Na závěr dne zasloužená odměna

Po více než jarních pracovních dnech (aspoň co se týká počasí, neb uvnitř za okny bylo občas trošku "zataženo"), přišel pátek. Sice vidina toho, že tentokrát bych se mohl dostat domů o chvilku dříve a strávit zbytek dne nějakou "volnočasovou aktivitou" na zahradě,  vzala kolem poledne za své, ale nakonec, když všechny přípravné práce zajistili "ti domácí", kteří už byli doma, vše plánované se i do pozdního odpoledne vešlo, a tak vertikutátor už mohu letos nechat odpočívat až do podzimu. A byť v pergole stále není k hnutí (uložený nábytek po zimě, nezpracované větve z prořezu stromů), našla se cestička ke krbu. Když se v něm rozhořel, bylo jasno, že zima pro nás definitivně skončila. Źe příští zimní sezóna bude vyjímečná už tím, že již teď mám na ni připraveny běžky, to je také fakt, ale dost smutný. A aby ani rošt nepřišel zkrátka, nezbylo než pohodit něco na zub i na něj a nechat to tam "ohřát". Ještě to sice nebylo kompletní, neb sedět na schodech se nám v pozdějších večerních hodinách nechtělo, ale příště už k tomu bude připraveno i něco zahradního nábytku na event. posezení venku.