Bílé silvestrovské dopoledne

Tak jsme se aspoň v ten poslední den právě končícího roku dočkali a i ty naše končiny pokryla, byť hodně tenká, sněhová peřina. No, peřina, spíše jen co do výšky tak asi jen taková tenká deka na léto. Ale i to se počítá. Když už jsme u té deky, tak pod těmi trošku silnějšími tráví několik posledních dnů část obyvatel našeho domečku. Holt, nějaká viróza zavítala i k nám. Ale teď už k těm uplynulým několika desítkám hodin posledních dnů právě končícího roku. Co je zřejmé, tak Vánoce jsou už definitivně za námi, takže tu máme další milník, tj. samotný konec roku. Ani v něm nechyběl nákupní zážitek, byť na rozdíl od většiny těch, kteří tomu také podlehli nebo byli nuceni, nebylo to ani za účelem vrácení nevhodných vánočních dárků, či nákupu zboží, u kterého byla spatřena téměř astronomická sleva z ceny platné ještě před Štědrým dnem resp. utrácení těch dárkových poukazů, jejichž platnost má "jepičí život". Prostě jen za účelem, že i na samém konci roku je potřeba něco jíst. Ale proti nakupování před Štědrým dnem tu byl jeden podstatný rozdíl. Totiž kromě velké fronty u obsluhovaného pultu masa a uzenin už nebyl na většině nakupujících nějak zvláště patrný stres ani spěch.  Rozdíl byl a je i v tom, jak v tom uplynulém čase téměř přesně vychází předpověď počasí. A pokud tomu bude i na přelomu roku, tak dnešní sněhová nadílka by se měla nejen pár dní udržet, ale mělo by ještě něco připadnout. A co ještě dodat pár hodin předtím, než si dveře otevře a k nám vstoupí rok 2026? Asi je tolik, že končící rok se asi zapíše do "mé historie" tím, že ubylo toho, co se měří, sčítá, odčítá, dělí, násobí, zobrazuje a pak i hodnotí. To "zvykání" nebylo okamžité. Ale jelikož tomu napomohly nejen chytré hodinky, které se rozhodly už dále nefungovat a to samé platilo i pro můj druhý mobil, který jsem k výše zmíněnému také "zneužíval", po pár týdnech jsem zjistil, že jediná změna je, že nesmím zapomínat jen natahovat hodinky. Vrátil jsem se totiž ke značce Prim a abych občas prověřil paměť, tak jsem zvolil rovnou ty "nejjednodušší!, tedy ručičkové a bez datumovky. A ten druhý mobil jsem už "ochránil" od toho, co jsem měl na tom, co skončil patřičně "ošetřený" v elektroodpadu. A světe div se, ono to i dále funguje (a v podstatě ve shodě, co by se naměřilo, sečetlo, atd.) stejně. Potřeba něco měřit, sčítat, hodnotit ale nefunguje jen s pomocí různých přístrojů, vychytávek apod., ale taky v sobě. Nejen v tom, kde jsou jeho vlastní hranice. Úplně stačí, když se člověk v rámci různých prevencí a vyšetření s nimi spojených potkává se stále dokonalejšími přístroji doslova chrlícími množství dat, ze kterých lékař či v některých případech již i umělá inteligence z těch závěrů dělají spoustu závěrů. I přesto, že výše zmíněné lze považovat za téměř každodenní záležitost, období konce roku je trošku zvláštní. Převažuje v něm totiž i bez ohledu na přístroje a různé vychytávky potřeba jakéhosi sčítání. Ale tentokrát v sobě. Něco jako, co nám rok přinesl či dal, co také vzal nebo co jsme nechali bez povšimnutí, abychom toho později třeba i litovali. Někdo z toho hned dělá konkrétní předsevzetí, někomu stačí si říci, že příští rok bude o tom, že postačí, když člověk bude vědět, proč tomu tak bylo či je. Někdy úplně postačí být "v plusu" jen podle sebe a to počítání nechat jen pro ty prožité zážitky a radosti s nimi spojené, aby to hlavní, co si z toho přenese do dalšího roku, bylo v podstatě jen jakési "investování" do toho co pro nás má skutečnou hodnotu. A taky, že mít přehled resp. mít věci pod kontrolou neznamená kvůli tomu žít ve stresu. P.S. Ale že to nakonec někdy může být "vzhůru nohama", i to někdy dává smysl :-). Na dnešním Silvestru, mimochodem to bude takový "double" resp. "2v1", ale na takové úvahy čas rozhodně nebude. Tam se vše, pokud nakonec vůbec něco takového bude, bude řešit jen "tady a teď". A k tomu "vzhůru nohama" ještě poznámka, že na druhé straně zeměkoule se už pár minut slaví :-)

Poslednímu víkendu tohoto roku nebylo přáno

Tentokrát ale nebylo na vině počasí ale viróza více a více se šířící kolem, aby ta přemohla už tři z nás. Dva a pes zatím sice odolávají, ale ještě není vyhráno. "Nehodilo" se to na víkend, nehodí se to ani za ty úplně poslední dny tohoto roku. Zejména když se letos oslava konce roku potkává s narozeninovou party při příležitosti životního jubilea naší známé, což bychom se velmi neradi nechali ujít. Z pohledu těch kurýrujících se tedy nic, co by stálo za poznámku k víkendu. Možná jen ty vyšší desítky zvládnutých sudoku, dvě přečtené detektivky na straně jedné a hodně času stráveného u telky při sledování Déčka či  kanálů YouTube a Netflix. Já jsem se rozhodl aspoň částečně čelit viróze občasným pobytem venku, čemuž přálo počasí. A to jak odpolední procházkou v centru Bohdanče tak i dnešní skoro hodinovou návštěvou nedalekého lesa. Ta druhá, tentokrát už poctivá pětka, už byla v trošku rychlejším tempu, což mi připomenulo, že Vánoce již skončily a zase je třeba se trošku více hýbat. Tak proč s tím čekat až na Nový rok, když se může začít hned, byť na to pravé povzbuzení sice svět informací teprve čeká, neb recepty na nejrůznější druhy bramborových salátů, obrázky dětí rozbalujících dárky a další symboly Vánoc jako kapry apod. zatím nahradily jen reklamy na výprodeje všeho možného i nemožného, na výměnu nevhodných dárků, obrázky plných popelnic a zoufání si vlekařů po přírodním sněhu. Pobídky k rozhýbání tělesných schránek totiž teprve přijdou s obdobím dávání si různých předsevzetí k Novému roku, tedy teprve za několik dní. Životnost takových předsevzetí je prý ale malá, takže je brzo nahradí sv. Valentýn a s ním reklamy na různé sladkosti :-) Plány na příští týden jsou, bohužel,  díky tomu výše napsanému téměř žádné. Tak jak letos, nedopadla návštěva vánočně vyzdobeného zámku Hrádek u Nechanic před svátky, či "osvětleného domu" v Libišanech mezi či během svátků, zřejmě letos nedopadne ani tradiční návštěva ZOO v posledních dnech tohoto roku a pár návštěv po svátcích se zřejmě posune až do prvních dnů nového roku. Na druhou stranu by mohlo být dost času promyslet si to, co by bylo letos třeba zvládnout kolem a na domě, neb čas něco domluvit s řemeslníky je tak maximálně do půlky února, aby se to někdy v létě mohlo realizovat. A samozřejmě se od prvních dnů nového roku začne "rozmotávat" to klubko záležitostí spojených se vznikem jedné nové domácnosti, což se určitě promítne i do plánů toho, co bude poté třeba udělat v domě. A právě s tím bude tentokrát třeba začít hned na jaře. Jak říká klasik, "Až počasí dovolí" :-)  P.S. Kdesi jsem se dočetl, že nový rok s číslem 2026 je označován jako rok příležitostí. K tomu jen tolik, že dobrý.  P.S. Že z nich ale bude třeba vybírat, o tom snad žádná. Kdyby tomu tak nebylo a navíc se k tomu přidalo trošku zprofanované "Kdy jindy, když ne teď", tak by nakonec nemuselo dopadnout i nic!

S končícími Vánocemi přicházejí na konec roku mrazy

Co ale začíná, je poslední letošní víkend, ve kterém bychom se měli těšit opět na většinou celodenní mráz v kombinaci s jasnou až polojasnou oblohou. Na sněhové srážky si ale můžeme zatím nechat zajít chuť. Ale to je o tom, co bude. Jaké to bylo, myšleny ty tři letošní vánoční sváteční dny, by se stručně dalo popsat tím, že jsme si je opět užili. A jak to tak bývá, v mezích toho, co a jak nám bylo v tomto čase přáno. Že letos byla nadílka v předtermínu a pak po termínu řádného Štědrého dne? Nevadilo. Ani to, že se kvůli tomu štědrovečerní menu dělalo dvakrát. Možná naopak, že toho bylo na oba termíny tak akorát a navíc byla uprostřed pár dní pauza. V té však dorazilo něco, co si letošní svátky mohly odpustit. Tedy poměrně slušná viróza, se kterou se tu budeme vypořádávat ještě pár dní, Jejímu "útoku" nezabránila ani domácí slivovice při středečním podvečerním sousedském setkání STUDNA 2025, i když u té včerejší nadílky už bylo znát, že pomalu ustupuje. Ale aby se zbytečně "nepokoušela", během letošních svátečních dnů to tentokrát bylo bez tradiční odpolední vycházky do nedalekého lesa. Ale zítra, pokud bude jasno, nebude foukat silnější vítr a teplota se vrátí k nule, už by aspoň na chvilku mělo být možno "vytáhnout paty" z domu a trošku rozchodit ten vánoční jídelníček :-) Pod střechou a jen u puzzle a sudoku se to rozhodně nepodaří :-) A co letošní Ježíšek? Byl tu dvakrát a vždy po jeho odchodu jsme pod vánočním stromečkem našli bohatou nadílku, za kterou všichni děkujeme. Sice si z toho jako již tradičně něco teprve musíme v novém roce  "dotáhnout", tedy přidat k tomu základu i nějakou tu naši snahu, aby ten avizovaný zážitek byl úplný, ale i o tom jsou Vánoce u nás. A tentokrát těch "něco" bylo více. Zejména ten jeden bude výzva, aby na jeho konci byl zážitek z kategorie těch v nedávné době téměř nepředstavitelných. Naštěstí před ním jich ještě pár "jednodušších" bude předcházet, než dojde na tu "třešničku na dortu" letošních Vánoc. P.S. Třeba to nové domácí meteo už má své zprovoznění za sebou. Tak snad si tentokrát budeme jeho výstupy při našem "plánování" průběžně užívat po nějakou delší dobu.

Předvečer Štědrého dne aneb druhé kolo příprav

Tak by šlo dnešek popsat až do zhruba sedmé hodiny večerní. Něco se pochopitelně ještě posouvá až na zítřek, ale to už jsou jen ty části štědrovečerní večeře, které třeba poté rovnou servírovat na stůl. Přestože ten "dětský" Štědrý den bude u nás až 25.12., ani ten "dospělý" připadající na zítra rozhodně nebude všední. Že mu bude chybět štědrovečerní menu a poté i nadílka? Proč by to mělo vadit, když si na to stačí počkat 24 hodin a bude i to. Navíc by už mohla aspoň trošku ustoupit ta viróza, která k nám neplánovaně zavítala. Tak doufejme. A teď už k informacím přijatým "po sedmé",. Ty by bylo možno zařadit rovnou do kategorie "zapomenete na všechno kolem". Sice jen na chvilku, neb už jsme si podobnými prošli před necelým půl rokem, rozdíl byl ale v tom, že tenkrát nakonec "vyšuměly". Dnes se po jednom telefonátu staly realitou. A to takovou, která letošní Vánoce i vlastně konec roku zařadí mezi rozhodně nezapomenutelné časové období půlky naší rodiny. Tím to ale teprve začíná, takže hned se začátkem roku se to začne s maximální prioritou i propisovat do společné části domácího kalendáře. Co bude na konci? Geometr by jednoduše řekl, že přímka spojující dvě místa se poté prostě změní v trojúhelník. Byť jedna jeho strana bude mnohem kratší než ty dvě zbývající. Ale teď zpět do Vánoc, neb kolem toho výše zmíněného bude po zbytek týdne klid. Zítřejší sice počasí dává určitou naději na kratší procházku buď do "našeho" lesa nebo v lázeňském parku, ale trošku to kazí že v předpovědi je také zmíněn poměrně slušný vítr. Opět, tak uvidíme, jak se počasí ukáže. Týká se to samozřejmě i podvečerního sousedského setkání STUDNA 2025. Teď už ale čas pokročil, tak je třeba nechat toho klapání na notebooku a jít se na zítra vyspat. P.S. Ráno uvidíme, jak se předpověď poměrně slušného ochlazení se začne naplňovat a jaké tedy budou ty příští tři sváteční dny. Teď už jen to přání k nim. Tak ať jsou pohodové nejen tyto dny, ale i zbytek tohoto roku. A rovnou ať je takový i ten nový rok.

V polovině letošního vánočního slavení

Po prvním "vrcholu" letošních vánočních svátků, který během víkendu až na tu zapálenou poslední svíčku na adventním věnci téměř vymazal advent, je sice ode dneška až do středy vnímání vánočního času na chvilku přepnuto z toho dětského pohledu na ten dospělý, ale aby i ten čtvrteční návrat dopadl podle dětského očekávání, bude si to třeba opět "odpracovat". Tentokrát k bramborovému salátu a vánočce ještě přibyde ještě rybí polévka a samozřejmě domácí vaječný likér, na druhou stranu ubydou u vánočního stolu tentokrát jedna židle a jedna židlička. Aby to všechno dopadlo, bylo třeba ještě dokoupit něco potravin. To tentokrát už vyžadovalo značnou dávku trpělivosti, neb třeba tu námi oblíbenou bílou vinnou klobásu si bylo třeba řádně vystát v docela slušné frontě a jen náhoda nás "zachránila", abychom nějakou chvíli ještě nestrávili nejen v koloně poskakujících aut na příjezdu do centra města , ale i v čekání, až se v parkovacím domě uvolní nějaké to místo. Odpoledne, bohužel, ukázalo, že pro "přežití" těch svátečních dnů ještě bude třeba pár drobností dokoupit. Sice ne tolik, jako uvádí nedávno do schránky doručená brožura "72 HODIN" pro první hodiny vzniklé krizové situace, přesto to bude vyžadovat návštěvu jednoho obchodu s potravinami. Tak uvidím, zda postačí místní při návštěvě Lázní Bohdaneč, kde by snad nemusela být fronta až ven a zaparkovat auto by také neměl být problém, nebo bude nutno se vrátit domů přes OC Kukleny. Tam už by to ale nemuselo být takové pohodové :-( To už by ale měla být ta poslední tečka pro zajištění toho druhého "vrcholu" letošních vánočních svátků z toho dětského pohledu. Ale jaký bude tentokrát ten náš "dospělý" Štědrý den, to ukáže až čtyřiadvacátého ráno, byť  už v kalendáři u něj "svítí"  hned po poledni návštěva Bohdanče a v pozdním odpoledni sousedské setkání Studna 2025. P.S. Houby, cibuli ani kečup do bramborového salátu u nás nedáváme a ani letos se na Půlnoční nechystáme, byť už jsme ji tam před mnoha a mnoha lety jednou navštívili.

Štědrý den v předtermínu a zimní slunovrat

Tentokrát byla u nás první nadílka pod stromečkem ještě před poslední adventní nedělí. Tedy už včera, neb tak letos vyšel domácí kalendář, abychom se potkali s "pražským týmem".  Ta druhá bude letos pro změnu den po klasickém termínu Štědrého dne. Ale než k tomu přidám pár slov, musím říci, že ten náskok proti "klasikům", kteří vydrží až do toho čtyřiadvacátého, přinesl méně stresu při přípravě, zejména při nákupech, neb v tom čase ještě nebyla v obchodech ta pravá předvánoční špička. Každopádně co do výzdoby už jsme takový náskok neměli, neb většina si právě tu výzdobu už nenechává na rozdíl od nákupů na poslední chvíli. Nadílce tentokrát předcházela dvě prima setkání, přičemž to druhé bylo takové polopracovní, neb mu předcházelo poslední letošní zasedání obecního zastupitelstva. Uprostřed týdne byla ještě jedna taková delší návštěva, a byť jsem si z ní sice odnášel dobrý pocit a na papíře stejně takovou zprávu, ale to odpoledne poté bylo pak trošku rozostřené. Kdyby ale šlo některé vnímané obrazy nafotit, byly by to určitě zajímavé obrázky.  Pak už jen páteční příprava salátu, mimochodem jednoho ze dvou jídel, u kterého dodržuji poměrně přesně rozpis surovin, dobalení dárečků a čekání na příjezd pražských, abychom před obědem ještě zvládli návštěvu v Bohdanči. Odpoledne už bylo pochopitelně v očekávání večera a následného zacinkání zvonečku, aby pak při pohledu na tu spoustu balíčků pod stromečkem konečně opadla nervozita z toho, zda i letos Ježíšek nezapomněl pod náš vánoční stromek doručit nějaký ten dárek. Zejména když se vědělo, že by se tu letos měl zastavovat dvakrát. Večer to byl hodně dlouhý, takže nebylo divu, že až na našeho malého nespavce Tomíka a u něj "službukonajícího" člena rodiny si ostatní většinou trošku pospali. Probuzení do poslední adventní neděle bylo tentokrát už v čase, kdy přes okno po delší době si zase našly cestu sluneční paprsky,  a tak o chvíli později zapálená poslední svíčka na adventním věnci bude i tentokrát opět dohořívat ještě zítra. Víkend nepřinesl jen radost z dalšího rodinného setkání, ale i z toho, že se nám od dnešních 16:03 hodin zase začíná prodlužovat den, byť to v nejbližších dnech nebude ještě nějaká zásadní změna, co by byla hned zřejmá. Ale jak se říká, kdo si počká, pak se dočká. A jak to tak vypadá, v čase, kdy už by to mělo být ráno i večer opravdu patrné, ještě přijde jedna úprava na hodinkách. V našich končinách se tomu říká letní čas. Ale to už jsem hodně daleko, neb dnes teprve začala astronomická zima. P.S. A letos prý není vyloučeno, že se na Štědrý den pochlubí i v našich končinách sněhovou nadílkou.