Předpověď mírného ranního mrazíku vyšla, takže jsem si s ranním vyvětráním raději chvilku počkal, až se Slunce dostane trošku více na oblohu a venkovní teplota na teploměru se dostane k nějaké přijatelnější hodnotě. Trasu jsem tentokrát naplánovanou neměl. Jen jsem věděl, že bych chtěl být venku minimálně hodinu a zároveň jsem se nechtěl vrátit s blátem až za ušima, což znamenalo využít maximálně ty okresky kolem. Ten "vhodný" okamžik nastal před půl desátou, byť ten studený čerstvý vítr neustával. Což bylo hned na prvním otevřeném úseku, tedy už pod kopcem, hodně znát. Už tam, a hlavně díky tomu, že jsem si nevzal rukavice, jsem byl skoro přesvědčen, že to hned v Libčanech otočím zpět do lesa a odtud domů. Ale když Slunce prosvítalo z mraků stále častěji a vidina slušného počasí stále více sílila, nějak mne to přešlo a byť po silnici, ale lesem, jsem poměrně v pohodě dorazil do Homyle. Což znamenalo, že pokud se nechci vrátit stejnou cestou, že další metou budou Kunčice a pak už oblíbený zámek a jeho zámecký park. A tedy hned na začátek "sezóny" neplánovaně větší porce kilometrů. To, že to bylo neplánovaně, bylo na jednu stranu možná dobře, neb bych si asi tolik "nenaložil", na druhou stranu to ale znamenalo, že v kapse nebylo nic s sebou na rychlé doplnění energie. Proto to odtud mělo být už jen nejkratší cestou domů. Ale podmínky tomu nějak chtěly, že když už se "dařilo" a průběžný čas byl poměrně slušný, tak jsem si tu cestu domů ještě trošku "zakroutil", aby ta dnešní trasa dala délku půlmaratónu. Zejména když se rýsovala možnost času lehce kolem 2:20 hod.. To nakonec ale nevyšlo, neb ty poslední dva kilometry po silnici v otevřené krajině už byly docela "očistec". Obloha se totiž mezitím stihla zatáhnout, vítr neustal a stále foukal proti a k tomu začínalo drobně sněžit. Takže se jsem se vrátil nejen vnitřně "vysušený" jako treska, ale i v trošku horším čase, než ve který jsem ještě uprostřed lesa před Těchlovicemi věřil. Přesto velká spokojenost. A jelikož není všem dnům konec, tak při nějakém lepším počasí to třeba vyjde lépe, pokud by to měl být zase půlmaratón. Tentokrát to ale bude už s vynecháním silnice Homyle - Kunčice, kde je přece jen silnější provoz. Místo ní bych si nejkratší trasu od nás na Hrádek doplnil o kilometry po cestách v Přímském lese. P.S. Pohled z okna na záhon jahod v zahradě mi říká, že jsem ten konec měl ještě v pohodě, neb jsem jej absolvoval ještě "suchou nohou". Teď už by se to navíc ještě smekalo a o suchu v botách bych si mohl po pár metrech nechat jen zdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat