TOP 24 okem objektivu

Co bylo základem, ze kterého se těchto 24 obrázků vybíralo? Necelých 8000 fotografií pořízených v právě končícím roce.

Nejen na bilancování ale ani na předsevzetí není chuť

Vlastně proč by taky měla být. Myslím, na rozdíl od vládních 93%, že se tady stačí spokojit s tím, že čeho se letos dosáhlo resp. co dopadlo, určitě nebude zapomenuto a nějak to tady ještě více "oživovat" by spíše vyvolávalo pocit, že by se to třeba mohlo opakovat apod.. A taky je to s velkou určitostí někde zdokumentováno, tak až to "vypadne" ze vzpomínek, cestu, jak si to připomenout, si k tomu snad najdu. Navíc příští příspěvek by měl o tom obsahovat právě těch 24 TOP obrázků z toho právě končícího roku. A co se nepodařilo či nedopadlo? To se už letos nestihne. Zde by ale mohlo stačit využít nejbližší příležitost. To pro to nedokončené, nestihnuté. První v pořadí bude výměna stěračů na autě :-). A stran toho ostatního by mělo stačit začít s těmi plány hned od Nového roku, aby se to do toho dalšího ročního kalendáře "vešlo", neb těch "povinných" termínů v něm opět nějak zase přibylo. Takže místo toho, co je uvedeno v názvu příspěvku bude stačit se jen ohlédnout za dneškem, který byl co do naplnění plánů téměř "vzorový". Zpočátku to sice úplně tak nevypadalo, když místo pokračování z "bodu 1" do toho  druhého jsme se museli vrátit na začátek trasy. Pak už by se dalo říci, že vše už aspoň co do obsahu, když ne časově, běželo dle plánu. První "zpoždění" vzniklo, když jsme se chtěli v chrudimské restauraci Na Bídě naobědvat. Bohužel v tomto čase nějak nezafungovaly statistiky, že o pondělní obědy bývá ten nejmenší zájem, takže kompletně obsazeno. Což znamenalo hledat jiné místo. Dva pokusy na náměstí také nevyšly, ale vzpomněli  jsme si, že by to mohlo klapnout v restauraci Na Sklepích na příjezdu do Chrudimi, kde jsme si to poměrně nedávno užili při jednom svatebním veselí. Sice poslední místo na parkovišti, ale uvnitř i přes několik větších společností zřejmě slavících nějaká jubilea nebo jen svátky, bylo volných míst více. Volba z poledního menu byla jasná, navíc na nic se nemuselo čekat. Když už jsme u těch v zveřejňovaných gastro statistik, tak jsem trošku "vybočil", neb jsem si objednal nejen hlavní jídlo, ale i polévku a něco k pití :-). Rychlý pozdnější oběd nakonec "vrátil" program téměř do plánovaných časů, ale to byl asi už poslední pohled na hodinky, neb tomu ostatnímu dění se už nechal volný průběh.  Takovou "vycpávkou" mezi všechny ty dnešní návštěvy byla  po odjezdu z Vysokého Mýta ještě krátká podvečerní "fotozastávka" na Resselově náměstí v Chrudimi s cílem udělat si zde pár obrázků s vánoční atmosférou. Zrovna se rozsvítil vánoční strom, takže malé plus proti očekávání, které jsem si "nastavil" pro podvečerní návrat do Chrudimi při poledním hledání nějaké volné restaurace zde. Po návštěvě v Chrudimi následovala ještě krátká zastávka v Pardubicích. Ta byla tak krátká, že jsem ji aspoň jedním obrázkem nestihl zdokumentovat. Místo toho jsem to jednou "zmáčknul", když jsme opouštěli poslední místo pondělního putování po okolí, kde jsme se zastavili, abychom ještě něco doplnili na zítřejší silvestrovský stoleček. Sice moc úspěšní jsme nebyli, neb s i obyčejným pečivem jsme zřejmě díky již pozdnímu  času už měli smůlu. Ale než jet do města pro něj zítra, bude stačit náhrada jiným druhem. Takže zítra už by to mělo být už jen pod střechou resp. kolem domu a dnešní hodně pozdní večeře už byla taková "aklimatizace" na zítra. Zda o půlnoci to bude o kousek dále, uvidíme dle počasí a toho, zda se bude něco dít u rozsvíceného vánočního stromu resp. v altánu před hospodou. P.S. Tam ale určitě zavítáme na Nový rok odpoledne s hrnkem a lžící v ruce. 

S koncem roku končí i poslední letošní víkend

Plány pro něj vyšly tak na dvě třetiny, nejen co do programu, ale i logicky co do kilometrů za volantem. Když jsou z něčeho, v tomto případě ze tří dnů, dvě třetiny, tak je zřejmé, že by to měl být jeden celý den, kdy se plány nepotkaly se skutečností. A v tomto případě to byl dnešek, když "příčinou nebylo ani tak špatné počasí, jako chybný předpoklad pro na dnešek zvažované cestování, které bylo posunuto na nejbližší možný termín, kdy se zase toho potká více najednou. Vše ostatní dopadlo až na to inverzní počasí, byť předpověď pro oba víkendové dny byla, že by v časech 10 - 14 hodin se i naše nadmořská výška měla nacházet v polojasnu či ve skoro jasnu. U té páteční cesty do Hradce a pak i do Vysokého Mýta to ani tak nevadilo, ale u té sobotní návštěvy ZOO ve Dvoře Králové, byť jsme shlédli snad téměř vše, co zimní prohlídka ZOO zahrnuje, to trošku mrzelo. Mimochodem když v čase předvánočním "praskaly" ve švech obchodní centra, tak v čase povánočním se návštěvníci přesunuli do ZOO. Sice to tady nebylo "hlava na hlavě", ale na parkovišti moc volných míst v čase po poledni nezůstávalo. Zážitek z prohlídky, kdy jsme opravdu nevynechali zimní prohlídkové trase nic, byl umocněn kuřecím řízkem a hranolkami. A když se k tomu na konci prohlídky ještě přidalo lízátko se zebrou, čokoládový brumík a medaile se stegosaurem, dostalo se nám za návštěvu ZOO toho nejlepšího hodnocení, tj. "dobrý". Byť cesta domů čítala  jen cca půlhodinku, i tento krátký čas byl beze zbytku využit na "dobití baterek" před podvečerním hraním různých her, takže po únavě nebylo ani památky.  Neděle, tedy dnešek, už byla spíše naplněním těch všech vánočních a novoročních přání obsahujících slovní spojení " klidné a pohodové ...".  A to až na pár případů, kdy jsem musel pro něco do dílny, pod střechou.  Zítra už to ale takové pokračování mít nebude, neb se do něj musí vejít nejen nákup něco málo pečiva a nějakých drobností k tomu na další dny, ale i tři návštěvy v sousedním kraji. Tentokrát ale to cestování nebude nějak velké,  měly by na to stačit cca dvě hodiny za volantem. Jinak ranní Panorama na kanále ČT Sport svými obrázky, hlavně těmi z vyšší nadmořské výšky, sice lákala k návštěvě hor, ale jak se člověk může dočíst z nejnovějších zpráv, z těch větších horských středisek jdou zase informace opačné. Hlavně o plných parkovištích, ucpaných příjezdových cestách atd. Ale to asi nebude jen o těch, co si sem přijeli hlavně zalyžovat, ale o těch, co si sem hlavně přijeli užít konec roku. Ale když jsou cílem jen první "krůčky" na lyžích a když je v provozu dětský pás a lyžařská škola,  netřeba jet až tak daleko. Areál Mladé Buky stačil. A mimochodem od Silvestra by měla být v provozu i část centrální sjezdovky, tak by měla být šance nejen pokračovat ve výuce, ale i vyzkoušet si zde, co se už povedlo zvládnout pod dohledem instruktora. P.S. Zda budou letos nějaké hory součástí i našich zimních plánů, ukáže už snad poslední návštěva Vysokého nad Jizerou.

Druhý svátek vánoční v mlze

Není se tedy čemu divit, když se na včera plánovaný program přesunul na dnešek. A to hned od rána. Avšak ne jako den s "nohama na stole", ale spíše skoro celý den den s "rukama na klávesnici". Takže se ani není čemu divit, když i zde z toho dnešního lenošení zůstane nějaká ta stopa. Pozadí všemu tomu konání vytvářely dnes většinou v TV běžící pohádky. Samozřejmě jen ty s dobrým koncem, takže v podvečer, kdy tvořím ještě těchto pár řádek, se není čemu divit, že  to venkovní sychravo a pošmourno už nemohlo  dnešní náladu zkazit. A když si člověk přečetl předpověď počasí na poslední tři dny tohoto týdne, vypadá to tak, že i to dnešní počasí bude mít konec. Což by mělo být z pohledu cestovních plánů také dobře. Byť se do těchto plánů zatím dostaly jen takové "maličkosti",  bude s nimi spojená, samozřejmě  v případě, že se vše podaří realizovat, necelá pětistovka kilometrů v autě. Mělo by to být o tom, co vlastně s sebou podle lidové tradice nese dnešní 2. svátek vánoční, tedy hlavně o setkávání se a dobré náladě. Byť s trošku "zamračeným" pozadím, které nám v nedávných dnech přinesl sám život.  P.S. Když se na tomto místě v předvánočním příspěvku přálo, je záhodno na tomto místě se skončením těchto svátků poděkovat za všechna doručená či vyslovená přání. Takže díky za způsobenou radost.

Ještě dopoledne to vypadalo na "nohy na stole"

Ve smyslu nic nedělat, užívat si sváteční pohodu. Stačil ale jeden telefonát a tento poměrně náročný odpolední program doznal změny v podobě cesty do města a téměř dvouhodinové procházky centrem města. Stejný nápad mělo více lidí, zejména těch, co toužili si na 1. svátek vánoční zabruslit na Velkém náměstí nebo si dát nějaký horký nápoj u jednoho z otevřených stánků již skončených vánočních trhů či se povozit na ruském kole nebo na malém kolotoči, které taky ještě zůstaly v provozu. Nebo se jen projít kolem všeho event. si udělat pár obrázků, jako jsem to udělal já. Nezůstal jsem jen na Velkém náměstí, ale prošel jsem se i kolem vody, takže nakonec z toho bylo docela dost kroků na počítadle sportovních hodinek. Jediné, co se dnes nějak nestihlo, bylo odpolední cappuccino. Ne že by v centru města nebyla příležitost, když byla v podstatě otevřena každá druhá kavárna, ale když byl ten správný čas, zrovna nebylo místo a trávit čas čekáním ve frontě, až se něco uvolní, se mi nějak nechtělo a pak už jsem to nezkoušel a doma už bylo na kávu "pozdě". A představa, že se doma něčím dobrým zahřeji, také nějak vzala za své. Asi díky rychlému přechodu na program "nohy na stole", abych si jej ještě chvilku dnes užil :-).

Štědrý den toho musel tentokrát obsáhnout více

Aneb myslet si, že když už jsme jeden resp. jeho "generálku" zvládli, že do tohoto jen vplujeme bez žádných překvapení či něčeho navíc, by byla chyba. Ale že to bude proti sobotě tak odlišné, to jsem nečekal. Pravda, to podstatné zůstalo stejné, ale to kolem byla trošku honička i přes to, že veškeré přípravy jsme zvládli už včera. Ale nakonec polední čas přinesl "uklidnění" a po obědě, byť s menším zpožděním proti plánu jsem začal druhou půlku dne cestou do Vysokého Mýta. Jízdu přes téměř vylidněný Hradec a prázdné silnice jsem si tentokrát užil a i zpět po skončení mé dnešní návštěvy  tam to nebylo jiné. Takže zpočátku viděné "zpoždění" příchodu na již 15. ročník Studny (tj. vánočního setkání se sousedy u vyschlé studny mezi domy) se změnilo jen na akademickou čtvrthodinku. A Studna? Ta už to opravdové štědrovečerní dění zahájila, aby poté už následovalo jen dokončení příprav štědrovečerní večeře a po ní už nezbylo než čekat, až se ozve zvoneček a pozve nás k vánočnímu stromečku, abychom se podívali, zda nám tam Ježíšek něco nenechal. Podle toho, co jsme uviděli, nezbývá než usoudit, že jsme v tom pomalu končícím roce byli opravdu hodní. Překvapení to bylo velké a radost z toho nebyla jiná. Štědrému dnu v tomto čase zbývají už poslední minuty, všechny dárky rozbaleny, některé už i vyzkoušeny, na některé dojde o nějaký čas později, co ale bylo asi tím nejsilnějším momentem ze Štědrého dne stejně jako z jeho sobotní generálky byly rozzářené dětské oči a radost nejen z dárků ale i ze společně stráveného večera. Zítra se asi moc brzy vstávat nebude. Pokud "nezvítězí" nervozita z očekávání, zda Ježíšek něco Štěpánce ještě nenechá pod vánočním stromečkem zítra, neb i ji stejně jako tomu bylo u našich pražáků, čeká ještě jeden Štědrý den. P.S. Ale co je to proti našim pražákům, kteří už dnes mají za sebou takové dny tři a ještě jeden je určitě čeká na jihu Čech.