zase za světla a bude moci trávit více času venku. A když se oteplí a přestane se kolem topit pevnými palivy, bude u toho i čerstvý vzduch :-)

 

 

 

 

Ve stopě Jizerské 25

Cesta, kdy první sníh byl kousek před Libercem a to ještě buď ojediněle nebo v nesouvislé vrstvě, jakoby říkala, že dnes se budou opakovat poslední běžky, kdy ani sníh ani počasí nic moc. Navíc ani příjezd na parkoviště to nezlepšil, a když jsme zjistili podmínky na stadionu a situaci po prvním stoupání od stadionu, bylo jasné, že navíc to dnes ještě bude o rukách, neb na ten ledovatý firn nebo místy téměř led to chtělo buď nějaký fialový klistr nebo pak už jen tulení pásy. Ty nemám a klistr zůstal doma, takže po dvou marných pokusech to přemáznout a při přesvědčování se, že to stejně nemá cenu, jsme se pustili po trase Jizerské 25. Nahoře nás vyslyšeli a od desátého kilometru se nahoře otevřela obloha, modro jak má být a sluníčko, které nejenže měnilo navátý sníh na led (byly to úžasné obrázky), ale i trošku přitlačilo na stopu, takže to bylo občas nahoru a dolů. Ale když k tomu přidám, že jsme se většinu druhé půlky trasy kochali a fotili a navíc z ní tři km před cílem odbočili, abychom po vystání si tradiční fronty na místo v restauraci na Šámalově boudě doplnili energii, zážitek jak má být. A když jsme se u stolu pochlubili našim spolu stolovníkům našimi obrázky z hřebene, bylo vidět, že jsme prostě dnes byli ve správný čas na správném místě, zatímco oni už čtvrtý den prý jezdí a sluníčko nepotkali. Však jak dojedli, tak prý vyrazili nahoru a běda prý, jak to tam svítit nebude :-) Pak už jen zbývalo něco málo kilometrů na stadion a k autu, aby příjemně unaveni jsme v podvečer dorazili domů. P.S. Jak bylo konstatováno, důležité bylo, že jsem se vrátil celý s tím, že bylo k tomu přidáno sdělení ve stylu, "ještě že jsem nejela s vámi". Musím přiznat, že to bylo konstatováni výstižné. Stačilo by absolvovat první delší sjezd a ani to sluníčko by ten celkový dojem už nevylepšilo!

 

Místo zahrady za oknem věž

Takový byl výhled dnes po práci z okna, což znamená, že to s výjimkou večeře byla zase navíc jedna kratší odpolední směna s přespáním v Praze. Kratší ale jen o chvilku, co mi trvalo sejít schody do Nuslí a pak se z nich vrátit nahoru, neb U Havlíčků to bylo dnes jen o rychlé večeři, mj. opět dobrá volba. Vyvětrání se před a po večeři docela bodlo, takže se pak dostavil i nějaký ten nápad a příprava na středu dostala konkrétnější podobu. Bohužel však díky jednomu poměrně brzkému rannímu jednání to zítra ráno na úvod dne nebude nejprve hoďka s "opeřeným míčkem", ale rovnou nástup do kanceláře a poté na jednání.

Bílá nadílka a pár slunečních paprsků prorážejících si cestu mraky

Takové bylo dnešní nedělní ráno. Pro ty z nás, kteří nikam dnes nemusí resp. se nechystají a na tu zimu se převážně dívají přes okno, docela paráda. Pro ty druhé trošku problém, jak to u nás bývá, neb jak slyšíme ve zpravodajství, mnohde byli naši silničáři opět zaskočeni, mnohde problémy způsobili ti, co nebyli připraveni resp. nepřizpůsobili se podmínkám. Jelikož se však teplota pomaličku vrací k nule a asi ji odpoledne i o něco přeleze, zítra, kdy už budu muset i já, už by to zase mělo být bez problémů. Myslím to cestování po silnicích :-) A jaký bude příští týden? Aspoň podle již známých věcí či poměrně reálných plánů by měl být hodně zajímavý a určitě by se zde mělo objevit pár řádek i nějaké to foto, neb sice to tentokrát bude opravdu hóóóóódně o Praze, ale i na ostatní by se mělo dostat. P.S. Stopy nad Jánkami už určitě budou jako vysoustruhované :-)

 

Mrazivá sobota prý láme letošní zimu

V noci teploměr atakoval osmičku pod nulou, venku ráno ještě doznívaly poryvy větru a všude kolem spousta virů letošní chřipky. Takže až na krátkou odpolední procházku do lesa za humny, většina dne v teple domova. Tedy ani žádné běžky, ale nějak to nemrzí, neb asi dnes to na hřebenech díky větru a sněhovým jazykům nebyl žádný med. Tak příště, třeba to vyjde hned ve čtvrtek, neb útok chřipky se mi snad s pomocí zázvorového čaje a trochy vitamínů podařilo odrazit. P.S. A těm, co už plánují přezutí auta na letní gumy, jak z některých prognóz našich meteorologů by mohlo navádět (třeba, že zima už pomalu končí atd.), doporučuji se uklidnit, neb určitě neřekla poslední slovo a i v nížinách bychom do jejího konce mohli mít ještě nějakou tu bílou nadílku, byť asi nic "vysokého" na sportování za domem to asi nebude.

Nevyhrál, neprohrál, ale ...

opravdu parádně si dnes ráno zahrál. To by se tak asi dalo odpovědět na otázku, jaký byl začátek dnešního dne. Byť ze začátku to vypadalo, že to bude honička být v hale včas, nakonec se z kolony dalo vyjet poměrně rychle, vše v recepci vyřídit také a tak už nic nebránilo začít si dnes protahovat tělo. A dnes, jak jsem už napsal na začátku, to opravdu nemělo chybu. To se však už nedalo říci o zbytku dnešního dne, neb to bylo takové střídavě "oblačno, zataženo, výjimečně za mráčkem občas vykouklo sluníčko, aby se ale hned schovalo". A když k tomu přidám, že stejný stupeň dopravy na Jižní spojce byl i při návratu domů, tak kromě té hodiny v hale to bylo buď o práci, nebo o jízdě v autě, aby to nakonec doplnila i postel:-) Každopádně zítřkem se posouváme do druhé půlky týdne. Týdne, kdy venkovní teploty potvrzují, že venku je ta pravá zima, a přestože ji od zítřka doplní poměrně silný vítr, nemuselo by být od věci pokračovat v nějakém tom sportování i o víkendu a třeba zase vyrazit na běžky. Uvidíme ale, až co ukáže páteční odpoledne. Navíc když už jsou zase i jiné botky než ty polobotky :-)

Leden je za námi

A hned dodám, že asi nebude patřit k období, ke kterému by se chtěl člověk nějak více vracet, byť ani on nebyl bez zážitků a jeho konec to aspoň trochu narovnal resp. začal s narovnáváním. Objevila se ta pravá zima i u nás v nížině, na horách by to už nemuselo být jen o technickém sněhu a to, co je nejpodstatnější, kalkulačka slunečního svitu konečně začala počítat. Na druhou stranu už je naplánována půlka letošní dovolené a k tomu ubylo i něco ze soupisu restů. Takže by se dalo říci, že do února již o hodinu s prodlouženým dnem a vidinou několika zajímavých, zejm. sportovně orientovaných, akcí by nemuselo být tak špatné :-) P.S. Radost dělá i ta trocha kyselého, co pomalu dozrává na našem citroníku. Na druhou stranu občas se kolem domu hůře dýchá a říci si, že teď vyvětráme, občas nefunguje :-(