Kate a William na obálce přání z druhé strany zeměkoule

Pokud by si člověk myslel, že uteče od veškerého dění ve svém okolí a chtěl to naplnit, nic lehkého jej nečeká. Moc míst, kde by všemu kolem mohl utéci resp. jej tam nedostihl žádný komunikační prostředek, asi není. Kdyby chtěl utéci jen před konkrétní událostí, jeho šance jsou mnohem vyšší. Neplatí to vždy, což mohou potvrdit nejen obyvatelé Londýna a přilehlých míst. Před dnešní královskou svatbou a doprovodnými akcemi asi, pokud zrovna člověk nechtěl opustit ostrovní stát, utéci nešlo. Kolem nás to asi až na pár nadšenců jen tak nějak prošlo, něco bylo a ještě asi bude v našem oblíbeném plátku, něco oko shlédlo a ještě shlédne ve zpravodajství, ale rychle to nahradí letošní hokejový šampionát na Slovensku. Že ale Kate a William dorazí až z druhé strany zeměkoule na obálce s velikonočním přáním, to se fakt nečekalo. A na rozdíl od novin, tato známka určitě ve sběru neskončí :-)

Až na světlé výjimky opravdu den, abys pohledal ...

Někdo by jednoduše řekl, že den "blbec" a spadla klec. Jelikož tímto asi klec ještě nespadla, přidám pár řádek, aby bylo vidět, co se stačilo vloudit do jednoho dne a vypořádat to nebude věcí jen vyspání se z toho v nejbližších několika hodinách. Vše začalo ještě před východem Slunce, kdy obvykle vstávám, když se chystám směr Praha. Nějak jsem se přehmátl na klávesnici mobilu a budík se uvedl do činnosti ještě o hodinu dříve. A byť jsem si jej posunul v dobré víře, že se mi ještě podaří zavřít oči, opak byl skutečností. Nejspíš nervozitou, aby nakonec člověk nezaspal, neb dnes by to nebylo zrovna to, co bych mohl potřebovat. To jsem ale ještě nevěděl, co všechno mne dnes čeká. Jižní spojka nepřekvapila, naopak jen pár minut "pomalejší" jízdy ale vstupem do kanceláře to začalo. Kde je mobil? Asi v autě, tak hurá dolů do garáží, samozřejmě byl na svém místě. Tak dobrý, zpět nahoru, zapnout notebook a jdeme na to. Ouha, zdroj jsem si dal včera do skříňky a kde jsou klíče, vždyť jsem doma zamykal a bral je s sebou? "Osobní" prohlídka poté taška a výsledek stejný, jako s mobilem. Musí být v autě. Takže opět dolů, byl tam a nahoru. A jelikož jsou podzemní garáže odděleny turnikety, tak na to, že člověk byl v práci pár minut, měl už k tomu tři příchody a dva odchody. Skoro jako Hujer ve filmu Marečku podejte mi pero. Pak to sice vypadalo, že jsem si už vše vybral, ale díky tomu, že se mi nechce chodit s "vycpanými kapsami", při placení oběda následovalo zjištění, že není čím zaplatit - tentokrát zachránil kolega.  Poté už v očekávání celoodpoledního jednání snaha o vyřízení maxima, mimochodem vůbec mi nebylo divné, že nemám nic v poště, a poté už snad normální průběh, neb vše mělo skončit tak, abych se v pohodě poté sbalil, naložil spolucestující a doma uzavřel trošku "zapomnětlivý" den. Jednání sice skončilo, ale tak tak, že na mysli zůstalo jen to, abych nenechal spolucestující čekat. Takže se moc nerozhlížet, sebrat ze stolu věci a  hurá do auta. Cesta domů v pohodě, tak snad jsem si už vše vybral. Že to hlavní teprve přijde večer, to snad nešlo předpokládat. Nejprve jsem udělal osudovou chybu, když má zvědavost po novinkách mě donutila zapnout počítač a podívat se do pošty. Tam jsem zjistil důvod, proč odpoledne nebylo nic k vyřízení. Chyba byla někde ve vzdáleném připojení, takže jsem se nestačil divit, jaké všechny zprávy tam mám. Když jsem se z toho vybabral, přišla ta hlavní rána. Nejen že jsem neměl peněženku na obědě, já ji nemám ani teď - a to se všemi doklady, jednou vizitkou a několika důležitými poznámkami, což mi trošku upraví program v následujících dvou dnech.  Pozitivní zpráva je, že zítra jede do Prahy kolega, tak si ráno přivstanu a dám mu klíče od skříňky, abych se v pátek se vším setkal. Až tak si věřím, že vše je zamčeno ve skříňce. Zítra si však budu muset poradit bez toho všeho a pátek snad už bude tím "světlým zítřkem" Snad jsem si to vybral pro nějaký delší čas, ale tak nějak už nevím. Že by nějaký signál :-) To určitě ne, jen toho bylo tento týden asi nějak moc.

Třešničku na dort tentokrát posadil dobrý sluha

S polednem se překlopilo velikonoční pondělí do své druhé poloviny a po "čaji o třetí" už začalo být cítit, že prodloužený víkend už mele z posledního a vše směřuje k začátku dalšího pracovního týdne. Venku bylo poměrně nevlídno, ze zatažené oblohy občas spadla nějaká ta kapka deště, ale jakoby tomu ještě něco chybělo. Ano, chtělo to se ještě jednou potkat s naším dobrým domácím přítelem, tedy spíše sluhou, kterého jsme si o tomto víkendu užili sice dost, ale ještě jedno kratší setkání dnes v podvečer "nezaškodilo". Sice mu to chvilku trvalo, než se předvedl ve své plné formě, ale  pak se začalo kolem krbu rozlévat teplo a s ním příjemná pohoda spojená při pohledu na (ale spíš do) něj s jakousi hypnotizující silou nutící nás se zastavit a soustředit se jen na magickou sílu a kouzlo jeho planenů  a vracející nám zpět blížícím se koncem volna trošku "nabouranou" pohodu. Ano, řeč je o ohni, dobrém sluhovi (samozřejmě jen pokud má ty správné podmínky). A když byla zpět ta duševní pohoda, tak se ještě trošku doladil další smysl, tedy chuť, a pak už jen sbalit věci a brzy ráno směr Praha. Mimochodem, na začátku dubna jsem tu psal o štěňatech sousedovic jezevčice Aidy, tak ta už tam jsou taky - jedno odcestovalo v pátek a druhé dnes. A natrvalo, tak ať se jim daří.

A pak že medvědi nevědí

Tato lesní bylina vonící po česneku se prý přímo nabízí k jarním očistným kúrám a chutná obzvláště medvědům, kteří ji prý přímo vyhledávají po probuzení ze zimním spánku, aby si jí pročistili žaludek, střeva a krev. Dle jejího složení soudím, že v ní asi není ani mg nějaké zbytečné látky, tak se asi není čemu divit, že se stala rostlinou užívanou i ve světě lidí, zejména v jarním to čase. A tak když nám před pár dny vykvetla na našem metru čtverečním zahradních bylin, může příběh pokračovat tím, že ji použijeme v kuchyni jako koření nebo ji prostě necháme růst a budeme se, byť jen krátký čas, kochat její nádherou. Taky bychom ji ještě mohli nechat napospas medvědům, ale jelikož žádný cirkus široko daleko není hlášen, samozřejmě myslím ten s medvědy :-), a posledního volně žijícího medvěda prý na podzim zahlédli někde na v hraničních horách pod Jablunkovem, tak to vyjde na stejno. Jen s tím rozdílem, že nechat jej svému osudu (s trochou naší péče v podobě občasné zálivky) znamená, že příští rok se s jeho květy potkáme v naší jarní zahradě zase. V opačném případě, tedy v případě, že by na návštěvu zavítal nějaký ten medvěd, bychom asi měli problém se ještě setkat s jarní zahradou :-)

Velikonoční neděle jako vymalovaná

Jen do toho obrázku trošku více foukal vítr. Ale to našim ještěrkám rozhodně nebránilo ve vyhřívání se na sluncem zalitých místech miniskalky u zahradní skruže, zejména když k tomu měly nějakou tu kapku vody na listech okolních květin. Další nájemník, černý kocour Nik, zvolil pro dnešní den lenošení ve své skrýši pod dekou na gauči a pokud nebudeme počítat, že jej musel opustit minimálně za účelem napití, poobědvání či  návštěvy své "toalety s kočkolitem", tak asi odtud vylezl, až když se mu jeho páníčci vrátili z celodenního výletu do Orlických hor. A my? Opět pohoda prokládaná nějakou tou užitečnou prací a odpolední kávičkou na téma, co nás čeká na letošní dovolené a co je nového v Chrudimi. Zahradní krb jsme tentokrát, na rozdíl od sousedů, kteří i dnes vytrvali, ale nechali odpočívat. Pozn. Nik už zdaleka není ten kocourek, co se pomalu vejde do pantofle, byť je to "dvaačtyřicítka".  Musím se domluvit a "požádat o interview" s cílem získat aktuální foto :-)

Terka nějak přibrala

Řeč je o jedné z našich ještěrek, které nějakou shodou náhod přijaly azyl u naší zahradní skruže. Pravda, je s ní a její kamarádkou mající krásné zelenožluté zbarvení po celém těle,  menší trápení, neb díky tomu, že je letos nějak více sucho, tak při putování za nějakou tou vlhkostí občas spadnou do plastového sudu, odkud není návratu. Takže nezbývá, než jim občas uměle zavlažovat kousek zeleně v rohu květinového záhonu a občas zkontrolovat plastový sud, zda na jeho dně přece jen nečeká jedna z místních ještěrek na vysvobození. A jinak? Jak jinak, než dnešek byl opět excelentní, byť až do 18.00 byl pracovní (ale na našem!). A výsledek? Nemá cenu se nějak více rozepisovat. To hlavní - pergola připravená na "plný provoz", takže hned byla menší generálka krbu naší  "domácí šestkou" (a maso, to bylo jako dort). Když se k tomu přidalo nějaké to vínko a stopečka rakije, chybu by člověk nenašel (doufám). Ohlédnu-li se přes dnešek i za  včerejškem, na velikonoční svátky máme po této stránce opravdu natrénováno. Možná, že by to zítra chtělo nějaký menší půst :-) Vlastně stejně tomu tak bylo i před 28 lety, jen s tím rozdílem, že nám k tomu hrála muzika a na parketu bylo možné přebytečné "jouly" vytancovat :-)

Velký pátek byl opravdu vééélkýýý

Podíváme-li se na dnešní den očima věřících, máme tu Velký pátek, kdy byl ukřižován Ježíš. Den tedy veskrze smutný, k němuž se z pohledu jídla hodí bramborová nebo i chlebová polévka i lehčí bezmasé jídlo. Klidně to prý mohou být i sladké ovocné knedlíky nebo ryba, fazolový salát či chléb se sýrem. Blížícímu se velikonočnímu hodování tedy nebude proti mysli, když si žaludek ještě před ním trošku odpočine. A jaká byla skutečnost ? Ráno bez připomínek, ani obědu - francouzským bramborám s hovězí polévkou - který připravili jako jedno z dnešních jídel v Eurestu (i druhé by bylo OK - fazolový gulášek), by nešlo nic vytknout, ale pak se to zlomilo a bylo "po odpočinku". Téměř letní počasí si prostě žádalo nečekat s hodováním až na sváteční dny a zavelelo pustit se do toho již dnes. A tak se po celé odpoledne linula z pergoly vůně krkovičky douzované třešňovým dřívím, aby po třech hodinách přípravy "přistála" na talířích. A že byla ňam ňam, tak tam dlouho nevydržela. Když se ohlédnu po dnešním dnu, tak i přes toto "dietní" a pak i určité pracovní vybočení, neb tento den se nemá pracovat na zahradě a půda se má nechat odpočívat (pozn. kdy by to člověk měl ale stíhat?), byl dnešní den už opravdu "vééélkýýý", takže nic nebrání přejít do dalšího "levlu", tedy do soboty, která určitě nebude o nic horší :-)

Zelený čtvrtek pomalu končí

Lidová pranostika praví, že je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Při pohledu z okna (a to už je pomalu večer) a poté na teploměr ukazující "jedenadvacítku" to s tím letošním létem asi vypadá bledě. Na druhou stranu kdo říká, že pranostika musí vyjít? A jelikož "košile bližší kabát", resp. "lepší vrabec v hrsti než holub na střeše" , máme tu místo bílé pokrývky za pár desítek hodin velikonoce, kdy by snad počasí pomalu mělo dosahovat letní kvality. Léto se snad tímto nestihne vyčerpat a my všichni snad budeme mít po dlouhé době příležitost užít si slunečné dny po celý probloužený víkend - a navíc v letním oblečení :-) Jak sleduji kolem, všichni se na to chystají a jak to tak vypadá, sluníčko přes den v řadě míst doplní teplo domácích krbů s nějakou tou mňamkou v nich připravovanou. Podle toho, jaká fronta byla u našeho oblíbeného řezníka soudím, že grilovat snad hodlají pomalu všichni :-) Pozn. A my abychom nechyběli, že ? Tak krásné první svátky letošního jara, k tomu pohodu, spokojenost a nějaký ten nevšední zážitek přeje "redakce".

Kolem nás všude bílo (a není to sníh), ...

nad hlavou zářící slunce, s pomalu odkvétající přehlídkou jarní květeny si pohrával lehký větřík a všude bylo vidět, jak si všichni dnešního pozdního odpoledne užívali. A koho jsme tu dnes nespatřili při obhlídce naši zahrady přesněji zahradní pergoly? Nám už známý párek kosů, který se jal obhlížet, zda jejich už pomalu letité hnízdečko zůstalo na svém místě a v jakém je stavu. Zřejmě v dobrém, takže zbývá  jen "dozařídit" nějakým tím peříčkem, aby samička měla při sezení co největší pohodlí a hnízdo opustila další generace kosáků. Pokud bude hezky, tak jim "z druhé strany komína" budeme, jako v minulých letech, dělat dost často společnost. Velikonoční svátky a prodloužený víkend s nimi spojený budou v podstatě první zkouškou.

Čtvrt miliónu v pořádné zácpě

Přesněji řečeno, na tachometru se včera objevila cifra 250 000 značící počet ujetých kilometrů od února 2005. A místo, aby si to člověk zase jednou "užil", plazil se hned od počátku cesty z práce domů téměř 1 3/4 hodiny deseti kilometry Jižní spojky do místa, kde se za Lanovým mostem srazily 4 kamióny. A zrovna v našem směru, není to pech? Vlastně asi ani ne, už muselo něco přijít, neb v posledních třech týdnech doprava opět tak zhoustla, že projet Jižní spojkou v dopoledních či podvečerních hodinách při stupni nižším než 3-4 je pomalu už zázrak. Zablokovaný pravý i odstavný pruh zapříčinily, že kolona narůstala minutu po minutě, aby chvíli potom, co jsme do ní vjeli my, zablokovala Prahu už od Barrandovského mostu. V okamžiku, kdy průměrná rychlost jízdy dosáhla hodnoty obvyklé pro rychlejší chůzi, objevilo se inkriminované místo, kterým se projíždělo pod dohledem jednoho už poměrně vystresovaného "pomocníka a ochránce", který vozidla v našem směru "postrkoval" přes místo havárie poseté různými úlomky plastů a skla a řidiče jedoucí v opačném směru přesvědčoval, aby u místa nehody zbytečně nezevlovali a nezavdali tak důvod k dalšímu karambolu. Těsně před ním jsem si ještě asi 10 minut postáli (v praxi člověk poznal stupeň 5 v plné kráse :-(, pak už jen téměř prázdná silnice se zbývající necelou stovkou km do Hradce  a v jejím závěru v čase o málo větším než byla 1/2 doby "plazení se Jižní spojkou" zmiňovaná čtvrtka miliónu kilometrů na tachometru.

Příští už bude velikonoční (a o den delší :-)

Kdyby bylo o trochu tepleji, ...

tak to byl víkend snad úplně bez chyby. Barvy a chutě se doplňovaly a čas strávený na zahradě překonal zase po delší době dobu strávenou u počítače, byť tentokrát to bylo většinou surfováním na Internetu, neb konečně se nám snad povedlo si doladit, do jaké rekonstrukce koupelny se vlastně chceme pustit. Takže dalším krokem je "zhmotnit" to do něčeho, z čeho bude instalatér, topenář, zedník a elektrikář (neb tyto práce budou asi trošku náročnější) aspoň trochu moudrý, abychom si vzájemně mohli potvrdit představy s proveditelností a naplánovat, jak to tu po dobu prací hodláme přežít, neb představa, že někomu dáme klíče se slovy, "máte na to týden", jak to občas předvádějí v TV, je naprosto iluzorní. Tak rychle jsme zatím ani nestačili zvládnout na zahradě vše po zimě, byť větší část prací máme za sebou a příští víkend by měl být zbytek :-)

Ale nebyl jsem sám, ...

kdo dostal ten nápad. Tak díky všem, kteří rozhodli nechat most oplotit a nad plotem ještě vybudovat speciální konstrukci. Ano, myslím tím Nuselský most, místo, kde resp. pod ním ukončila svůj život řada sebevrahů. Dnes to velkou měrou přispělo k tomu, že jsem na druhý konec mostu, když jsem se předtím rozhodl, že nastoupím na metro až na stanici Vyšehrad místo na I.P. Pavlova, vůbec v pořádku došel a nesfouklo mne to dolů :-) Pršelo a vítr na mostě se totiž téměř dal srovnat s tím, co mne nedávno potrápil při sestupu ze Sněžky. V tomto případě ale žádný zážitek a navíc, ani Karel (ten IV.) dnes nic neporadil :-)

Blackhawks - nejvyhledávanější slovo na Google.com právě teď

Přesněji Chicago Blackhawks, což pro znalce značí, že nejen u nás finišuje play-off hokejové ligy. V zámoří před chvílí skončil poslední zápas Západní konference mezi týmy Chicago Blackhawks a Detroit Red Wings - tentokrát s výsledkem 3:4. Což znamená, že pro Blackhawks se může uzavřít cesta do play-off - pokud tým Dallasu v dnešním zápase zvítězí ať v normálním čase či v prodloužení. A tak není divu, že ve vyhledávačích na Internetu bylo jméno tohoto klubu na vrcholu pomyslného žebříčku nevčastěji vyhledávaných slov či jejich spojení.

Jakuszyce - wiosna zawitala już na dobre

  Na všechny jednou jaro dojde :-) Tak byť kousek za hranicemi je ještě cca 5 km tras, o kterých by se dalo snad mluvit, že se na nich dá sklouznout (w tej chwili jest to jeszcze około 5km trasy  z miękkim śniegiem), tak už je to o jiném druhu sportování na těchto trasách, kdy běžkaře již nahradili cyklisté. Tak i jim přejme, ať se jim jejich sezóna zde vydaří jako se vydařila příznivcům bílé stopy. Pokud byste chtěli zažít atmosféru polské obdoby naší Jizerské padesátky, Biegu Piastow, máte možnost si kliknout na odkaz níže, kde firma z Poznaně (VideoPlaner) prezentuje svůj dokument (w tym roku film z Biegu Piastow przygotowała m.in. firma VideoPlaner z Poznania a film można zobaczyć)  na YouTube  http://www.youtube.com/watch?v=RncmIx2MuZ4 . Uvidíte, jak oblíbené trasy jezdí "profíci". A že letos byla v areálu opravdu pořádná zima, zde je několik snímků z opravdu mrazivých dnů pořízených místní kamerou. Na těch posledních už ale bylo nad nulou.

Dominanty Pardubic 21. století

 Při dnešní návštěvě Pardubic a shánění pár obrázků nové výstavby kolem samotného centra jsem si trošku připomenul, jak to tu vypadalo v časech, kdy jsem tudy velmi často chodil za svými prarodiči. V té době tu ještě stál již chátrající hotel Veselka postavený zde na  konci 17. století. Historie říká, že v roce 1905 došlo k jeho rozsáhlé adaptaci,  v roce 1915 v něm zahájilo svou činnost i kino Imperiál a poslední výraznější přestavba se datuje do roku 1925 , kdy ubytovací kapacita činila celkem 110 hotelových pokojů. Po skončení druhé světové války byl hotel znárodněn, aby se  v roce 1950 jeho hotelové pokoje přeměnily na kanceláře národního podniku Restaurace a jídelny a pak už na hotel čekala vlivem nedostatečné údržby jen postupná proměna v zchátralou budovu, jejíž sláva byla už jen minulostí. Ačkoli obyvatelé města chtěli Veselku zachránit a protestovali proti jejímu zboření, nebyly jejich hlasy vyslyšeny. V sobotu 26. srpna 1972 v 6 hodin ráno byl starý pardubický hostinec Veselka za účasti velkého davu občanů odstřelen. Zanikla tak jedna z pardubických dominant, která byla svědkem mnoha významných událostí. Zda se obdobně do paměti občanů dostanou zde nově postavené objekty, to ukáže čas. Zelená brána snad zůstane :-))