Tak jsme se dočkali, aneb nočních 33 mm potěšilo

A s tou přeháňkou z nedávných dnů už ten pohled z okna vypadá lépe. Řeč je samozřejmě o dešťových srážkách a údajích na domácím srážkoměru. Ale jak to tak bývá, nic se většinou nedá načasovat tak, aby spokojenost byla na obou stranách. Pohled z okna se v tento čas totiž jinak hodnotí , když se podívám na zahradu a trávník a jinak, když se podívám na oblohu. Ta totiž nějak nezapadá do očekávání dnešního počasí pro dnešní vesnické posvícení. A naději na zlepšení zatím moc nedává ani předpověď na další hodiny, tedy na čas mezi 10 - 16 hodin, kdy by se ten příděl srážek, byť v cca polovičním množství tu měl zopakovat. Ale uvidíme, třeba nás to jenom, jako tomu tu bývá obvyklé, "jen lízne", jak by to mohlo dopadnout podle aktuálního snímku meteorologického radaru.       

Koláče napečeny pro posvícení i na doma

Kolem domu uklizeno, zahrada dle možností opečována, aby "přežila" další týden jen s minimální, tedy nezbytnou, péčí a po zítřejší dopolední návštěvě Lázní Bohdaneč může začít již tradiční vesnické posvícení v naší obci, na které už je vše připraveno. Jen to počasí. Byť aktuálně asi největší téma je nedostatek vláhy, že by tu zítřejší odpoledne muselo celé propršet, to si asi nikdo nepřeje. Ale to uvidíme až zítra, neb v poslední době si počasí občas dělá, co chce. Zejména, když se k tomu dešti a silnému větru přidají bouřky. P.S. Dnešní přeháňka sotva osvěžila trávník, takže čekání na ten větší déšť stále pokračuje. A když už to "vydrželo" až do dnešního večera, tak by to mohlo počkat až do noci ze soboty na neděli.        

Na další déšť stále čekáme

Čekání pokračuje i do dalšího dne, byť dnes už aspoň pár kapek spadlo a na obloze se občas objevilo i pár tmavších mraků.  Sice už na úterní odpoledne se trocha toho deště předpovídala, takže proto jsme ty od poloviny jara odkládané dvě sklenky bílého nakonec přesunuly pod střechu, ale nakonec nebyl potřeba na cestu na autobus ani deštník ani bunda. Předpověď deště na zítra by už ale měla mít větší pravděpodobnost, takže zítřejší dopoledne na zahradě bude trošku i o tom, nenechat z letošních výpěstků tam nic, co se tam nechat ještě nemusí. Ona totiž ještě obsahuje varování nejen na možné bouřky, ale i na menší kroupy. U nich ale ta pravděpodobnost prý zas tak velká není.  P.S. Do španělské Malagy nejen děkujeme za další vlaječku na tento blog, ale i za obrázek paelly vlastnoručně připravené pod dohledem mistra kuchařského  řemesla a těšíme se, že si to u nás zopakujeme. Základní koření už máme připravené ☺

Odpolední bouřka s trochou deště tu zatím nic neřeší

Dalo by se říci, že lepší něco než nic, což si asi říká ten vyprahlý do žluté barvy oděný trávník. Ale abychom se mohli vrátit do letní romantiky a nemuseli místo toho řešit jako hlavní téma počasí a nedostatek vláhy, těch dnešních 17 mm by bylo v našich končinách  potřeba aspoň 9x zopakovat. Současné sucho už není jen téma pro meteorology v televizních zprávách. Vidíme jej doslova na každém kroku. Člověk proto nemusí chodit nikam daleko, stačí se podívat z okna. Trávníky připomínají africkou savanu, stromy už shazují listí jako na podzim, potoky se mění v suchá koryta, řada řek je na minimálním průtoku a na volných přírodních plochách si člověk pomalu musí dávat pozor, aby jej nějaká větší prasklina v půdě "nevychýlila" ze směru. Čekání na déšť se pomalu stalo národním sportem. Pravidelně kontrolujeme radarové snímky, předpovědní mapy srážek a doufáme, že každé signalizované mračno, zejména to aspoň trochu do červena zabarvené, nějakou vláhu přinese. Výsledkem tří posledních týdnů však bylo, aspoň u nás a v nejbližším okolí, většinou jen pár kapek, z nich většina se stačila vypařit ještě než dopadla na rozpálený beton. A tak postupně stále více z nás  podvědomě začíná, pokud už tak nečinili dříve, měnit své návyky ve vztahu k vodě.  Třeba zalévání se na zahradě pomalu stává každodenním a v řadě případů i optimalizačním tématem. Tak nezbývá než doufat, že ta další na déšť vydatnější fronta dorazí v takovém čase, aby ten dnešní příspěvek nestačil vyschnout. Což znamená, že by tomu tak mělo být nejpozději pozítří. Ale aby se to trošku zlepšilo, neměla by na sebe nechávat čekat ani ta další fronta. Pak by se aspoň na chvíli mohlo začít mluvit o něčem jiném.  Třeba o státním dluhu. To středeční zatmění Slunce si sice na chvilku stalo tématem středy, ale téma sucha jej překonalo hned druhý den.  P.S. A s tím přicházející menší ochlazení by zase mohlo vrátit život před a do zahradní pergoly. Zejména když je letos obzvlášť pestrá nabídka na talíře a do sklenek, půllitříků i půllitrů. V těch vedrech to totiž byl zatím jen jeden pokus, začínající až  poměrně dlouho po západu Slunce.  A určitě by to chtělo, aby se tak stalo co nejdříve, neb z dnešního dopoledne v Hradci je tu jeden důvod, který stojí za "zhodnocení" v zahradě před pergolou.             

Pivovar Primátor a prima osvěžení v jednom horkém dni

Co tomu předcházelo? Jedny narozeniny a s nimi spojený voucher na exkursi v pivovaru spojenou s ochutnávkou místních piv. A právě dnes byl ten den, ve kterém jsme se rozhodli ten voucher uplatnit. Samozřejmě po předchozím telefonickém ověření, že během léta se na prohlídky netřeba objednávat předem. Jednoduše že stačí se chvilku před začátkem dostavit do recepce pivovaru a pak už jen si užívat hodinovou exkursi pivovaru a po ní hodinovou ochutnávku. Pro tu platí, že je neomezená a k ochutnání je k dispozici veškerý vyráběný sortiment. Jak alko tak nealko. To druhé pro případ, že chce někdo po skončení ochutnávky sednout za volat a nechce přijít o papíry. Takže kolik toho každý během té hodiny ochutná, je sice na něm, ale úměrně tomu, co má v plánu po skončení té hodiny ochutnávání. Exkurse probíhala už po pracovní době, takže jsme si měli možnost prohlédnout vše sice bez praktických ukázek lahvování a plnění, ale zase jsme se dostali na více míst, než kdybychom "překáželi" provozu. Trasa prohlídky byla o docela dost schodech, takže nebylo divu, že z těch cca 30°C ve varně jsme se také octli na chvíli až v 8°C ve sklepních prostorech. Mimochodem  toto osvěžení přišlo vhod, neb poté už následoval přesun do míst, kde se pořádají ochutnávky i další akce. Ale nejprve ještě něco k exkursi. Byla by totiž škoda nezmínit tu spoustu zajímavých informací  podaných se nejen se znalostí věci, ale i způsobem, který neměl chybu. A k ochutnávce už patří jen dodat, že jsme si ji s přihlédnutím, jakou roli hraje u nás pivo v naší konzumaci, parádně užili. Jednomu ale musela stačila malinovka, takže by se očekávalo, že ten druhý to musel dohnat, jak to občas funguje, když je někde něco neomezeně. Ale takto to nebylo. Dva druhy místního piva, tedy Weizenbier a Double již známe přičemž to Double 24° užívané na buřty v pivu, ochutnávat nebylo třeba, takže "pozornost se soustředila na to nám neznámé. Hlavně za účelem pozdějšího dokupu v místní podnikové prodejně, neb něco z jejich nabídky jsme stihli nakoupit před prohlídkou. Takže z těch pěti vybraných vzorků z čepovaných piv se pro nákup a domácí ochutnávání "ujalo" pivo irského typu Stout, ostatní sice ok, ale pro "znalce" mé úrovně jen hodnocení "taky dobrý", ale stačilo. Do chladící skříně se šlo jen jednou, pro malinovku. Když se naplnila cca ta hodina, tak jsme ještě doplnili nákup o pár kousků značky Stout a dva Doubly, neb rajčata a papriky ze zahrady už čekají, až se potkají s nějakým buřtem a společně si zaplavou ve 24° Doublu z pivovaru Primátor. Mimochodem kdyby se zrušením pardubického pivovaru neskončilo pivo Porter 19°, tak ta "lázeň" byla o něco méně stupňová. Ale zpět k tématu dnešního odpoledne. Prima zážitek navíc doplněný praktickou zkušeností z příjezdu s D11 před Náchod a pak z průjezdu městem. Už aby ta D11 dosáhla na hranici s Polskem, neb do té doby ta pomalu pohybující se kolona aut městem nezmizí.  Byť to nebyla naše první návštěva pivovaru,  i tato byla něčím jedinečná, takže díky za zážitek.