Začátek či pomalu už konec neděle ?

Ať tak či tak, bylo půl páté, což značí, že z toho hlavního je pro nejbližší dny padla. Ale výsledek za to stojí, což znamená, že až na nějakou tu dočasnou absenci úložných prostor "bydlíkujeme" a zbývají už "jen" dvě kola standardního malování, což ve srovnání se vším předchozím už snad nestojí ani za řeč. Sluníčko vydrželo až do teď, takže nezbývá než se přesunout do pergoly a dokončit den nějakou tou ňamkou. P.S. Někdo si užíval hned od rána, byť ve společnosti žabáka z pískovce, jiné se už opravdu naposledy slunily před odsunem na své zimoviště.

Byť zatím jen patro, ale vymalovááááno

Byť to ráno nevypadalo za oknem nejlépe, nakonec den jako vymalovaný. A to doslova, neb po včerejším téměř půlnočním malířském finále v prvních dvou místnostech bylo ráno jasné, že se vše povedlo tak, aby se tu mohli objevit podlaháři a i oni odvést své dílo. Tak se také stalo a byť lišty budou až na začátku příštího týdne, neb pod nimi se trošku vyspravovala omítka a není to ještě úplně suché, tak v podstatě dílo je hotovo. Teď už "jen" aby ostatní prostory nezůstaly pozadu, což znamená, že ještě dvě kola škatulat s nábytkem a věcmi a po dalším malířském koncertu následovaném sadou úklidových prací by měl přijít vytoužený konec. Je i na čase, neb zážitků tohoto typu už letos bylo docela dost. Na druhou stranu pohled na to dílo a vidina budoucího vlastně už současného užívání za to stojí. Teď nezbývá, než to postupně opět zabydlet :-)

Před naší kočičkou je třeba mít se na pozoru

Po včerejšku stráveném ve společnosti pana Alzheimera (ne všechno se stalo přímo mě, ale všechno se mě nějak týkalo), když hned po ránu jsem do práce dorazil bez klíčů, poté se někomu podařilo zapomenout na pravidelnou schůzku se mnou, následoval problém s přístupovým heslem do systému, aby to při odchodu z práce vyvrcholilo bundou zapomenutou ve skříni, jsem trošku znejistěl, zda toho všeho není v posledních dnech nějak moc. Doma mezitím podlaháři nějak zapomněli na dohodu o termínech realizace, a tak se přesvědčoval malíř, že musí ustoupit a posunout dodělávku o den, navíc když už bude položená podlaha, takže takto bude třeba navíc řádného zakrytí. A aby se to nepletlo, tak aby vše mohlo pokračovat dle očekávání a čtvrtek už byl dle plánu, tedy s mou dovolenou - byť pracovní, přišla večer na řadu ještě trocha malty se sádrou a opravovaly se ty největší problémy na zdi po odstranění původních lišt, které jsem o víkendu nějak neodhadl a uviděl až s výškou instalovaných desek. Ale stihlo se, takže dnes od rána už mohlo všechno "odsejpat", což se taky stalo, byť občasný drobný déšť ztěžoval hromosvodářům práci na střeše. O ty se ale během mé cesty do Hradce, kde jsem byl na otočku pro barvu, postarala naše kočička. Vyčíhla si otevřené auto, našla tam jejich svačinu, okousala špičky rohlíků (ale jen tolik, než se dostala k salámu), skoro polovinu salámu jim sežrala a pak s plným břichem zalezla do jejich auta a do doby dokončení hromosvodu tam odpočívala. To fakt nemělo chybu, takže jsem po delší době chystal svačinu i pro někoho dalšího než jen pro mne :-) Nový hromosvod = precizní práce a výborné parametry, takže další uklidnění apoté konečně zmizely i  ty tři metráky starého železa (většina z likvidace kotle) a 20 kg hliníku do sběrny. Vše po likvidaci různých věcí za hóóóóódně dlouho. V poledne nastoupil malíř, který se v tuto chvíli snaží stihnout maximum  před zítřejší pokládkou podlahy. Což znamená, že i zítřek bude v našem domku pracovní, ale když už se vidí světlo na konci, hned je to veselejší. A vlak v těchto dnech v něm jede opravdu rychle, tak snad mu to na světlo už nebude dlouho trvat. P.S. Ale na chvilku přece jen zastavil, takže podvečerní "krkovička s malířem" neměla v pergole chybu :-) 

Podzimní inspirace

Nebo že by jen ukázka jídelníčku na nějaký z nadcházejících podzimních týdnů? Ať tak či tak, každopádně zajímavé počteníčko. A ta láhev (bez kolku :-) je dnešní objev z prostor mezi stropy. Zřejmě jako pozůstatek oslavy dokončení prkenného záklopu patra našeho domu. A to je už poměrně slušná historie. Byť proti 14. vydání Zlaté úsporné kuchařky Anuše Kejřové ještě nic moc. P.S. Vždyť její 1. vydání je z r. 1905.

První podzimní neděle utekla jako voda

Což nenechává nikoho na pochybách, že s ní je pryč i první podzimní víkend. Neděle začala rébusem. A to jak do poměrně omezeného prostoru auta naložit co nejvíce ze souboru úložných skříní naší bývalé ložnice, se kterou jsme se rozhodli rozloučit. Nakonec se tam povedlo doslova vecpat kromě jednoho korpusu té největší skříně vše, takže první nedělní body byly na světě. A další na sebe nenechaly čekat. Konečně zmizely dočasně, tedy cca docela dost let, užívané prodlužky, pokoje jsou připraveny pro podlaháře a pokud všechno klapne, kempování po volných místech v domě by mohlo skončit za necelou desítku dnů. Ale to si budeme muset zasloužit, neb navrátit věci do původního stavu s úklidem po snad už na dlouho posledních zvelebovacích pracech bude nějaké úsilí stát :-) Větší část posledního čtvrtletí letošního roku, jak doufám, by už ale měla být o jiných než pracovních zážitcích. Příležitostí se začíná rýsovat poměrně docela dost, tak je na čase je začít diskutovat.

Už dvě hodiny ve znamení Vah

Když se celý den vyvede, a dnes se to stalo, tak i přes většinu dne provázející mizerné počasí, má člověk zase po nějaké době pocit určitého uspokojení.. Možná, že to je dáno posunem ve věcech, na které jsme se v posledních dnech připravovali, a ty už se blíží do finále, možná tím, že nám po delší době zase přálo štěstí, že jsme neobjevili nic neočekávaného, co by v dalších dnech mohlo způsobit problém, možná, že je to prostě jen tak. Každopádně dnes to vzal stres hodně velkým obloukem kolem, takže taková "baboletní" pohoda se zvládnutím všeho, co jsme včera večer v pergole "upekli". A byly to nejen plány na víkend, ale i malé připomenutí jedné speciality, se kterou máme spojen čas adventu u našich západních sousedů. Škoda jen, že pro letošní rok před chvílí skončilo léto a je tu už podzim. Pokud by však v čase odpoledním s počasím, jaké je dnes, ještě pár dní vydržel (nejlépe aspoň dva následující víkendy), nebylo by to marné, neb hned by byl základ pro lepší náladu :-) Pro pokojové bonsaje však čas jejich letnění pro letošní rok skončil a po nezbytné postupné aklimatizaci přes chladnější prostory domě se vrátí na svá místa na oknech.

Hliník se "odstěhoval"

Sice ne do Humpolce, jak se praví v jednom českém kultovním filmu, ale do odpadu, což znamená, že i poslední hliníkový rozvod umístěný přímo ve zdi, s jehož výměnou jsme dlouho váhali, byl vyměněn za měď těch správných parametrů. A teď nás už nic nehoní, takže zbylé úpravy ve sklepě a na půdě spojené s dokončením těchto prostor, můžeme realizovat v klidu, přesněji až na to bude nálada :-) Podstatné je to, že nás nečekalo žádné překvapení, které by vyvolalo nějaké větší zemětřesení i v přízemí, takže o víkendu můžeme naplno odstartovat zemětřesení v patře. A že toho bude docela dost, o tom opět žádná. Holt, když už chceme mít ten "předvánoční úklid" po všem tom dění v uplynulých i v těch příštích pár dnech za sebou a ještě stihnout někam vyrazit za pár zážitky :-) 

Podzim sice už klepe na dveře, ale nespěchejme

A teď pár dní pojedeme s kopce nebo přesněji po řádném teplotním sešupu předpovídaném na dnešní noc. Ppak to prý ale dalších pár dní dost "pod dvacítkou". Dnešní úspěšná revize plynového kotle spolu s provedeným zateplením stropů nad polovinou domu sice říká, že až se zima zeptá, co jsme dělali v létě (mimochodem astronomické léto stále ještě trvá), budeme moci říci, že jsme snad nic nezanedbali, ale přesto by si ten chlad mohl ještě chvilku dát pauzu. Pergolu spolu s krbem a posezením ani zahradu ještě letos opouštět nehodláme. Sice asi bude nutné trošku změnit pozvání ve stylu "Přijďte pobejt" za "Přijďte se ohřát", ale tak jako se to zvládlo minulou sobotu, určitě se to, a snad nejen jednou, povede ještě několikrát než definitivně letošní zahradu opustíme, aby se odebrala k zimnímu spánku. Což mi ale připomíná i tu nezbytnou porci prací spojenou s jejím zazimováním. A pak že po výměně podlah, malování a úklidu nebude už co dělat :-)

Takhle nemohlo být i v sobotu?

Po pátečním večerním klání v šipkách přišla sobota. Tentokrát však zůstalo babí léto někde schované. Když už ani v domě nebylo nic moc teplo, do něčeho se venku pouštět před večerním BBQ v Pardubicích se zrovna moc nechtělo. A tak přišlo na program kladivo a sekáč a poslední místa, ve kterých je záhodno vyměnit resp. doplnit stávající rozvody už nabírají konkrétní podoby, aby se během příštího týdne v nic objevily ty správné vodiče. Pak už jen pětadvacítka kilometrů za volantem a poté nezbylo než se pohodlně usadit u krbu a pak už si jen užívat dobrot a prima atmosféry. Škoda jen, že na závěr soboty avizované vyjasnění nakonec nepřišlo. Ale jelikož u krbu bylo tepla více než dost, nakonec ani to nevadilo a v čase, kdy jsme se vraceli domů, sluníčko už bylo někde daleko nad druhou půlkou zeměkoule. Zato dnešek se co do sluníčka předhání a jelikož je to v podstatě poslední zářijová neděle, kdy je víc času (na příští víkend je plánováno vystěhování bytu a na ten další pro změnu malování), tak škoda toho nevyužít. A jelikož podobný nápad mají snad všichni kolem, venku je dnes až neskutečný klid :-) P.S. Rychlá voda čeká a taky je třeba držet palce tenistům bojujícím v Argentině o postup do finále DC, neb určitá naděje tu je a opět si zahrát se Španěly a pokusit se uhrát ten nejlepší výsledek, to je výzva. Možná skoro stejná, jako pro nás, když my už jsme se ale nějak do toho "našeho domácího finále" dostali, ale ještě jsme v něm nevyhráli :-)

Smutno z titulků dnešních novin

A asi až na ten tenis to není náhoda, ale jen výsledek předchozího nicnedělání.

Mít pevnou ruku a dobré oko ale nebylo úplně důležité

Světla v pergole zhasla, plameny v krbu dotančily a šipky, které měly dnes hodně napilno, osiřely. Ano, po dvou letech se zase do pergoly vrátilo večerní setkání za účelem šipkového klání. A stejně jako dnešní počasí, se povedl i tento večer. Že byly vidět skvělé výkony, netřeba zdůrazňovat. Některé překvapily i samotné "plejery":-) A když se zrovna nehrálo, přišly na řadu i nějaké ty dobroty i hlavně novinky kolem každého z nás. Tak zase někdy příště. To už ale bude těžší vyhrát, neb každý zjistil, kde dnes byla jeho slabina, a tu bude chtít do příště odstranit. Navíc by se měl účastnit i dnes nemocí stižený Pavel :-)

"Troška" deště v předtermínu

Předpověď sice hovoří o tom, že většina srážek spolu s poměrně značným ochlazením dorazí až dnešní noci, zrovna u nás se jim to ale trošku předběhlo. Stačily dva větší mraky, které se nad námi potkaly, a byl tu vítr, který místní už dlouho nepamatují. Vody během pár desítek minut spadlo taky dost a navíc nebyla jen ve skupenství kapalném. Pár věcí  na zahradě bylo sice přemístěno o kousek dál (mj. i volně ležící okapový žlab v délce 6 m), jabloně přišly o část úrody a švestka, která to odnesla snad nejvíce, přišla o jednu z hlavních větví, ale to na to, jaká to byla "čína", to tu dopadlo dobře. Tak snad si to pro dnešek přicházející fronta u nás vybrala už dopředu.

Perníkové hejtmanství

Byť ukazatele (šipky) hovoří o perníkové chaloupce, je to nejen pořádná chalupa, ale i spousta dalších míst v celém areálu, které lákají pocestné (zejména návštěvníky Kunětické hory) k jeho návštěvě. Ani my jsme nebyli jiní a byť jen na chvilku, také jsme místo přímé cesty k autu se zastavili ještě 200 m pod kopcem, abychom si ujasnili, jak to s tou perníkovou chaloupkou je. P.S. V Otesánkově světničce byl k mání buřtguláš a auto jsme tam nezapomněli, neboť jsme tam dorazili z horního parkoviště pěšky :-)

Kunětická hora v odpoledním slunci