Dobalit, odhlásit v recepci a pak už cesta na letiště. Bude na co vzpomínat. Dýchla na nás zde jak samotná historie, tak historie začleněná do současnosti i puls současného života zde včetně setkání s místní mentalitou. A jako třešnička na dortu, která ale nebyla plánována, bylo setkání s autorem jednoho z tří mých oblíbených blogů, českým novinářem, který byl jedním z účastníků tohoto našeho téměř "rodinného" výletu. Proč "rodinného"? Neb nás s průvodkyní bylo 10. P.S. A jinak? Už nyní nevylučujeme, že se sem v nějaké blízké době ještě vrátíme. Minimálně s cílem najít jedno místo, které jsme tu objevili při procházce městem s průvodkyní s konstatováním, že sem si zajdeme v neděli sami. V neděli jsme jej totiž po usilovném hledání nenašli, což nepotěšilo, zvláště když dva orientační body, tj. stánek zelináře a stánek se suvenýry byly na svém místě :-) Jinak zde uveřejněné obrázky rekapitulují naše největší zážitky zde, byť pokud bychom chtěli být spravedliví, prostor tu by nestačil.
Žádné komentáře:
Okomentovat