Závěr května už byl opět ve formě

A že se toho do něj vešlo. Od návštěvy zámeckého parku Hrádku u Nechanic, jehož travnaté plochy čekají na pokosení, neb golf, který to zde udržoval, už tady skončil, přes zařizování několika věcí v Pardubicích, ranní vycházky s Bakym, doplnění kameniva před pergolu a kolem jezírka, kde našla své místo i nová filtrace, neb jinak tu stále zelenající vodu nevyřešíme, po jedno představení vžánru romantické komedie v Klicperově divadle a házenkářský turnaj mladších žákyň v Chrudimi. Zapomenout bych neměl nejen na komín v Lázních Bohdaneč, kde pár čápů vychovává své tři potomky, ale ani na každodenní fotoservis ze Španělska s parádními obrázky a první dojmy při sobotním setkání. Zítra sice začíná nejen červen, ale i meteorologické léto, ale podle předpovědi na dalších pár dnů to vypadá, jakoby na pár dní končilo. O tom ale žádná, hlavně když zaprší, neb to sucho už ani pravidelné zalévání nějak neřeší. nehledě na to, že ani studna "nepřetéká přes vrch" :-(, takže třeba naše zahradní louka si už musí poradit sama. Ostatní se snad za tu péči odvděčí nějakou úrodou resp. aspoň potěší svými barvami. Nedávno jsem zde spolu s nějakým očekáváním zmiňoval cosi na téma "My se vám ozveme". Tak by se k tomu slušelo říci i to b), tedy že něco ještě na jaře i dopadlo, něco dopadne do půlky června, u něčeho si dovolím se příští týden připomenout s vírou, že to se vejde do prázdnin, a tomu ostatnímu nechám čas, třeba ten podzim bude nakonec místo jara i vhodnější. Z posledních několika příspěvků také nějak vypadlo obvyklé plánování. Ale ono žádné ani nebylo. Prázdniny jsou už naplánovány déle, praždká divadelní letní scéna už má také své místo v kalendáři a stejně tak se už našel termín pro "Nový Zéland pro domácí". Jen ještě najít ten víkend na tu obvykle květnovou domácí sešlost. V květnu už to ale nebude :-) Zda letošní babí léto bude někde s trekovými botami na nohou či spojené s užíváním si lázeňského relaxu, či dokonce oboje, k tomu bude víc ve druhé půlce června. Stejné platí i pro letní posezení u zahradního grilu. A že se  tam najde místo i pro jedno setkání po více než deseti letech, to bude taková třešnička. Vlastně letošní letní kalendář je hodně otevřený, takže by nemusel být problém se podle počasí rozhodnout a rovnou někam vyrazit. Více plánování si ale asi bude žádat druhá půlka podzimu, ale na to odpoví až září. Zítřek by zase mohl dát odpověď, jak účinnou filtraci jsme do jezírka instalovali, a zda ta připravená prezentace z těch několika tisíc obrázků z pobytu na Novém Zélandu nebude ani příliš krátká ani příliš dlouhá, aby z toho nebylo jen připomenutí si tam stráveného času pro nás.

Až do středy odpoledne dobrý, ale pak ....

Druhá květnová dekáda si s sebou nesla nejen prima počasí, byť domácí meteo bylo většinou jiného názoru, ale hlavně poměrně dost zážitků, byť většinu z nich by bylo možno v tomto čase považovat za obvyklé. Takže obrázky k nim už nechám bez komentáře, snad jen jedna zmínku si neodpustím. Ty jarní závitky opět měly o víkendu úspěch, takže kurs vietnamské kuchyně nebyl marný :-). Předevčírem ale stačila chvilka, aby se, aniž k tomu bylo třeba mávnout nějakým kouzelným proutkem, vše do té doby dobré nějak obrátilo. Už jen to, že jsem se odhodlal použít lékařský teploměr, signalizovalo, že to asi nebude jen na dva papírové kapesníky. Dnes večer už to ale vypadá, že je člověk z toho nejhoršího snad venku, takže od zítřka by měl být zase návrat do obvyklého kalendáře a k rozdělaným věcem. Hlavně to květinové jezírko, které zůstalo vypuštěné a kytky a ryby tráví už pár dní v sudech a plechové vaně. P.S. Už se těšíme na obrázky z okolí španělské Málagy a po té dietě na postupný návrat k obvyklému jídelníčku :-)

Tucet květnových dní ve zkratce

A že v nich v podstatě nic nechybělo, dokládají i přiložené obrázky. Stejné by se dalo říci i o počasí, které se z toho skoro letního vrací do jarního průměru, aby v těchto dnech snad naposledy ovládly ráno teploty kolem nuly. U nás zatím a prý i v následujících dnech by to kolem nemělo být pod nulu. Přesto zůstat jen u zmínky o počasí si uplynulé dny asi nezaslouží, byť sehrálo asi tu nejdůležitější roli množstvím dešťových srážek, které u nás spadly během posledních dnů, přesněji hlavně během přechodu supercely nad námi.  Aby těch rodinných oslav v květnu nebylo málo, přibyly i dvě "mimo rodinu", nejen výměna baterie u hodinek nás zavedla do Prahy, kde zbyla chvilka nejen na Karlův most, ale i na krátké svezení 22 tramvají a "nepovšimnuty" nezůstaly ani Pardubice či Hradec Králové. V tomto případě to bylo ale většinou jen o nákupech, zejména co do věcí do zahrady, tj. hlavně k doplnění rostlinstva a jeho začlenění kolem pergoly. Nezapomnělo se ani na zahradní gril, "plechový oběd" na Velkém náměstí či jedno meníčko v Kuklenách U růže či na Chai latté v rámci jedné prima "plánovací" schůzky, která zatím odpověď na to, zda něco podnikneme v babím létě někde na horách sice nedala, ale předpokládám, že na té další na začátku června by už jasno mohlo být. Teď bude úplně stačit, když ve svých plánech skončíme příštím pondělím, které bychom po prodlouženém víkendu Tomíka u nás chtěli zakončit návštěvou Prahy. P.S. A jak to tak bývá, ani tentokrát se něco nepovedlo, nedopadlo či nenastalo. Většinou bylo na pozadí to klasické "My se Vám ozveme". Ale není všem dnům konec, tak třeba do konce května i to nakonec dopadne. Co už určitě nedopadne, je pokračování naší oblíbené kávy Ethiopia Bensa Sidamo, kterou už hradecká pražírna Pepe Coffee přestala nabízet. Zda bude jejím "nástupcem" Colombia El Chorro či nějaká jiná, to ukáží další dny.