neděle 29. března 2020

Zákaz volného pohybu osob - den třináctý

Ani dalších sedm uplynulých dnů nouzového stavu nepřineslo nic, čím by se lišily od těch předchozích šesti. Přes týden opět denní docházka do firmy s cílem udělat tam to nejnutnější. Něco sice zůstalo i na doma, ale ani to není nic neobvyklého. Neobvyklé na tom bylo jen to, že to většinou skončilo až večer, takže i přes poměrně pěkné počasí na zahradu kromě pár kroků přes ní během týdne zbyl čas až v pátek odpoledne. Sobota, to už bylo něco jiného. Telefon měl sice zapnuté zvonění na maximum, ale byl klid, takže práci na zahradě “přerušil” jen oběd a odpolední cappuccino. To jsme zvažovali, že dáme poprvé ven, ale nakonec to tak nedopadlo. Sobotní bilance byla až neskutečně příznivá. V podstatě celý den na čerstvém vzduchu, za plot mé kroky s rouškou na ústech směřovaly jen 2 x, v podstatě ke kontejneru se zeleným odpadem a zpět, což je vzdálenost, která se dá překonat tak asi na pět nadechnutí:-). A tak se stalo, že pro zahradní nůžky už zůstaly jen popínavé růže, ostatní už má ten správný sestřih, kvetoucí meruňku už do své péče převzaly včely a do prvního záhonu zamířila semínka cibule a mrkve. A ani letos nejsou, stejně jako česnek, bez příslušné ochrany proti event. Clifově hrabání. Opět kombinace nějakého pletiva a přírodního materiálu z prostřihu jabloní a broskví. Jinak sobota byla po celý den za “doprovodu” stavebních strojů za plotem a pokud stavebníkům zvolené tempo vydrží a samozřejmě budou zdroje i kapacity, tak bychom se ještě letos mohli dočkat nových sousedů. Vstup do neděle byl trošku ovlivněn nástupem letního času, takže na dopoledne jsme málem vyhlásili “zákaz vycházení z domu” :-) Odpoledne, hlavně díky tomu, že se studená fronta trochu zpozdila, už ale opět bylo na zahradě. Ale jen pro mne, takže na to společné první jarní cappuccino si musíme chvilku počkat. Minimálně do návratu teplejšího počasí, neb dnes už se docela ochladilo a začíná i drobně pršet. Ale vše “plánované” na nedělní odpoledne se zvládlo ještě za polojasné oblohy. Takže nejen patřičné vyvětrání se před dalším pracovním týdnem opět téměř “bez pohybu”, ale i třeba to, že dvě pnoucí růže vedle Clifova kotce už nemusí závidět okolí jarní sestřih. A že to byl pořádný sestřih, svědčila i 2 kolečka odstřižených výhonů. Jinak ani za plotem se odpoledne nezahálelo. Co tedy říci k uplynulému víkendu? Na to, jaký je čas, v podstatě normální jarní, který navíc dal trošku zapomenout na současnou situaci. A jak to tak vypadá, tak i v dalších dnech bude mít zahrada tuto úlohu. A když se ké max. možné ochraně před nákazou ještě přidá i možnost nějaké té jarní grilovačky, byť o "brigádníky" bylo o víkendu skvěle postaráno, tak o to lépe.


neděle 22. března 2020

Zákaz volného pohybu osob - den šestý

Venku se tu chvílemi pere jaro se zimou, sněhu tu dnes bylo o malinko více než na Štědrý den (to tady ale nebyl žádný) a všechno doplňuje vítr, takže se nebylo čemu divit, že dnešní ranní vycházka byla jen ke Clifově kotci a zpět a ta odpolední byla hodinu be společnosti vertikutátoru "nahoru/dolu" po zahradě. O nějakém proběhnutí mimo pozemek žádná úvaha nebyla. A tak na konci dne by neznalý aktuálního stavu mohl při pohledu na chytré hodinky konstatovat, že nejdou resp. jsou rozbitý. Tak nízké hodnoty, které budou rekapitulovat můj pohyb v neděli, tam ještě nebyly. Zato čas dnes strávený na tabletu a v kuchyni by zase mohl být jeden z těch “rekordních”. Copak u tabletu to není, zejména v těchto dnech, nic výjimečného. V kuchyni možná ano, to proto, že mi tentokrát ty placky trvaly trošku déle. Vidina, že se to změní, zůstává i pro příští týden nulová, takže program je jasný, většinou někde mezi čtyřmi stěnami a pokud možno sám resp. s rouškou na obličeji v případě opuštění domu.Nezbývá, než věřit, že aspoň nějakou drobnou změnu přinese první půlka dubna.

sobota 21. března 2020

Jen rouška nestačí


A tak přišel čas doplnit aktuální jídelníček, už beztak docela bohatý na zeleninu a ovoce, ještě o nějaký ten další vitamín. Proč toho rovnou neudělat najednou více, když lehce kvašená směs zeleniny v lednici pár dní vydrží a je den ode dne lepší. Příprava zabrala něco přes půl hodiny, teď si to bude napěchované v nádobě bez přístupu vzduchu žít pár dní při pokojové teplotě svým životem, pak se na tu samou dobu přemístí už do lednice, aby cca za týden byl domácí "lék" na posílení imunity k užití. Třeba i to pomůže resp. doplní všechna opatření, aby se nám kolem se šířící nákaza vyhnula velkým obloukem.  P.S. S jarem přišly do zahrady první barvy :-)

pátek 20. března 2020

neděle 15. března 2020

Co přinesou další dny?

Tento víkend už byl ve znamení vyhlášeného nouzového stavu a co se týká neděle, tak i s půlnocí na pondělí očekávaného vyhlášení karantény, přesněji zákazu volného pohybu osob mimo výjimek. Jednou z nich je cesta do práce a zpět do místa bydliště, což bude minimálně v pondělí můj případ, byť většina kolegů už přechází na práci z domova. Ne že by to u mne nebylo možné, ale s ohledem na zatím ne zcela zajetou obsluhu nouzového stavu jsem usoudil, že pro určitou koordinaci a bezprostřední přístup k provozovaným technologiím, tedy že se nebudu spoléhat na kvalitu internetového připojení z místa bydliště, bude lepší těch aspoň po těch prvních pár dnů dojíždět do hradecké kanceláře. Vlastně tam jsem chtěl být i kdyby nouzový stav nebyl, neb jsem se objednal na magistrátu na výměnu řidičského průkazu. Tam si ale raději ráno zavolám, neb tuším, že toto asi nebude věc, která by spadala pod kategorii "vyřízení nezbytných záležitostí". Jinak dny před vyhlášením nouzového stavu byly v Praze, samozřejmě už za zvýšených opatření, pátek 13. ale už v Hradci Králové, kdy jsem cestou domů zjistil, že konec kolony kamionů čekajících na odbavení do Polska sahá až na konec D11. A víkend už v podstatě jen doma, tedy v domě či na zahradě mezi ploty, tam na čerstvém vzduchu s nůžkami v ruce, aby pod střechou pergoly zmizel zbytek větví z jarního prořezu stromů.


neděle 8. března 2020

Víkend s nůžkami v ruce

Pokud nepočítám tu stovku km za volantem a čas na návštěvě Pardubického kraje, tak by to asi tak mohlo odpovídat. Jabloně i catalpa prokoukly, teď zbývá ještě vyřešit ostříhané větve, kterých opět není málo. Další v pořadí, ale až trošku více napučí, jsou broskve. P.S. Pokud by se opakovala loňská neúroda jablek a na vánoční svátky už nic z domácí produkce nebylo, bude aspoň domácí jmelí, kterému se povedlo uchytit se na jedné z jabloní :-) Jinak byť se už docela prodloužil den (dnes by to mělo být kolem 11,5 hodiny), což už je znát nejen ráno, ale i večer, na venkovní barvy si ještě počkáme. Zatím se musíme spokojit s těmi, co jsou doma.


pátek 6. března 2020

Dekáda nahoru a dolů


Od počasí, přes náladu, výsledky ve firmě a vlastně i doma po únavu a nevyspání.  Navíc bez “postupného přechodu", ale ve stylu “bum, prásk a je to”.  V případě počasí od téměř jarního tepla po ranní mrazík kolem minus dvojky s jedním krátkým pocukrováním zahrady. Příčiny různých nálad si sem sice “nepoznamenám”, ale když zmíním téměř 1750 km za volantem, 4x Prahu (ve firmě od 7 do 16.30) a včera jednu Ostravu na otočku se vstáváním ve 4 a návratem v 18, tak asi většina nálad měla “pracovní” základ. Zbytek dokreslují přiložené obrázky. Na domácí věci u mne dojde v podstatě až zítra, zatímco ve druhé polovině domu to bylo obráceně. Tam byly na programu hlavně domácí věci. Mimochodem malíř si to tu opět užil. Já jsem byl “k potřebě” jen, když bylo třeba něco málo odstěhovat, takže když tam v neděli vypuknul závěrečný úklid, tak jsem aspoň vyřešil oběd a něco na chuť na odpoledne. Sice to taková dobrota jako dnes z pekárny Anežka, nebyla, prostě je pár placek (chapatí), ale prý taky dobrý. P.S. Zítra se zazimují běžky, dovolí-li počasí, tak jabloně dostanou nový sestřih a když zbyde čas a nebude bolet ruka od zahradních nůžek, mohla by přijít na řadu i catalpa.