Ale zase ne tak daleko, abych si i dnes stačil vychutnat při cestě tam i zpět tradiční zácpu nejen na Jižní spojce, ale i na kousku D1. Pak už jen celý den pod střechou, aby to, kde člověk vlastně byl (Hotel Popovičky ve stejnojmenné obci), si prohlédl (pokud se to tak dá nazvat) jen cestou na parkoviště k autu, neb žádné zdržování. Zítra mám totiž dovolenou, takže je potřeba ještě něco na ten prodloužený víkend si doma večer připravit.
P.S. Vzpomínky na pobyt jsou stále hodně živé. A o tom, jak jsme na tom s Ebolou jsme se vypsali do formuláře při příletu!
Žádné komentáře:
Okomentovat