Okna byla, okna jsou ...

V podstatě se tedy nic nezměnilo :-) . Takto lakonicky by se dal popsat dnešní den, na který jsme se několik předchozích dnů připravovali. Ráno poslední úpravy v zakrytí prachu napospas ponechaných věcí a možno začít. S odstupem času si říkám, že pokud by u toho člověk nebyl, tak průběh úplně idylický, tj. vše původní odvezeno, téměř "na čisto" uklizeno, žádné vrstvy prachu atd. Ale byl jsem u toho, tak jsem viděl, jak se dostávají ven ta okna, na jejichž zazdění jsem se před docela dost lety podílel. Ta okna, u kterých jsme pro lepší utěsnění i lepší stabilitu instalovali různé "vychytávky" a hlavně nešetřili cementem u uchycovacích kotev. A právě tyto různé vychytávky a kotvy byly tím oříškem, který přiměl opravdu pečlivé řemeslníky ke snížení rychlosti bouracích prací, neb některé ani ze zdi nešly a jejich konce tam prostě zůstaly na příště. A taky "nezklamal" balkón s rozvodem elektřiny vedeným po překladu těsně pod omítkou, tedy v podstatě v místech pro umístění nových kotev. Ale i s tím si odborníci poradili a když to schová nová omítka, žádný problém. A tak výsledkem dnešního dne jsou usazená nová okna v naší části domu, tedy v "kostce" a první dojem je opravdu dobrý, tak si přejme, aby vydržel i v dalších dnech. Na zedníka tu "nějaká práce" u nás "v kostce" zůstala :-) druhou část domu teprve musíme připravit přes víkend a když k tomu přidám, že v sobotu ještě dorazí "Picasso", aby si již něco "ukousl" z krajíce, který jej zde čeká, tak i další týden se rozhodně nudit nebudeme. A to nepřipomínám, že tu ještě budou k tomu dva dny pracovat podlaháři. A úplně první praktická zkušenost? Jelikož venku je v podstatě stejně jako včera, připadá mi, že místnosti s blížícím se večerem vychládají pomaleji, a co je nejvíce patrné, je tu neskutečné ticho. Ještě včera bylo slyšet silnici na Prahu, dnes mám problém slyšet za plotem štěkat sousedovic Aidu. Tolik první dojmy. Dnes psané hlavně "zbytku" rodiny, který se na dnešek a zítřek odstěhoval odsud a vrátí se až na úklid po skončení prvních zednických prací. A tak blog konečně, byť po delší době, zase plní tu svou roli, pro kterou jsem jej zakládal, když Lukáš pracoval v Irsku a prostřednictvím něj jsme si vyměňovali informace o dění na obou stranách. A jako Televizní noviny mají na konec zvířátko, já zůstanu tradičně u něčeho kvetoucího.Naše bonsai jabloň se letos opravdu "pochlapila" :-)

Ne, nebyl u nás exekutor ...

Ale mohlo by to tak vypadat, neb s blížícím se středečním ránem a omezeným volným časem pro přípravné práce v pracovních dnech jsme dnes podnikli rozhodující útok na prostory, ve kterých dojde k výměně oken, v jednom případě přibude nová podlaha a na závěr všude bude řádit malíř. Ten dnes přislíbil, že se dostaví na první práce již v neděli. A jelikož podlaháři začnou hned další pondělí, kdy po zednických pracích v první části domu bude pokračovat výměna oken ve druhé části domu, bude tu opravdu slušná kumulace řemeslníků. A jestli si někdo myslí, že je "krize" a tedy každý čeká na vaše zavolání, tak velký omyl. Proto takový souběh prací, mj. šetřící hlavně náš čas, lze považovat spíš za zázrak. A tak se v domě zase všechno rozléhá a přístavek s garáží na dvoře praská ve švech. V následujících dnech si tedy užijeme domácího "trampingu", abychom toho po dokončení prací ještě využili k tomu, že se zbavíme všeho nepotřebného, čeho nám bylo v uplynulých letech líto se zbavit. O zahradu se snad v těch příštích dnech trošku postará i sama příroda, byť dnes trošku zklamala - dešťové srážky nás minuly. A tak je bylo třeba doplnit "z vlastních zdrojů", když se člověk šel večer "kochnout" na téměř všechny rozkvetlé resp. díky předchozím velmi teplým dnům již pomalu odkvétající dřeviny. A na závěr vzkaz pro ty, kteří ctí tradici prvomájového polibku pod rozkvetlou třešní či nějakým jiným "náhradním" stromem, dost smutná zpráva. Za květy se, jak to tak letos odhaduji, bude nutno vypravit někam do studenějších krajin, což v našich končinách by mohlo stačit do podhůří našich hor :-) , na jejichž vrcholcích stále ještě leží dost sněhu.

Výlov bude ve dvě!

S využitím názvu dětského filmu "Výbuch bude v pět" vznikl i slogan pro akci nedělního odpoledne. Prostě v neděli dopoledne padlo, že "výlov bude ve dvě". Výlov proto, že v květinovém jezírku i přes původní plány pěstovat zde jen květiny máme osmičku obyvatel, karasů. A ve dvě proto, že jsme se rozhodli svěřit odborné práce s rybou nadšenému rybářskému učni, našemu sousedovi Markovi. A ten mohl až ve dvě. Po diskusi, jak na to, které se účastnila většina přihlížejících a kdy padaly takové návrhy, za které by se nemuseli stydět ani profíci lovící rybník Rožmberk, jsme se domluvili, že nejprve odčerpáme část vody. Pumpa však tolik zaujala některé obyvatele jezírka, že první úkol byl podběrákem jim zabránit v opuštění jezírka touto cestou, která by i přes jejich poměrně slušnou velikost mohla být jejich cestou poslední. Po snížení hladiny jsme přistoupili k výlovu. Ale ouha, za tři roky se na dne vytvořila poměrně slušná vrstva řas, bahna atd., takže ryby se dokázaly mistrně zavrtávat do ní tak, že se nedařilo žádnou chytit. Množství řas poměrně zaujalo přihlížející, tak někteří byli trošku zvikláni tvrzením, že tak nějak to vypadá při těžbě řas pro jejich konzumaci, např. na sushi :-) Pro další postup byla zvolena poměrně neobvyklá metoda připomínající hru "na slepou bábu". Voda byla tak zakalená, že nikdo neviděl nic a bylo poměrně na náhodě a trpělivosti, zda se ryba "potká s podběrákem" a dostane se ven. To se nakonec podařilo a pak už nic nebránilo vyčištění. Pravda, představovali jsme si, že s tím "za hoďku" musíme být hotovi, ale množství řas a nečistot předčilo očekávání a tak se akce protáhla ještě o dvě hodiny déle. Ale výsledek stál za to. Jezírko vyčištěné, vodní rostliny přihnojené a zbavené řas a postupně se vracející, sice studenější než byla ta předchozí ale zase úplně čistá voda, která tu svou teplotu jistě dožene v nejbližších dnech. A když hladina dosáhla přiměřené výšky, obyvatelky se vrátily domů. Sice byly trošku překvapeny, neb si své skrýše budou muset vybudovat znovu, ale zase budou mít přehled. Zejména až pořádně vyrazí všechny vodní rostliny. Do té doby je jim k vyhřívání se k dispozici celá postupně stoupající hladina. Postupně stoupající proto, že pramen ve studni není tak vydatný, aby zvládl zásobovat užitkovou vodou náš celý dům a zároveň dopuštění několika m3 vody sem najednou. Ale za pár dní si už žádná nevzpomene, že byly dnes "na výletě". Celém nám to nakonec vydrželo do páté, ale výbuch to nebyl :-) Ten spíše připomínal začátek šestého finálového zápasu v hokejové extralize mezi Slavii Praha a Energií Karlovými Vary, ale i to se nakonec zlomilo a Karlovy Vary získaly vysněný titul. Blahopřání patří všem, zejména však jejich trenéru Josefu Palečkovi, když se nepovedlo získat titul ve svém angažmá v Pardubicích, tak si to zde v první sezóně svého působení vynahradil. A nakonec ještě zpátky domů. Podle přísloví "jak k dílu, tak k jídlu" jsme i dnes zasedli kolem "bedny v pergole", "nafutrovali" ji dřívím a nad uhlíky vykouzlili z párků na opékání a nějaké té zeleniny ke sklence bulharského červeného dnešní večeři. Večerní poměrně silný a chladný vítr však měl brzy nad námi vrch, tak tentokrát to v pergole bylo "jen o jídle". Ale nebuďme neskromní, vždyť jsme na počátku jara (venku připomínajícího spíše léto) a nedávno jsme ještě "blahořečili" sníh :-) Tak zase někdy příště.

Usmíření v čase velikonočním

V očekávání věcí příštích a se snahou si ještě chvilku užít pohody před "domácí bouří" v podobě kompletní výměny oken a malování doplněného o nějaké další "drobnosti" občas vyvolávající nové příležitosti "k akci" jsme se po brzce ranní návštěvě v Pardubicích tuto sobotu v podstatě všichni přestěhovali dolů na zahradu a užili si dnešního krásného dne tam. A navíc, byly na zahradě patrné i výsledky, takže logicky musela následovat odměna. Tak jsme na závěr v podvečer na našem "zahradním TV naladili kanál KRB", doplnili energetické zdroje a v čase, kdy vše bylo "nažhaveno" na tu správnou teplotu, vložili něco dobrot k "opracování sálavým teplem a občas i ohněm". A to byla nakonec ta "třešnička na dortu" dnešního dne. A nutno dodat, že tentokrát jsme již neopomenuli přehodit téměř již tradiční "desátek" přes plot sousedovic jezevčici Aidě. Zapomenout jsme v podstatě ani nemohli , protože jakmile se z komína začal linout voňavý kouř, "hlídací služba" na sousedním pozemku si dala pro dnešní den "padla" a v jejím zorném úhlu zůstal pouze ten prostor, odkud jí mohlo něco "přiletět". Že to ale byly nervy! A tak k pohledům na rozkvetlou zahradu, zejména na meruňky a japonskou višničku "okupované" nedočkavými včelkami, se přes plot naskytl pohled i na "usmířenou" Aidu zprvu úporně zápasící s několika vepřovými žebry, aby vzápětí po objevení té správné taktiky je poměrně rychle svými ostrými zuby a silným stiskem svých čelistí téměř zlikvidovala. Pochybuji, že ráno z nich ještě něco zůstane k event. zahrabání do čerstvě připravených záhonků na sousedovic zahradě:-) Sladká tečka nechyběla ani dnes večer, za své vzala nakonec i půlka velikonočního beránka. A jelikož na zítra je opět "hlášeno léto" a po dnešním "kurýrování se" by to s mou kondicí už nemuselo být takové jako dnes, tak je na řadě po třech letech kompletní vyčištění našeho květinového jezírka. Tomu ale bude předcházet jeho výlov, aby si osmička jeho obyvatel po dobu čištění jejich příbytku užila náhradních prostor většího sudu. "Přes plot" jsme si k tomu zapůjčili rybářskou výbavu, aby zacházení s rybou bylo co nejšetrnější. Pokud to ale vyjde, výlov raději přenecháme "firmě za plotem". Tak zítra netradičně na počátku jara "Petrův zdar"!

Hody, hody, doprovody ...

"Čas letí jak bláznivý", se zpívá v jedné populární písni z minulého století :-) a platí to i pro nástup letošního jara. Letos mi to však připadá, jako by se jaro přeskočilo a nastupovalo rovnou léto. A platí to i pro velikonoční týden, ze kterého už máme za sebou Modré pondělí, Šedivé úterý, Sazometnou Škaredou) středu, Zelený čtvrtek a pomalu nám končí i Velký (Bolestný, Tichý) pátek. Ten se opravdu naplnil. Aspoň z mého pohledu je opravdu dnem "bolestným". Sice ne v pravém slova smyslu, ale podívám-li se ven na to téměř léto, prodloužený víkend před námi a poměrně dost plánů na něj na straně jedné a skutečnost, že se o mou maličkost pokouší od včerejška více "téměř smrtelných nemocí", jako je rýmička a kašlík, najednou na straně druhé, tak to nějaký důvod k veselí rozhodně není. Ale aby další dny byly aspoň "nějaké", tak od toho je nějaká ta domácí i "průmyslová" medicína. Než tedy "dorazí" vlastní velikonoční svátky- neděle - Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí, mám na "léčení" ještě jeden den - Bílou (Velikou, Provodní) sobotu, aby z těch letošních svátků !něco bylo". A nakonec ještě nezbytné přáníčko. Všem, co jsme ať osobně, barevnou "čumkartou" či "mejlem" ještě nepřáli, přejeme prostřednictvím těchto řádek hodně veselí, pohody, klidu i spokojenosti a koledníkům přidáváme "něco pro inspiraci" na pondělní koledu.

Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka.

Jarní "pendolino" nám neujelo

Když v pátek v poledne začalo sluníčko pálit jako uprostřed léta a předpověď počasí slibovala první slunný víkend s teplotami přes den nad 20 stupňů Celsia s mírným ochlazováním a přeháňkami ze severozápadu v neděli odpoledne, "nebylo na víkend co plánovat". Stačilo jen konat, neb "nehotových témat" bylo nepočítaně. Zejména když jaro dorazilo již v plné parádě a k naší "plné připravenosti" ještě cosi chybělo. A tak po drobných aktivitách v předchozích dnech (prořez a jarní postřik stromů proti přezimujícím škůdcům) přišel na řadu trávník na zahradě. V rámci akce "Buď fit!" jsem i letos pohrdl možnostmi moderní techniky (vertikutátoru) a po poměrně slušném výkonu přes víkend, kdy jsem tuto aktivitu prokládal s řadou jiných, dnešní výsledek je, když ne lepší, tak určitě stejný. A navíc, něco málo, se zase udělalo pro "kompenzaci vlivu sedavého zaměstnání":-) Mezi řečí došlo ještě ke "kultivaci" naší zeleninové zahrádky, aby bylo možno něco málo i zasít, a skleníku, kam se konečně přestěhovaly z domu všechny venkovní kytky před jejich konečným umístěním ven. Ale nebylo to jen o práci. Přišla "na řadu" i letošní první "větší" návštěva, neplánovaný test zahradního krbu v naší pergole, odpolední káva/čaj na zahradě i pár "plácnutí" badmintonu. Na šipky a jejich přestěhování do pergoly jsme si ale vzpomněli až před chvílí, tak spolu s dokončením úklidu ve druhé části pergoly téma na volné chvíle v příštím týdnu, aby na velikonoční víkend už bylo vše OK a mohli jsme si vše ještě užít. Neboť mezi 20.- 30.4. vypukne výměna oken a dveří v celém domě a podlahy v jednom pokoji, aby po těchto stavebních aktivitách do domu dorazil ještě náš "Picasso", aby jeho činností zůstala nedotčená jen veškerá podlahová plocha v domě (ale jen co se týká vlastního malířského úkonu, neb stop po malování stěn a stropů zde patrných "bude dostatek" :-( Během víkendu jsme si potvrdili, že dobré zkušenosti z loňska nebyly zapomenuty a že je vše na svém místě. Tj. že zůstalo zaryté nepřátelství sousedovic jezevčice Aidy s ze zimního spánku probudivším se ježkem, že chrudimské kníračky se tu po zimě pohybují opět jako doma, že osazenstvo květinového jezírka je po skončené zimě kompletní a má chuť něco přibrat na váze, aby už definitivně bylo příliš velkým soustem pro místního rezatého kocoura, kterého v loňském roce bavilo vysedávat na břehu a máchat si zde svou tlapku, a že steaky z krbu opět neměly chybu. Ale na jedno jsme přeci zapomněli. Aidě se totiž rychle vybavilo, že s každým loňským grilováním na ni čekala nějaká ta kostička na "doobrání". A tak se za plotem opět "předpisově hlídalo". Ale tentokrát nic :-( Prostě jsme zapomněli. A tak jsme prosebně lesknoucí se psí oči aspoň "uplatili" několika psími pamlsky, kterých mám naštěstí vždy pár po ruce. Příště "narovnáme" i tento nedostatek. Květnou nedělí tento víkend končí, příští, tj. velikonoční (o den prodloužený :-) je po pěti pracovních před námi. Tak nezbývá, než si přát, aby přízeň pěkného počasí mu zůstala zachována a úroda velikonočních vajíček na našem "vajíčkovníku" měla možnost vyniknout spolu s prvními jarními květy na květinové zahrádce.