Městská hra pro dospělé pořádaná Knihovnou msta Hradce Králové má vyluštěnu tajenku. Počasí tomu sice moc nepřálo, ale pokud chtěl člověk stihnout uzávěrku soutěže, která byla právě dnes, tak už jiná volba nebyla. P.S. Už pár let člověk chodí kolem těchto budov, ale že jsou tak historicky zajímavé, to jsem se u většiny z nich dozvěděl až díky této hře. Něco sice člověk věděl, něco si i přečetl na různých místech trasy hry, ale aby tajenka byla kompletní, musel u pár otázek napomoci i Internet.
Ve znamení nejen natírání a úklidu jednoho z nejdůležitějších míst v domě - spíže, ale zřejmě již i přicházejícího podzimu. Takže z toho plyne, že počasí nebylo tím, co by nám při těchto víkendových činnostech přálo. A proto se něco z plánů ještě posouvá na další víkend, až, jak doufáme, půda trošku oschne. A pokud by se k tomu trošku oteplilo, nebylo by to na škodu. Na druhou stranu ten podzimní sestřih peckovin zase o pár týdnů předběhl, takže se to vyrovnalo :-). To oteplení by bylo žádoucí nejen proto, že z prázdninového času je ještě pád "dluhů", k jejichž "řešení" by se šiklo pár dní babího léta, ale také se blíží prodloužený víkend na Šumavě a tam by byla škoda se potkat už z přízemními mrazíky. P.S. Zmíněné dluhy nejsou tentokrát "dluhy pracovní", ale takové, k nimž by bylo žádoucí se posadit na nějakou venkovní zahrádku s něčím dobrým k tomu:-)
Vlastně i ten víkend, který včerejšku předcházel. Trošku nám sice v tom čase tady sprchlo, chvilku večer nešla i elektřina, ale v podstatě se povedlo nějak si protáhnout tu zážitkovou atmosféru ze ZOO i do dalších dnů. Tam to taky bylo chvilku o práci, takže tady místo úklidu a krmení pokračovala sklizeň a zaváření posledních broskví, než nám je včely, vosy a následná plíseň zlikvidují. A fakt se o to snaží ze všech sil a moc se nedají zastrašit. Umí se i ozvat, o čemž svědčí dvě nedělní žihadla do pravé ruky. Holt, když se někdo pořádně nepodívá, co trhá. Další v pořadí budou brambory, ale tam se včel a vos bát nemusíme, takže musí chvilku počkat, až malinko po těch deštích zase proschne zem. P.S. Mísa posvícenských koláčů a možnost zase si chvilku posedět na zahradě pod slunečníkem té pohodě výrazně napomohly :-)
Po pár kilometrech jízdy po okreskách mezi Dvorem Králové nad Labem a Jaroměří jsme v čase poledním dorazili na parkoviště, odkud to už bylo jen necelý kilometr po lesní cestě. Z té televizní reportáže o tomto místě, zejména když přibližovali probíhající čištění, jsem sem sice přicházel s očekáváním většího skalního útvaru, což asi způsobilo její šikovné nasnímání s pozadím nedalekého skalního masivu, ale jinak úžasné dílo, zejména když si člověk uvědomí jeho celkové posazení do okolí. A že i polední procházka o sezení v autě přišla vhod, o tom žádná. Teď zadem kolem Šporkova mlýna do Kuksu. Hospital a také zřejmě hodně pozdní oběd čekají :-)
A s volantem v rukou :-) Na rozdíl od odpoledního provozu, kdy jsme včera v dálce viděli jedno auto nalepené na druhém, dopoledne to tu bylo volnější, takže nebyl problém si na chvilku i zastavit. Vlastně on by to nebyl problém ani při větším návalu, přibylo by jen to vyhýbání se a event. předjíždění. A některá zastavení byla i vynucená :-) Zvolený čas byl dobrý i proto, že snad všechna zvířata byla vidět. Většina už u krmení, ostatní na cestě k němu. Jen ti lvi byli zřejmě buď už po nebo věděli, že dostanou později, takže se vyvalovali na svahu vedle silnice. Byť se jen vyvalovali, setkání s nimi budilo velký respekt. Však tomu odpovídala i bezpečnostní opatření v areálu lvího safari. A výjezd odsud už byl v podstatě posledním střípkem do mozaiky necelých dvou dnů pobytu v areálu ZOO Dvůr Králové nad Labem. Zbytek dne ještě vyplníme zážitky od vedle, tedy kolem Kuksu. Hospital v Kuksu a Braunův Betlém nedaleko od něj budou dvě další zastávky dnešního dne než otočíme auto do směru "už domů".
Po ubytování a odpoledním cappuccinu následovala "po svých" individuální prohlídka celé zoo, což znamenalo, že safari autem dáme zítra dopoledne. V rámci prohlídky jsme si současně "tipovali" místa, kam se ještě po večeři vrátíme, resp. kam bude možné se vrátit, aby člověk viděl zvířata i v čase jejich večerního odpočinku. Tato možnost tu je až do doby, než ochranka začne zamykat jednotlivé pavilóny. Takže jsme si v podstatě zopakovali odpolední prohlídku té hlavní části, tedy až po lanový park. Pavilon "síťovek" byl vzhledem k tomu, že žirafy v podstatě nespí, ale jen po chvilkách odpočívají", místem, kde se potkalo najednou asi nejvíce návštěvníků, na ostatních místech už to bylo v podstatě "bez lidí" :-). P.S. K našim návštěvám ve zdejší ZOO, tedy v létě, na podzim a v čase vánočním přibyla tedy i návštěva v čase večerním.
Byť dnes byl pracovní den, pro nás dneškem už začal "hóóóóóódně prodloužený víkend". Začal sice "nevíkendovým" budíčkem, ale to jen proto, že bylo třeba se hned ráno přemístit do královédvorské ZOO. Mimochodem už ty první kilometry v koloně od Hradce až za Trotinu za kombajnem byly docela "zážitkem", ale stihli jsme tam být včas. Tam nám po nezbytných úvodních formalitách, hlavně z bezpečnosti práce a pracovních postupů, přičemž nechyběla ani v tomto čase sledovaná bezinfekčnost, začal zážitkový program u žiraf Rothschildových. Na začátku sice bylo koště, kolečko, hrablo, pár kyblíků, kolem metráku granulí a dalších přísad a pár balíků slámy, ale na konci dopolední části byly nejen uklizené a pro večerní návrat žiraf připravené vnitřní prostory v jejich pavilonu, ale i částečně nakrmené žirafy. Proč částečně? Protože pokud mohou a mají co, tak ty žerou stále. Od granulí, přes seno, zeleninu až po okus větví. Mimochodem je to docela zábava jim podávat olistěné větve třešní. Lehčího jedince by si snad žirafa přitáhla i s větví :-) A když má člověk v ruce "pamlsky", tak to je asi největší kamarád pro jejich dlouhý jazyk. Po polední pauze na oběd pak už následovala poznávací resp. zážitková část - tentokrát u žiraf Okapi, cestou od nich krátce i u slonů, abychom se pak opět vrátili k žirafám. Tentokrát k těm síťovaným, takže už vím, co zde znamená, když se řekne, že se jde na síťovky :-) A před druhou hodinou vše doplnil ještě další úžasný zážitek, tentokrát u nosorožců. Ti i přes ty mohutné mříže sice budili respekt, ale když viděli olistěnou větev v ruce, tak i oni přišli se nechat podrbat. Podrbání ale možno v případě toho jejich krunýře považovat za lehké pošimrání :-) Tím dnešní zážitkový program skončil a ještě by bylo možné pokračovat individuální prohlídkou zoo až do konce otevírací doby. Jelikož my jsme se rozhodli, že zde zůstaneme přes noc, abychom ještě zítra zvládli návštěvu safari autem, tak dostalo přednost nejprve ubytování a poté odpolední cappuccino. P.S. Už teď je zážitek "za dveřmi ZOO" úžasný. A to nás, byť už individuálně, zde čekají ještě další zážitky.
