neděle 30. listopadu 2014

Svítíme

Plamínek očekávání spojených se závěrem dalšího roku vzplanul

S dnešním ránem se konečně dočkala nejen první svíčka na adventním věnci, ale i my, aby nám její plamen připomenul, že se blíží konec roku a s ním spojené zvyky a tradice, které jej provází. A nejen ty, aby připomenul, že je tu doba, kdy se o své místo více hlásí nejen stále se zkracující den. P.S. V mém případě sice ještě i nějaké věci, které bývaly hotové před příchodem adventu, ale i to s využitím příštího víkendu dopadne. Prostě k naplnění adventu patří nejen ty dobroty a zvyky, ale i dokončit podzimní práce a připravit zahradu na zimu. Na druhou stranu co se týká punče, tam jsme v předstihu, neb letošní podzim byl sychravý a čekat s punčem na příchod adventu přece nemělo význam :-) A že k němu patří i nějaká ta dobrota, o tom žádná.

sobota 29. listopadu 2014

První adventní sobota

Nic nebylo ponecháno náhodě, vše bylo až do brzkých odpoledních hodin naplánováno tak, aby vše bylo připraveno na to, že se tu zase sejdeme ve větším počtu a zítra společně přivítáme adventní čas pod rozsvíceným vánočním stromem. Počasí nic moc, vlastně co by člověk v závěru podzimu mohl jiného čekat. Vzhledem k tomu, že konec pracovní části týdne byl trošku o zápasu s menším nachlazením, nebylo žádoucí se mu venku moc vystavovat.  A tak se větší část dne odehrála doma, obvyklé aktivity doplnilo stavění komínů a prohlížení obrázkových knížek s Ali, přičemž nezbytným doplňkem byla i trocha té přírodní medicíny, aby se bacily udržely v rozumných mezích, neb ten hlavní den tohoto víkendu je zítra. P.S. Pár adventních věnců už dělá radost v sousedním kraji a vosí hnízda nebo včelí úlky, jak toto cukroví kdo nazývá, jsou na zítra už také připraveny.

pátek 28. listopadu 2014

Čas adventní už klepe na dveře

Pro někoho to znamená ponořit se do s ním spojených zvyků, do výroby a instalace výzdoby, někdo začíná péci vánoční cukroví, někdo v něm už pokračuje, pro někoho je to čas, kdy si uvědomí, že je třeba už začít řešit vánoční dárky, na někoho se to sesype všechno najednou či pro někoho to je příležitost vypnout a zúčastnit se nějaké s adventním časem spojené akce, kde se potká se vším. Tím může být třeba tradiční rozsvěcení vánočního stromu, kde člověk najde kromě dárků snad vše, co s časem adventním, i jeho "modernější" gastronomickou podobou, soudě podle nabídky adventních hamburgerů na grilu :-), souvisí. Ale ani s těmi dárky to není zase tak špatné, bude tu schránka, kam lze umístit přání a doufat, že mu jej Ježíšek /Obecní úřad/starosta či někdo jiný splní. Ale věřit v to, na to už máme v občance poměrně vysoké číslo, že? Každopádně doma už jen drobné dodělávky a zítra odpoledne mu otevíráme dveře. Zítra nečekáme jen advent, ale opět návštěvu vzácnou návštěvu z Prahy, se kterou se v neděli pod vánoční strom vypravíme a řádně si to tam užijeme. P.S. A zítra se také pár adventních věnců vypraví na cestu, aby na jejím konci přinesl adventní atmosféru našim blízkým.

neděle 23. listopadu 2014

Auf Wiedersehen, Wien

A zbytek k titulku přidáme, až dojedeme domů :-)

sobota 22. listopadu 2014

Christkindlmarkt Wien 2014

Aneb za sobotu jsme shlédli všechna místa v centru Vídně a přidali k tomu i návštěvu zámku Schönbrunnu a jeho přilehlého parku. P.S. A nezůstalo jen u prohlídky památek a vánočních trhů, neb přišla řada i na jiná místa spojená většinou s místní gastronomií.

pátek 21. listopadu 2014

Listopadová Vídeň aneb advent tu začal již minulý víkend

Odpověď, jaké tu bylo páteční odpoledne a část večera, to už nechám na přiložených obrázcích.

Zas je tu pátek a mám všeho ...

Pokračovat v duchu textu populární písně z TV seriálu Vinaři teď už ale nejde, neb Pálava není před ale za námi :-) P.S. A lokše nejsou nudle, ale bramborové placky! Něco mi říká, že to chce zase na pár dní zajet na Moravu.

čtvrtek 20. listopadu 2014

Dnešek byl sice mimo Prahu ...

Ale zase ne tak daleko, abych si i dnes stačil vychutnat při cestě tam i zpět tradiční zácpu nejen na Jižní spojce, ale i na kousku D1. Pak už jen celý den pod střechou, aby to, kde člověk vlastně byl (Hotel Popovičky ve stejnojmenné obci), si prohlédl (pokud se to tak dá nazvat) jen cestou na parkoviště k autu, neb žádné zdržování. Zítra mám totiž dovolenou, takže je potřeba ještě něco na ten prodloužený víkend si doma večer připravit.
 P.S. Vzpomínky na pobyt jsou stále hodně živé. A o tom, jak jsme na tom s Ebolou jsme se vypsali do formuláře při příletu!