neděle 24. dubna 2022

Pozitivní by už zase mohlo znamenat něco, ...

... z čeho má nebo by mohl mít člověk radost. Tak či tak ale faktem zůstává, že do konce posledního celého dubnového týdne tohoto roku už zbývá jen chvilka, neb příští týden v tomto čase už to bude o květnu. O měsíci, který, jak to letos vnímám a také i slyším z různých stran, s tím vším, co už tak je kolem, ještě řádně "zamíchá". Takže bude na nás, abychom se pak v druhé půlce roku s tím nějak vyrovnali a třeba z toho nakonec vyšli i bez ztráty kytičky. Covid už asi tolik v "hledáčku" nebude, byť se jej asi jen tak nezbavíme, zejména když víme, jak vypadal podzim v předchozích letech. A že by to už řešilo jen očkování, to zatím není nikde slyšet. Vlastně přestal být na rozdíl od různých prognostiků slyšet i ministr zdravotnictví. Samozřejmě s vyrovnáním myšleno nějak rozumně, neb těch změn je tolik, že by člověk pomalu nemohl dělat nic jiného, než jen na ně reagovat. Nebo nakonec ani ne, neb jak praví zkušenosti, někdy jen prostě nereagovat bývá to nejlepší řešení ze všech těch špatných, která pro danou situaci se nabízejí. Sice se pak nedá hovořit o tom, že by to bylo bez ztráty kytičky, ale v konečném výsledku nemusí jedna ztráta hrát nějakou větší roli. Důležité je se snažit si to všechno držet nějak pohromadě a nad tím se na to vše dívat a vlastně i konat. Když se člověk podívá kolem, tak co na něj asi nejvíce působí, je ten "datový smog". Informace si z toho buď vytváří sám nebo je čerpá od těch, kteří už nějak ta data "přetvořili". Většinou k obrazu svému, takže v podstatě s nimi přebírá už i nějaký názor. A tady bych řekl, že je ten "zakopaný pes" současné doby. Už to není finanční gramotnost, aby člověka nenapálili nějací šmejdi či jim podobní "zdatní obchodníci apod.", ale informační gramotnost. Nejen v tom udělat si svůj názor nebo aspoň vyhodnotit si pro sebe názor "tlačený" odjinud", ale hlavně přebrat si, která data či informace jsou pro mne nějak důležitá. Prostě malinko si to kolem sebe vyčistit a prostě si nemyslet, že člověk musí vnímat, hodnotit či řešit vše, co mu jeho smysly nabídnou. Vždyť taky nejí vše, co by se jíst dalo, či nepije vše, co teče. A nejen jeho smysly, ale i jiné zdroje, neb i dezinformace je něco, s čím by si člověk měl poradit. Nás nejvíce "trápí" asi vjemy ve formě obrazu a zvuku . Ty chuťové a čichové už tak "nebezpečné" nejsou, navíc právě tyto člověk asi "zvládá" nejlépe. Důkazem byl vlastně i uplynulý týden, kde se ten nedostatek barev venku, i když bylo hlavně co do počasí pár světlejších momentů, přenesl na talíř, do konvice, šálku či sklenky. Po pauze a "mléčné pyramidě" v předchozím týdnu se opět přihlásil  i čtvrtek s obědem "na plechu" a návštěvy města tentokrát doplnilo při několika "pocovidových" setkáních nejen pár šálků čaje, ale i jedna poctivá česká kuchyně na pátečním obědě. Ta ale nebyla ve městě. Vzhledem k tomu, že místo autem či na kole jsem do "Beránka" vyrazil pěšky, tak se to ale nějak "energeticky" vyrovnalo. Mimochodem díky probíhající rekonstrukci na silnici k nám je tu pár objížděk a aby si to ostatní řidiči "nezkracovali" účelovou komunikací mezi Hřibskem a Stěžerami, přibylo i pár dopravních značek. To by člověk nevěřil, kolik obyvatel obou obcí v pátek před polednem potřebuje jet autem právě tudy :-)  K těm barvám by asi bylo třeba doplnit, že i venku se nakonec taky trošku "posunulo". O pozornost se svými květy přihlásila švestka, tak snad to do příchodu těch květnových zmrzlých zvládne.  Jinak na zahradě už je to také veselejší, neb hromadu větví před pergolou po vzniklou po dokončení prostřihu stromů už vystřídal zahradní nábytek a v krbu se stihlo "ohřát" prvních pár špekáčků.  Pergolu ještě čeká sice ještě konečný úklid po zimě, ale už teď je část "zázemí" k  dispozici, aby druhou květnovou neděli tam v případě pěkného počasí už zamířila první větší domácí akce tohoto roku. A když nás nedělní počasí přimělo zůstat pod střechou, tak se po odpoledním cappuccinu složil domeček a bylo i po zbytek víkendu o zábavu postaráno až do večera. Takže by se v duchu výše napsaného dalo říci, že jsme nejen úspěšně propluli všemi nástrahami právě končícího týdne, ale navíc nám z toho zůstal i dobrý pocit spojený se zážitky z něj. Byť jsou pro někoho drobné, tak když se vyjádřily pár obrázky z nich, tak to už není jen obraz o každém zvlášť, ale díky tomu, jak jsou provázány vším tím děním, tak už by to mohla být taková týdenní mozaika. P.S. A když aspoň trošku počasí "podrží" příští týden, tak tu bude následovat pokračování.








úterý 19. dubna 2022

Velikonoční prodloužený víkend minulostí, ...

Současnost, tedy podle dnešního dopoledne aspoň co do počasí, to zase vrátila do té "šedi", takže třeba se těšit, co přinese budoucnost. Někdo to těšení třeba už hned posunul až na ty svátky na konci roku. Tedy na Vánoce. Možná trošku i pod vlivem toho, jak ten čas letí. U nás to ale tak rychlé nebude, byť už jedno vánoční přáníčko ve velikonoční poště dorazilo a čas letí stejně tak i pro nás. Ale posouvat se v myšlenkách už hned na konec roku, byť i tam už jsou známé některé termíny spojené s očekávanými zážitky, to by byla škoda. Tentokrát se Velikonoce potkaly ještě s jednou domácí událostí, takže toho slavení bylo více, což znamenalo, že příprava velikonočních dobrot se ještě potkala s výrobou žloutkových věnečků na dnešek a velikonoční výzdobu doplnily i živé květy ve vázách. Mimochodem už dnešní ranní ochutnávka věnečků dopadla na výbornou, takže nelze pochybovat o tom, že "nic nezbyde" :-) A když už jsme u těch dobrot, tak se k nim včera ochutnávala pravá etiopská káva. Tedy  namíchaná a upražená místními odborníky a poté přivezená sem. Jelikož etiopská káva z hradecké pražírny Pepe Coffee je naší oblíbenou, bylo to zajímavé srovnání. Ale asi stejně tak jako si myslet, že na přípravu svíčkové existuje pouze jeden recept :-) Během Velikonoc absolvoval svůj "zahřívací provoz" i zahradní krb v pergole, kdy komín "protáhly" plameny ze suchých větví dvou vánočních jedlí, když kmeny tradičně poslouží na zahradě jako podpěra větví pro případ, že by na některém ze stromů byla větší úroda ovoce. Na "své místo" v krbu se pak kmeny dostanou při nějakém podzimním posezení. Ke slovu přišel i štětec s barvou. Ne že by mne z toho nic nedělání popadla touha dát něco na plátno, ale jelikož se rouby vinné révy u pergoly krásně ujaly, tak jsem usoudil, že by pergola snesla předtím, než začne obrůstat vínem, jeden konzervační nátěr.  Velikonoce si s sebou přinesly určitou naději, že bychom se letos mohli po delší době zase dočkat pár meruněk z domácí sklizně. Tak to nezakřiknout, neb počasí je stále nahoru a dolů. Před chvílí tu deštěm občas propadávaly i sněhové vločky! Asi není divu, že se ochlazuje, když meteorologové předpovídají, že noc na zítra bude na většině území mrazivá. P.S. Vycházku k bankomatu ČSOB do "fakultky" tento týden plně zastoupí několik pochůzek po městě :-) Teď už ale dost psaní, když je venku tak "šedo", tak to pro změnu vykompenzujeme několika barvami na talíři. Domácích surovin je na to už dost :-)





pátek 15. dubna 2022

Nakonec Velký pátek lze pojmout i jinak

To, že je významným dnem, se kterým je spojeno pracovní volno, to se samozřejmě hodí. To, že jsou s ním spojeny různé pověry, tak to asi taky. Většinou když se to týká něčeho, co se nedoporučuje dělat. Příkladem může být, aby se nijak nehýbalo se zemí, což šlo lehce naplnit, neb to letošní sázení brambor "odnesl" předchozí den, tedy Zelený čtvrtek.  Ani se nepralo prádlo, neb i to bylo na programu den předem. Taky se nemělo nic půjčovat, což taky klaplo a už ani nebudu doplňovat, že i tato pověra se "obsloužila" v předtermínu, tedy během Zeleného čtvrtku. Ale nenaplnilo se to, že by se před námi měla či mohla otevřít hora a vydat nějaký ten poklad. Možná to bylo tím, že jsme kolem žádné hory nešli ani nejeli, byť jedna, přesněji Kunětická hora, byla tentokrát hodně blízko, když jsme si dnes vyjeli kousek "za humna".  Nákupy proložené polední zastávkou kousek od ní sice do rámce Velkého pátku nezapadly, ale bylo to třeba, aby se po Velikonocích některé věci pohnuly resp. dostaly už konečnou podobu. Nejmenší položkou byla asi návnada na mravence, neb se nám už to "soužití" s nimi přestalo líbit. Jinak dnešní počasí nic moc, takže takový program do toho dne nakonec docela zapadl. Obdobně se počasí program "přizpůsobil" i v předchozích slunečních a hlavně o hodně teplejších dnech. Výsledkem je, že užitková část zahrady už téměř nemá volného místa. Teď už jen očekává nějakou tu vláhu, raději ve formě deště než tvrdší vodou ze studny, a pak už i na ty teplejší květnové dny, aby se zaplnila poslední volná místa předpěstovanými rajčaty a okurkami a doplnilo se to ještě o pár semínek červené řepy. Ta květinová zatím absolvovala jen "průklest" hortenzií, neb ostatní zatím čeká na dořešení úprav spojených s "uzavřením" její části pro Clifa, aby aspoň na její části se rostlinstvo nebálo vykouknout ze země a rozbalit to do své plné krásy. Zítra bude čas na to to domyslet, aby se po Velikonocích na tom mohlo začít. Kalendář na příští týden sice už obsahuje i jiné plány, ale toto moc čekat nemůže. Navíc první pracovní den v týdnu, tedy většinou pondělí, bude asi po trošku delší dobu asi dnem, kdy se mohu dozvědět, že bude v tom týdnu třeba počítat s tím, že to nějaký den bude úplně jinak. Ale to by nemělo být nic, co by se nedalo zvládnout. Vždyť stejné to nedávno bylo s pracovním kalendářem :-) A teď už může přijít ta Bílá sobota. Zda během ní dojde na nějaké rozjímání, to zatím netuším. Co ale nedopadne určitě, bude půst :-) P.S. Prostě tak to s Velikonocemi mám, ale nebrání mi to popřát všem, aby si Velikonoce užili podle svých představ.  Tak veselé, pohodové, plné spokojenosti a hlavně s veselou myslí. Ta je prý půlkou zdraví. Tedy tím, co si většina z nás bez ohledu na věk zvykla v posledních téměř třech "koronavirových" letech přát daleko častěji.





neděle 10. dubna 2022

To byl ale hukot

Což není myšleno stran intenzity hluku,  ale jako stručné a snad i jasné vyjádření něčeho, co bylo hodně významné a hlavně to dobře (a taky překvapivě rychle - aspoň z mého pohledu) dopadlo. Hodnoceno  co do očekávání nejen pro tu středu, ale i za těch pár dnů poté. Ale pěkně popořádku. Nervozita předtím rozhodně nebyla malá, ale nějak pominula, když se trošku zkomplikovaly plány v té poslední hodině před začátkem středeční akce, přesněji řečeno toho výkonu. Improvizace a dobrá vůle doslova na poslední chvíli však vše vrátily na koleje a začátek mé podvečerní návštěvy Hořic, mimochodem ve více než dva měsíce předem domluveném čase, se stihl ještě s rezervou několika minut. Hořické trubičky, jako tomu bývalo obvyklé při návštěvě zde, ale tentokrát hlavním cílem nebyly.  Vlastně dalo by se říci, že aby zase někdy v budoucnu mohly být, musel jsem něco za tím účelem zde absolvovat. Že se to zvládne v tak krátkém čase, takovém tempu a hlavně v takové pohodě, byť to s pohodou rozhodně nemělo co do činění" a 99 ze 100 lidí by si takový zážitek určitě nechalo ujít, to mi "docvaklo", až když jsem to měl za sebou a vracel se domů. Tentokrát už ne s očekáváním, jako při cestě tam,  ale s vědomím, nejen že to podstatné už dopadlo dobře, ale že se i významně přiblížilo to, aby to dopadlo dobře celé. Byť to ještě nějakou tu chvilku bude "pro dozrání" potřebovat. Ale s tím už plány letošního roku počítají. I proto to hned další den mělo ranní a odpolední pokračování, aby poté mohla "odstartovat v horním podlaží" několikaměsíční "technologická přestávka" a přípravné práce tak mohly začít o "podlaží" níže. To ale má zatím jen tabuli "Musíme to opravit". Jak by to mělo vypadat a co by to mělo obnášet, už ale plán obsahuje. Teď zbývá ještě dát dohromady harmonogram, což sice díky více různým výkonům asi nebude úplně snadné, ale snad se vše potká a celková "kolaudace" se stihne ještě před příchodem zimy. Úprav se tentokrát, ale až o víkendu", dostalo i okolí domu resp. ostatním veřejným prostranstvím v obci, neb na tento víkend "vyšel" termín jarního úklidu spolu s likvidací odpadů do přistaveného kontejneru podpořeného mobilním svozem nebezpečného odpadu. Počasí se na dopoledne umoudřilo, takže to podstatné resp. nakonec i vše plánované dopadlo. Takže i s tím byla spokojenost. Poznat to je nejen v "kolárně" a podkrovním pokojíku, ale trošku už i v pergole, která bude mít pokračování hned zítra. Květnové domácí oslavy se totiž blíží a bylo by dobré, aby i tu to bylo co nejdříve, nejlépe už od půlky dubna, připraveno na novou sezónu. Po zbytek víkendu už počasí nebylo nic moc, v neděli odpoledne tu dokonce pár minut padala zmrzlá "krupice". Ale venkovní teplota nad nulou nedovolila, aby se aspoň na chvíli udržela na zemi. Jinak pokud meruňka úspěšně přestála nedávné mrazíky, tak i včelky tu možnost, že by letos byla nějaká úroda, v uplynulých dnech docela podpořily. Snad to nezhatí ani avizované ranní mrazíky v několika příštích dnech, kdy to počasí bude hodně "nahoru/dolů" a to, co se podařilo na meruňce opylit, nezmrzne. Že aprílové počasí je poměrně rozmanité, není nic nového. Takže i letos sadba brambor i hrášek budou čekat, aby se dostaly konečně ze sklepa ven. Asi až na Velikonoce. To je sice ještě týden čekání, ale jen pro ně, jaro se už otevřelo pro řadu jiných aktivit. P.S. Jednou z těch v příštím týdnu plánovaných bude i další "procházka" kolem bankomatu ČSOB ve "fakultce", druhou doplnění plotu kolem užitkové zahrady, neb ten stávající živý z prutů už Clif nějak přestal vnímat:-)   A abych nezapomněl, budeme si muset zvyknout na měnící se objížďky kolem nás v souvislosti s probíhající  opravou silnice na Prahu.




úterý 5. dubna 2022

Víkend nás sice vrátil na konec zimy, ale zítřek platí

Po namlsání se několika dny jarního počasí, kdy odpolední teploty atakovaly 20°C a přes noc se držely nad nulou, přišla změna. Resp. byla přifouknutá, neb ochlazení, které skončilo víkendem, přinesl poměrně silný vítr. Ten, bohužel, pokračuje a prý mu v nejbližších dnech nebude ještě konec. A tak se do skleníku i na záhon s česnekem na pár dní vrátila bílá netkaná textilie ke zmírnění následků ranních mrazíků a rozkvetlá meruňka a pár větví broskví před rozkvětem dostaly vždy před půlnocí dávku vodní mlhy z postřikovače. Nejbližší dny ukáží, jak se podařilo či nepodařilo zvládnout ty nedávné mrazíky. Aby to ale mělo smysl, musí se ještě aspoň trochu oteplit a dorazit nějaké ty včely. Jinak veškerá snaha marná. Víkend byl tedy pod střechou, zpestřený pár společenskými hrami, když se nás tu tentokrát sešlo více.  To takové nicnedělání mělo už bez těch her pokračování i včera, neb venku to nebylo opravdu nic moc, takže po nějakých nezbytných věcech zase šup od střechu. A když se večer drobně rozpršelo a pokračování to mělo i dnešního rána, dal jsem si dohromady pár věcí, kvůli kterým bych musel do poloviny dubna určitě do města,  a vyrazil tam rovnou. Tentokrát to sice nebylo s obědem "na plechu", neb jsem se vrátil ještě před polednem, takže oběd byl "ve vlastní režii", ale i tak se do těch dvou hodin podařilo vměstnat vše a hlavně vyřídit to až na jednu drobnost, která přijde "sama naproti" o víkendu. Co asi dnes nejvíce potěšilo, že v době, kdy se v případě poškození nějaké věci už téměř vše vyhazuje a člověk je nucen koupit si věc novou, tak to dnes neplatilo u klik-klak umývadlové výpusti, kdy stačilo zakoupit jen pružinový díl k víčku, odšroubovat ten zlomený, našroubovat nový a oprava byla během pár minut hotova. Výrobce asi zjistil, že jeho výrobky mají dlouhou životnost a toto je problémové místo, které trpí značným mechanickým opotřebením zejména v případech, kdy má voda vyšší tvrdost. Takže doplnil svou nabídku o tento náhradní díl, jehož výskyt se ale v žádném e-shopu neobjevuje, ale nutno zajít do specializované prodejny. Vyplatí se to jak časově tak finančně, mj. už cena řešení s novou výpustí začíná na pětinásobku ceny tohoto dílu. Když jsme u toho času, tak si vzpomínám, že když jsem na podzim domlouval termín začátku té mé asi největší letošní "akce", tak to bylo téměř v nedohlednu. Po čtvrt roce a dalším upřesnění stále ještě zbývalo 2,5 měsíce, takže stále "za dlouho". A co se nestalo?  Den "D"  je zítra a já si připadám, jako bych to domlouval včera. Pomalu to vypadá, že ten začátek je tu, než jsem se nadál:-) Prostě nejenže čas nezastavíš, ale snad letí čím dál tím rychleji :-) Tentokrát si ale přeji, aby v té rychlosti neubral a cca do poloviny října nebo třeba i o chvilku dříve se vše povedlo a aby zbytek roku už byl zase o něčem jiném.  P.S. Samozřejmě těch pár následujících měsíců nebude jen o té jedné akci, ale to vše ostatní bude tak trošku pod jejím vlivem. Ideálu, aby si žila jen vlastním životem, dosáhnout asi nepůjde, ale snad se tomu maximálně přiblížíme.




pátek 1. dubna 2022

Hradecký hattrick v jednom týdnu

A rovnou za sebou, což by sice historicky nemělo být nic zajímavého, ale když se nebudu ohlížet dále než rok a půl zpět, tak už se ten pohled mění. Společným jmenovatelem všech tří návštěv byl oběd "servírovaný na plechu", jinak se každá návštěva už od sebe lišila. Počasí tentokrát moc nepřálo, takže  ten polední čaj nejen chutnal, ale i docela zahřál před cestou pěšky z Velkého náměstí zpět na Terminál. Prostě jsme si ten minulý týden nějak zvykli na vyšší teplotu a modrou oblohu, tak tento týden a hlavně víkend s hlášenými nočními mrazíky (někde i mrazy) bude zase "vystřízlivění" a návrat do reálu. Neb se nic nemění na lidové pranostice, že když je březen, tak za kamna vlezem, a duben - ještě tam budem. Takže zase chvilku pod střechu, což znamená i to, že počítadlo na plynoměru před kotlem zase malinko zrychlí. Venku ta vegetace minulý týden výrazně "poskočila", bohužel ale ne všemu bude vyhovovat to počasí v následujících dnech. Pravda, v loňském roce jsme sice z dobře nakvetlé meruňky také nic nesklidili, přestože květy na jaře nezmrzly, ale třeba letos i přes ty hlášené mrazíky to všechno dopadne jinak. Zkusím tomu nějak pomoci a květy před příchodem mrazu postříkat postřikovačem jemně rozptýlenou vodou.  Počasí mělo "dopad" i na obvyklé "vyvětrání se". To tentokrát bylo jen jednou a hlavně trošku účelové, neb jedna část byla na kole a to pro med s rakytníkem, a druhá pěšky pro jablka. Na kole to chvílemi vypadalo tak, že kdybych slezl a šel rychle po svých, tak to vyšlo nastejno, neb jsem si tradičně zvolil směr, kdy větší část cesty byla proti větru.  A že tentokrát byl. Podobně na tom byl ten klus lesem při cestě do libčanské prodejny, který spíše připomínal rychlejší chůzi. Ale co, cíl to splnilo. Nakonec i takové nakročení do dalšího měsíce je rozhodně lepší než nic.  Stejné asi nelze tvrdit o novinové doručovací službě, neb těm se vstup do dubna nepovedl a schránka na noviny dnes zůstala prázdná. Že by nějaký "aprílový žertík"?  P.S. Jinak to mé dnešní dvojí single "vyvětrání" mi dal odpoledne Clif několikrát "sežrat" svou přítomností u "dopravního prostředku", který určitě bude chtít, až bude naplněn, opustit pozemek a vyrazit ke kontejneru na zelený odpad :-)