Konečně pořádný jarní den

Sice se tomu v podstatě tak stalo až posledního dne měsíce dubna, ale díky za něj. Už od rána, kdy teplota pomalu šplhala k 10°C, to vypadalo, že člověk nebude vědět, co dříve, aby zmizely i ty poslední resty spojené s plány souvisejícími s příchodem letošního jara. Pravda, nejsou to typické resty, neb jimi se letos staly hlavně činnosti, na které už hezkých pár let nebylo tolik času. Z nich asi tou TOP letos bude natírání většiny dřevěných konstrukcí a povrchů. Dnes však štětec měl pauzu, neb na ten zbytek, co chci stihnout před příštím víkendem, už došla barva. Takže zahradní lehátko si počká na začátek příštího týdne. Zítra se možná nového nátěru dočká už kovová konstrukce balkónu, když se odpoledne počasí umoudří, neb ráno tu má trošku pršet. To dřevěné zábradlí má svůj nátěr jistý, neb v garáži není počasí překážkou. I zde to trošku spěchá, aby truhlíky s muškáty mohly co nejdříve zaujmout své obvyklé místo. To bylo o tom, co se neudělalo resp. co se má udělat, ale o čem ten dnešek byl resp. co po něm zůstalo? Hlavně pergola připravená na příští víkend na akci v "domácí bublině", neb věříme, že se předpověď počasí už moc nezmění a s trochou toho dříví do krbu na "podvečerní přitopení" se povede ji uskutečnit venku. Své dostaly také rostliny na zahradě. Všem přišla k duhu zálivka a některým k doplnění i trocha těch živin. A na ty, které byly dosud jen napsány na papíře, došla řada odpoledne, kdy jsme "otestovali", jak funguje zahradnictví a doprovodný drobný sortiment v Hornbachu. Výběr zboží bez připomínek, lidí tak akorát a ani moc času jsme tam nemuseli strávit, takže ok.  A když se vše vyložilo z auta (za kontroly Clifa, který má ale o "zahradničení" jiné představy), venku se utišil vítr a hlavně bylo to i nadále "na krátký rukáv", tak už nezbývalo, než jen připravit do krbu a užít si prvního jarního podvečera venku. Ten oheň byl dnes i trochu symbolický, byť tentokrát jen v té "domácí bublině", neb ty klasické "čarodky" nedopadly díky tomu stále existujícímu divnému času ani letos.  P.S. A ty předchozí dny?  Pracovalo se pilně i pod námi, takže za tu chvilku přibyly hned dvě nové střechy, a nelze ani zapomenout na téma "očkování", které už dostává (snad) konkrétnější obrysy. Stejně tak i pravidla pro naše fungování v letních měsících, což už dává i nějaký prostor pro plánování možností, za kterých bude možno aspoň na chvíli opustit tu rodnou hroudu. Jedna, řecká Kefalonie, už nabyla konkrétního obrysu. Zda a jak půjde naplnit, se snad dozvíme co nejdříve. Zatím to ale vypadá, že největší "problém" bude s návratem do Česka, což jak by někdo mohl dodat, je "logické", neb nelze  i přes všechna rizika a nebezpečí také zapomenout, že byznys je holt byznys. Proto se prý bude (zatím) "měřit" všem navracejícím se stejně, tedy i těm s předchozím proděláním covid-19, dostatkem protilátek či dokonce již po očkování. Ale ono to bude mít určitě ještě nějaký vývoj. Stejně jako povinná evidence o návštěvě u kadeřníka, kdy původně nestačil formulář pomalu s rodným číslem a číslem dokladu a nakonec to skončilo na oblíbeném rezervačním notýsku jen se zápisem jména a telefonního čísla, což bylo obvyklé (stejně tak u restaurací) při rezervaci návštěvy i před covid-19. P.S. Prostě chceš-li za plot, mimo katastr, mimo okres, teď už za hranice? Chceš na fotbal, kulturu, sport ...? Tak ukaž test (nejlépe PCR) nebo dokonce nějaké povolení.  A nebo seď doma. To už ale podle mne začíná mít daleko s řízením rizik. To už totiž přechází do zákazů a nařízení, nad kterými zůstává (aspoň ten můj) rozum stát. Samozřejmě, nemůže se po poli honit více zajíců najednou, zpravidla stačí jen jeden, a jasně pojmenovaný. A byť všichni víme, který to je, jasné pojmenování momentu jeho "chycení" mi stále chybí. Navíc také platí, že "mnoho psů, zajícova smrt". Teď se to ale  nějak "otočilo", PES v x-té verzi končí a nastupují BALÍČKY, které budou ovlivňovat naše další žití. A když jsem se podíval na ten poslední, tedy šestý, který by mohl přiblížit náš život blízko podmínek před C-19, tak to bude s respirátorem/rouškou "běh na dlouhou trať". P.S. Prostě podmínky se mění,  je si je třeba vyhodnotit, zanechat tady planého mentorování, nevázat se strachem a prostě je v mezích možností průběžně sami řešit resp. se s nimi vyrovnávat, neb těch, o které se má resp. musí někdo postarat, už tak není málo a že zdrojů na to bude mnohem méně díky tomu všemu kolem, to je také fakt. 

Snad už ta chladná rána máme za sebou

Aspoň pro ty nejbližší dny, i když "v záloze" ještě mohou (ale také nemusí) čekat ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác.  Ale netřeba je přivolávat, tedy ty mrazy. Když se včera dostala teplota nad 5°C, řekl jsem si, že to ještě chvíli potrvá, než bude možno venku pokračovat v natírání, a tak jsem se převlékl do sportovního a na úvod dalšího týdne si vyrazil udělat opět něco pro své zdraví, byť někdy po návratu o tom někdy pochybuji, zda tomu tak je resp. bylo.  Tentokrát ale s jednou plánovanou zastávkou na čaj v Těchlovicích. Až do Těchlovic to tentokrát nakonec bylo jen po silnici. Chtěl jsem tam totiž dorazit v domluvený čas a jelikož mi to včera nějak moc "moc neběželo", tak jsem les u Hrádku a zámek nad ním tentokrát vynechal a z Radostova zamířil rovnou do Těchlovic.  Čas jsem sice stihnul, návštěva byl prima strávený čas, díky za něj, ale nebyl bych to já, takže ty zbylé km plánovaného půlmaratónu bylo třeba ještě "dohnat". Prostě plán je plán a ten by se měl plnit. Takže místo původně plánovaného návratu domů už jen lehkou procházkou nejkratší cestou jsem si ještě otestoval jeden "nový" povrch z cihlové drti a poté i stav okolních lesních cest, abych těch pět kilometrů ještě doplnil. Na rovinu, pěkně jsem se na té zastávce rozseděl, takže jsem se musel dost přemlouvat. A nebylo divu, že ten konec už celkový čas nejenže nevylepšil, ale ještě mu přidal. To však nic nezměnilo na tom, že s dopolednem byla maximální spokojenost a když se k tomu ještě doplnila "polední tečka", natírat se mi pak už moc nechtělo. I to se ale nakonec zlomilo a natíralo se, vždyť to byl plán :-) Stejně se zlomilo i to, že po tom dopoledním výkonu už nebudu chtít pokoušet půlmaratón s cílem překonat rodinný rekord z r. 2009, tj. čas 2:17 hod. Takže ještě to nevzdávám, ale musím se vrátit o "kousek" zpět a stavět to zase postupně jako před tou Jiz50. Tedy od kratších a hlavně rychleji zvládnutých úseků, aby někdy na konci léta jsem si to zase zkusil. Zas tak špatný základ není, aby nebyla šance, že to letos nakonec dopadne. Samozřejmě v jednom zápřahu, tedy bez nějaké přestávky a hlavně už opět se správným občerstvením a pitným režimem, neb jeden "Brumík" na desátém km určitě není to pravé. P.S. Novinové titulky tu současnou "nejistou" dobu ještě zesilují, jak to tak u informací na první stránce bývá, ale o svůj úsudek se jimi připravit nenechávám, vlastní hlava a filtr v ní zatím fungují spolehlivě :-)

Včera se sice na trávník ráno podepsal šedivec, ale ...

ve dvou metrech nad zemí ani tentokrát nemrzlo, ale chlad byl z těch posledních dnů asi největší. Takže rozkvetlá meruňka úspěšně odolává, včely se na ní objeví jen pár a to odpoledne, a ostatní si stále dává na čas nebo čeká na parapetech za okny domu.  Jen tulipánům už asi došla trpělivost, takže to aspoň přes den už rozbalují. Díky větru bylo po celý víkend i přes den (aspoň dle pocitové teploty) poměrně nevlídno, takže se větší část naší víkendové rodinné sešlosti musela spokojit s prostory domu. Ale po těch týdnech toho "katastrálního" a pak "okresního" lockdownu to rozhodně nebyl nějaký problém, kvůli kterému bychom se nějak trápili. Ten, kdo ale nebývá zvyklý při takové akci zahálet, tentokrát zahálel. Řeč je o zahradním krbu v pergole. Pro tentokrát jsme jej nahradili studenou kuchyní a "Sushi večer" měl takový úspěch, že bylo vyžádáno brzké repete. Tak vymyslíme nějakou příležitost pro něj. "Vyvětrání se" ve druhé půlce týdne, tentokrát ne ve sportovní obuvi, se konalo v pátek, na který připadla téměř desítka zařizování, které se poskládaly ve více než desetikilometrovou procházku Hradcem Králové. I během ní ale zbyla chvilka i na rychlou prohlídku vylidněného Velkého náměstí. P.S. Už se těším, až se tu zase otevřou aspoň ty venkovní zahrádky, aby se ta telefonická a mailová komunikace z posledních měsíců mohla vyměnit za aspoň to krátké osobní "posezení u něčeho".

¨

Ale rána jsou tu stále chladná

Naštěstí tu noční nebo ranní teplota nespadla ve 2 m nad zemí ani jednou pod 0°C, byť ve dvou případech byl na trávníku zřejmě díky přízemnímu mrazíku lehký šedivec. Mj. i z toho důvodu se pondělní "vyvětrání se" přesunulo do odpoledních hodin. Nejenom rannímu chladu ale i díky tomu, že jsem si na odpoledne již dopředu domluvil jednu schůzku, pro kterou jsme tentokrát nezvolili obligátní Hradec Králové ale zámecký park Zámku Hrádek u Nechanic. Jak jsem se tam dopravil, asi není nutno popisovat, zejména když odpoledne byla obloha jak vymetená. To ale vydrželo jen do půl třetí, aby přicházející mraky pak už o sobě daly vědět. Takže byť po menším váhání, ale nakonec přece jen jsem nepohrdnul svezením autem zpět. Ale přál jsem si jen do Těchlovic s tím, že odtud už to určitě bude v pohodě. Sice bylo, ale drobná přeprška kousek nad vesnicí mne stejně neminula. Díky tomu, že uprostřed dnešní trasy byla pauza a pak ještě následoval kus autem, tak ta dnešní patnáctka uběhnutá s přestávkami byla celkově až překvapivě ve  slušném čase. S chladem ale nyní zápasí i zahrada. Něco z rostlinstva se stále ještě schovává v zemi, něco už pomaličku ze země vylézá, aby je event. mráz nepoškodil, jen té naplno rozkvetlé meruňce nezbývá, než věřit, že to letos zvládne a mráz květy ani zárodky budoucích plodů nespálí, neb není všem dnům ještě konec. A zima je také na včely, takže nestačí jen, aby nebyl mráz. Jaro totiž o sobě dává vědět zatím jen v čase poledním a odpoledním. A na takový čas čekají nakoupené barvy, aby hlavně pergola, zahradní nábytek a později i balkón a plot do silnice dostaly nový nátěr. Ty první dvě "položky" by co do zatím "vypitého" množství lazury na dřevo už mohly směle konkurovat některým milovníkům piva, až se zase otevřou hospody. Ale schne to rychle, byť na úterní venkovní cappuccino bylo jistější raději  vytáhnout ze sklípku plastové židle a k nim z dílny i malý stolek. P.S. Novinové titulky se tentokrát ohlížejí kousek zpět, ty z úplně těch posledních dnů si nechávám do některého z dalších příspěvků, aby k těmto informacím byl i jejich další vývoj.